Diskuse:Česko/archiv-03

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Spojovník

ad [1]: Nejsme Slováci. :-) Ale z hlediska celkového tématu článku to prostě marginalita je, vývoj názvu Československa ať se řeší v článku o Československu. (A zkrátka pořád to bylo Československo, ať byl úřední název jakýkoliv.) Kromě toho mi vadí skutečnost, že najednou, bez jakéhokoliv vysvětlení a kontextu, se v kapitole "Československo" objevuje spojovník, který už dále použit není. Tedy, pokud je tu použit, mělo by zde být taky vysvětleno proč zmizel, jaký byl další název, že se objevuje u druhé republiky, že se vedla v 90. letech pomlčková válka, atd. Ale to prostě už do tohoto článku nepatří. Proto mám za to, že by v té větě mělo být "Československo". --Harold (diskuse) 14. 6. 2017, 09:33 (CEST)

Uznávám, že to je dost problematické, v prvním zákoně z 28. října 1918 je skutečně Československo bez pomlčky. Ale když Národní shromáždění souhlasilo s pomlčkou tak to má docela váhu. Nemyslím, že by uvedení názvu s pomlčkou u vzniku republiky nějak vadilo, když se zpočátku asi tento tvar používal.Pavel.Boreš (diskuse) 14. 6. 2017, 09:41 (CEST)

Nechejte si konečně říct a už tam ten spojovník nedávejte. Byl tam jako pěst na oko. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 6. 2017, 09:48 (CEST)

A nešlo by tam prostě napsat: "... Československo (zprvu ovšem pod názvem Česko-Slovensko)"? Nebo místo do závorky do poznámky, když to někoho tak šokuje svou viditelnou přítomností... Vlastně jak říká Bazi. Chrzwzcz (diskuse) 14. 6. 2017, 18:29 (CEST)

Bylo-li by to opravdu nutné zmínit (a tedy i vysvětlit, protože jen tak to plácnout se spojovníkem bez vysvětlení asi nelze), pak tedy formou poznámky pod čarou. Čtenář však nepotřebuje být v hlavním textu zatěžován marginalitami. --Bazi (diskuse) 14. 6. 2017, 10:28 (CEST)

Rozsah sekce o sportu

Právě jsem trochu něco přidal do sekce o sportu. Aby to bylo spravedlivé u hokeje, tak jsem zmínil brněnské hráče Vlastimila Bubníka, Bronislava Dandu a Václava Pantůčka, které jsem sám zažil na stadiónu. Na ně se dosud slavnostně zapomnělo, přitom oni a celá Rudá hvězda Brno kralovali československému lednímu hokeji po dlouhá léta a hráli krásně i za „nároďák“. Krom toho hráli ti tři, hlavně Vlasta Bubník, úspěšně i fotbal. Ovšem rád bych zde zahájil diskusi o tom, zda v tomto souhrnném článku o Česku musí být sport až tak doslova předimenzovaně uveden. Přitom máme speciální článek Sport v Česku. Jedná se o to, že jiné oblasti lidské činnosti IMHO v takovém rozsahu uvedeny nejsou. Co tomu říká komunita? Nebylo by dobré, něco z toho zde zredukovat a dát to jenom do toho speciálního článku? Mj. úspěchy hokejistů včetně bodů v NHL, to by snad tady být ani nemělo, neboť to bylo dosaženo v USA a Kanadě. Na KHL, tedy ruskou Kontinentální hokejovou ligu, se také slavnostně zapomnělo, přitom i tam hrají nebo hráli a vydělávali velké peníze Češi, mj. Jágr. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 7. 2017, 11:08 (CEST)

no, nevím, chcete redukovat a přitom rozšiřujete. Ti hokejisté z 50 a 60. let tam podle mne nebyli proto, že jsme v té době nezískávali tituly mistrů světa. Ale nezdá se mi ta sekce sport o tolik širší než třeba věda a umění.--Fkmc (diskuse) 12. 7. 2017, 13:00 (CEST)

