Vilémov (okres Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilémov
Znak obce VilémovVlajka obce Vilémov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠluknov
Obec s rozšířenou působnostíRumburk
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel871 (2023)[1]
Rozloha4,07 km²[2]
Katastrální územíVilémov u Šluknova
Nadmořská výška322 m n. m.
PSČ407 80
Počet domů218 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObec Vilémov
Vilémov 172
407 80 Vilémov
epodatelna@vilemov.cz
StarostaBc. Zdeněk Černý
Oficiální web: www.vilemov.cz
Vilémov na mapě
Vilémov
Vilémov
Další údaje
Kód obce562947
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilémov (německy Wölmsdorf[4]) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží v nejsevernější části České republiky, ve Šluknovském výběžku při hranicích s Německem, v údolí Vilémovského potoka v nadmořské výšce 322 m. Leží na železniční trati Rumburk–Sebnitz, č. 083. Žije zde 871[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1410.[5]

Poutní místo[editovat | editovat zdroj]

Počátky katolického poutního místa se vážou k zázraku s pramenem léčivé vody. Podle místní kroniky zde adoptovanou dceru místního sedláka postihlo malomocenství. Celá ves se jí vyhýbala ze strachu před nákazou. Když 19. října 1646 jako obvykle vyhnala stádo krav na pastvu, přilétli k ní dva andělé a dali jí napít vody z místní studánky. Příští měsíc se dívka na radu andělů opět napila té vody a omyla si v ní postiženou tvář i nohy. Uzdravila se a zpráva o zázračné moci vody se rychle rozšířila po okolí. Vyzkoušeli ji i majitelé panství Hainšpach, slavný Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka, který dal nad pramenem postavit kapli s obrazem Panny Marie Bolestné, a po něm Marie Trautsonová, ovdovělá hraběnka Slavatová a Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769), kteří dali za záchranu hraběte před medvědem ve Vilémově postavit poutní barokní kostel (1728–1731), později doplněný o most se sochami.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jakob Richter (1847–1916), textilní podnikatel, okresní starosta v Šluknově a poslanec zemského sněmu

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Vilémov[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 769 838 1 028 1 080 1 238 1 122 1 350 845 703 771 929 991 960 859
Domy 94 123 135 147 168 174 204 236 163 147 138 183 181 210
Data z roku 1961 zahrnují domy z místní části Dolina.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2015)
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní obdélná barokní stavba postavená podle projektu neznámého architekta v letech 1728–1731 stavitelem Zachariasem Hoffmannem z Lipové. Ve štítu kostela je nika se sochou rakouského knížete svatého Leopolda, dílo Kryštofa Riedla z Velkého Šenova, z roku 1736. V interiéru je hlavní oltář z let 1733–1734 sochaře Domenica Martiniho, na něm poutní černá madona mezi anděly s erbem rodu Slavatů a letopočtem 1713 a skupina Zvěstování Panně Marii. Později byly doplněny boční oltáře svatého Jiljí a svatého Vincence z Ferrery. Nad vstupním portálem je vsazena deska se salmovským a slavatovským znakem, na pásce se zlaceným nápisem s chronogramem 1726: „EX VOTO STRVIT COMES LEOPOLDVS“ (česky Podle slibu postavil hrabě Leopold). Do základního kamene kostela byla vložena listina datovaná 22. srpna 1728. V interiéru se také nachází hrobka Leopolda Salma z roku 1774 s vyobrazením hraběte a daty, kdy vyvázl z nebezpečí ohrožení života. Objekt byl renovován z milodarů věřících v letech 1969–1971.
  • Sochy svatého Josefa a svaté Anny
  • Venkovská usedlost čp. 71
  • Měšťanský dům čp. 39
  • Křížová cesta s výklenkovými kaplemi a s Božím hrobem z 19. století
  • Starý hřbitov uprostřed křížové cesty byl vybudován roku 1844, v roce 1889 byl rozšířen.[7] Roku 1910 jej doplnila původně secesní hřbitovní kaple. Její architektonická hodnota je ovšem narušena pozdějšími úpravami.
  • Vilémovský viadukt na trati Rumburk–Sebnitz, postavený v letech 1903–1904

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 372, 373. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288. 
  7. FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]