Šluknov
| Šluknov | |
|---|---|
(2008) |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0421 562858 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Děčín (CZ0421) |
| obec s rozšířenou působností: | Rumburk |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 47.48 km² |
| počet obyvatel: | 5 625 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 51° 0′ 14″ s. š., 14° 27′ 8″ v. d. |
| nadmořská výška: | 340 m |
| PSČ: | 407 77 |
| zákl. sídelní jednotky: | 24 |
| části obce: | 8 |
| katastrální území: | 8 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Šluknov náměstí Míru 1 407 77 Šluknov |
| starosta / starostka: | Mgr. Eva Džumanová |
| Oficiální web: http://www.mesto-sluknov.cz Ofic. web MÚ: http://www.mesto-sluknov.cz/index.php?id=455 E-mail: podatelna@mesto-sluknov.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Šluknov (něm. Schluckenau) je nejsevernější město České republiky, ležící přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatiny – Hrazený, 608 m n. m.). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie[editovat]
Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.
Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.
Šluknov za II. světové války[editovat]
Město se nacházelo v oblasti s německou menšinou, která se v roce 1938 postavila na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.
9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.
Pamětihodnosti[editovat]
- Renesanční Šluknovský zámek
Památné stromy[editovat]
- Jasan ztepilý v Karlově údolí [souř 1]
- Jedle nikkoská ve Šluknově [souř 2]
- Jedlovec kanadský ve Šluknově [souř 3]
- Jedlovec Mertensův ve Šluknově [souř 4]
- Lípa na náměstí ve Šluknově [souř 5]
- Lípa ve Svojsíkově ulici [souř 6]
Významní rodáci[editovat]
- Fritz Lehmann (1889-1957) - architekt
- Jiří Vejdělek (1972) - scénárista a režisér
- PaedDr. Jindřich Marek (1952) - historik, spisovatel, novinář
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
Souřadnice[editovat]
- ↑ 50° 59′ 26″ s. š., 14° 28′ 9″ v. d.
- ↑ 51° 0′ 23″ s. š., 14° 27′ 27″ v. d.
- ↑ 51° 0′ 21″ s. š., 14° 27′ 32″ v. d.
- ↑ 51° 0′ 9″ s. š., 14° 27′ 5″ v. d.
- ↑ 51° 0′ 10″ s. š., 14° 27′ 6″ v. d.
- ↑ 51° 0′ 4″ s. š., 14° 27′ 12″ v. d.
Externí odkazy[editovat]
- http://www.mesto-sluknov.cz - oficiální web města
- http://www.sluknov.cz
- Fotbalový tým SK Plaston Šluknov
| Město Šluknov | |
|---|---|
|
místní části: Císařský • Harrachov • Královka • Království • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany • Šluknov |
|