Že jsem to zatím rozšířil, to je jedna věc. Druhá věc byla řekněme dosavadní regionální nevyrovnanost článku. Mj. jsem proto chtěl upomenout u hokeje na dobu, kdy se mezinárodně sice třeba nic moc nevyhrálo (jelikož všechno vyhrával SSSR), ale zrovna Brno tím hokejem velice moc žilo. Kdo by jinak vůbec tady pomyslel na takového legendárního hráče jako byl Vlastimil Bubník? A Brno tehdy mělo mj. také velký fotbalový stadion pro více než 40 000 diváků, který byl pak po roce 1990 z nedostatku peněz atd. totálně zanedbán - a výsledek je ten, že se hraje v Králově Poli na stadioně, který nejspíš nevyhovuje ani požadavkům UEFA pro mezinárodní soutěže. Tohle dávám Pražákům do vínku. Až se na něčem dohodneme, a sice s porovnáním obsahu článku Sport v Česku, tak potom uvidíme dál. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 7. 2017, 13:25 (CEST)

tak hlavně, že to mají ve vínku --Fkmc (diskuse) 12. 7. 2017, 15:08 (CEST)

Dle mého názoru je sekce o sportu značně přebujelá (a navíc téměř absolutně neozdrojovaná). Samostatný nadpis druhé úrovně, šest podsekcí a 24 odstavců je opravdu hodně, ten rozsah je shodný se specializovaným článkem Sport v Česku. Na enwiki jde o podsekci kultury v celkovém rozsahu devět odstavců, což se mi zdá adekvátní. Méně je někdy více, podrobné údaje patří do specializovaného článku.--Jklamo (diskuse) 12. 7. 2017, 17:01 (CEST)

Jistěže je ten rozsah shodný s článkem Sport v Česku, když článek Sport v Česku zjevně vznikl prostým zkopírováním sekce Sport v článku Česko. A co se týče anglické wikipedie, bylo by mi stydno, kdybych si na české wikipedii v článku Česko přečetl méně než na anglické. Nevím, jestli to víte, ale kupříkladu v Ottově slovníku naučném mělo heslo Čechy 500 stran. Asi tehdy neměli dost vzdělanců, kteří by je včas upozornili, že heslo je přebujelé.--Fkmc (diskuse) 12. 7. 2017, 19:40 (CEST)

K tomu bych jen s dovolením připomněl, že Wikipedie není z papíru. Srovnání s 500 stranami nedává smysl, protože právě máme možnost to obsáhlé téma rozdělit do samostatných článků typu Sport v Česku. Nesmyslné by bylo držet si jeden článek tak rozsáhlý jako 500 stran, stejně jako ho třeba rozdělit jen mechanicky po normostranách. Při možnostech Wikipedie ale dává smysl poskytnout souhrn tady a podrobně tu kapitolu rozepsat v samostatném článku. O informace Wikipedie nepřijde, jenom se řeší, jestli budu tadyhle, nebo támhle. --Bazi (diskuse) 12. 7. 2017, 22:01 (CEST)

Ta celá moje dnešní práce na sekci „Sport“ měla také za účel to trochu uspořádat. Když se na to zpětně nezaujatě podíváte, kolego Bazi, tak mi snad dáte za pravdu, že to bylo do včerejška dost nepřehledné. A také chronologicky problematické. Kdesi byli mj. Bican a Plánička, ale ne časově dobře zařazení atd. Teď je sekce přece dost jiná než doposud, ale IMHO ve stavu, že se může stát novým přínosem pro samostatný článek Sport v Česku. A tady se pak může třeba něco zkrátit. Už jsem naznačil, co asi - přečtěte si to. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 7. 2017, 22:22 (CEST)

Ano, vytvořil jste vskutku úchvatný chaos. Jasné schéma "Osobnosti-Kolektivní úspěchy (repre/klubový fotbal)" jste nahradil tím, že z nepochopitelných důvodů začínáte klubovým fotbalem, pak jmenujete dvě osobnosti, jen proto, že jsou dost staré, pak se vracíte znovu ke klubovému fotbalu, pak následuje reprezentace a pak zbylé osobnosti. Typická wikipedie. Mistři se chopili volantu.--Fkmc (diskuse) 13. 7. 2017, 09:46 (CEST)

Inu ano, s tím vínkem (nikoliv alkoholickým) jsem to přesně tak myslel. Kde se berou peníze na investice do sportu, na sportovní infrastrukturu? Kdo to vůbec nějak zařizuje? O tomhle nevím nic, ví o tom někdo něco? Jinde v Evropě jsou fotbalové stadiony jako hrom, v Česku ne. Leckde na to dostali peníze od EU (Portugalsko ...). V Brně ty peníze tedy zjevně nebyly k dispozici. Návštěvy na fotbale jsou v Brně i mnohde jinde ovšem tak jako tak ubohé. Lidé sedí u televize! No a to zkrácení textu tady. Hlavně u hokeje by to rozhodně šlo a prospělo. Je toho moc, to kanadsko-americké bodování apod. Zato jiné sporty nemohou být zcela opomenuty. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 7. 2017, 17:19 (CEST)

Protestuji proti přehazování mých příspěvků Bazim. Ale teď aspoň každý vidí, jaké byly důvody pro dočasné rozšíření této sekce "Sport". --Zbrnajsem (diskuse) 13. 7. 2017, 09:40 (CEST)

Nevytvářejte v nich chaos a nebude nutné je zpřehledňovat. Dodržujte WP:DS. --Bazi (diskuse) 13. 7. 2017, 10:52 (CEST)

Poznámka: sekce encyklopedického článku by neměly mít podobu výčtového seznamu. To se týká nejen „sportovní“ sekce, ale třeba i „turistické“ (Cestovní ruch), „podnikové“ (Největší firmy) či „vládní“ (Vláda a státní správa). --Vachovec1 (diskuse) 12. 7. 2017, 19:55 (CEST)

Úprava formulace

Doporučuji v historické části-středověk jinak formulovat větu "Jeho syn Václav III. připojil i uherské území." Uherské území totiž připojil de facto opět Václav II., když získal uherskou korunu pro svého DESETILETÉHO syna - Václav III. naopak v době, kdy už byl českým králem, o uherské území (o které se vedly spory po celou dobu jeho působení v Budíně) definitivně přišel, resp. se ho vzdal. Pisálek -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.20.16 (diskuse)

Upravil jsem, díky za upozornění. --Harold (diskuse) 19. 7. 2017, 07:56 (CEST)

Mapa Česka

Czech Republic

Česko

Sorry for writing in English. I made a map of the Czech Republic. Could someone check and let me know if there are errors and if you would like to see more features. Thanks --Ikonact (diskuse) 13. 11. 2017, 11:51 (CET)

Hi! Thanks for doing this awesome map and sharing it with us. I don't see any errors, it's nice that you combined so many subjects in one map. I think it will be really useful. Maybe highways could be littlebit more visible. --Martin2035 (diskuse) 13. 11. 2017, 19:32 (CET)

Hi, thanks for the map. I looked at it and I found some towns located in adjacent countries, very closely to the state borders, which probably shouldn't be on this map:

• Kudowa-Zdrój (in Poland) – north-east of Hradec Králové
• Zawidów (in Poland) – north of Liberec
• Kurort Oberwiesenthal (in Germany) – north of Karlovy Vary
• Klingenthal (in Germany) – north-west of Karlovy Vary
• Hohenberg an der Eger (in Germany) – west of Karlovy Vary
• Gmünd (in Austria) – south-east of České Budějovice
• Hardegg (in Austria) – south-west of Brno --Harold (diskuse) 14. 11. 2017, 08:31 (CET)

Thank you! I have updated the map, increased a bit the size of the highways, removed the towns located in adjacent countries and added names of the rivers. I think to add the administrative borders, the names of the big lakes and reservoirs and may be the names of the big mountains. --Ikonact (diskuse) 15. 11. 2017, 09:45 (CET)

I finalised the map. Can someone translate the legend in Czech? I will make a Czech version of the map. Thanks --Ikonact (diskuse) 21. 11. 2017, 21:26 (CET)

For the Czech version, don't forget to traslante Prague into Praha and for all (water) dams please translate their description in this way: Orlík dam → Přehrada Orlík. Thanks! --Vachovec1 (diskuse) 22. 11. 2017, 01:17 (CET)

@Ikonact Thanks for this high quality map, it is very useful and very appreciated!--Concus Cretus (diskuse) 26. 11. 2017, 16:12 (CET)

I made a Czech version. May be worth to check the translation. Thanks --Ikonact (diskuse) 14. 12. 2017, 12:58 (CET)

Marvellous, Ikonact! I´ve had just a first look at the Czech version of the map, and have so far no objections. The English version has already been perfect. You´ve done a huge job, thank you very much indeed. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 12. 2017, 13:12 (CET)

Mapa v infoboxu

Všim jsem si, že mapa v infoboxu (Soubor:EU location CZE.svg) se typově liší od map ostatních zemí. Mapa Česka je částečně topologická a je to projekce která nerealisticky zvětšuje severní část evropy/Skandinávii. Vzhledem k tomu že je zde teď kvalitní nová topografická mapa Česka, kterou lze použít v článku, navrhoval bych, že bysme mohli použít standardní mapu, která je stejného typu jako ostatní země: Soubor:EU-Czech Republic.svg. Věřím, že infobox slouží pro rychlou identifikaci polohy státu a jednodušší mapa tomu podle mne lépe poslouží, přičemž detaily o topografii mohou být vyjádřeny v nižší části článku. Byl bych tímhle pro sjednocení typu map zemí v infoboxech.

• Momentální mapa Česka a sjednocené mapy evropských států
• 
  momentální mapa Česka
• 
  standardní mapa Česka
• 
  příklad standardní mapy: Francie
• 
  příklad standardní mapy: Německo
• 
  příklad standardní mapy: Rakousko

Předem děkuji pokud zde vyjádříte svůj názor. Přeji pěkný den.--Concus Cretus (diskuse) 26. 11. 2017, 16:12 (CET)

Sjednotit typ mapy v IB by bylo jistě rozumné. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 26. 11. 2017, 17:39 (CET)

Jsem pro. Ovšem chtělo by to pak sjednotit i v dalších zemích (např. Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko a další). --Vlout (diskuse) 26. 11. 2017, 17:50 (CET)

Fauna a flora

v odstavci je věta " Vzácnější jsou orly a volavky." Opravte gramatickou chybu.díky--66.104.103.104 21. 12. 2017, 10:10 (CET)

Provedeno, díky! -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Sokoljan (diskuse • příspěvky)

Chybný popisek

U tématu Festivaly je obrázek Obecního domu v Praze z probíhajícího pražského jara. V popisu je chybně uvedeno, že se jedná o Rudolfinum. Prosím o opravu. 62.84.146.102 22. 5. 2018, 11:58 (CEST)

Díky za upozornění, opraveno. —Mykhal (diskuse) 22. 5. 2018, 12:15 (CEST)

nejvyšší bod ČR

Nejsem geodet, ale neměl by nejvyšší bod být na území státu? Vrchol Sněžky s uváděnými 1603 m. n. m. se nachází na území Polské republiky (viz článek Sněžka zde na Wikipedii), takže by asi bylo vhodné uvádět výšku na území ČR, tj. orientačně podle mapy.cz 1602 m, ale určitě k tomu bude mít někdo i přesnější údaj. --89.239.3.26 27. 5. 2018, 13:20 (CEST)

Aktualizace HDI a ekonomických ukazatelů

HDI = 0.878 ...1 ...Výkonnost české ekonomiky činí 89 % průměru EU... 2 --HAV278 (diskuse) 26. 6. 2018, 12:32 (CEST)

Kolego, dejte to na vhodné místo do článku. Trochu textu k tomu (popis, krátká analýza) a hlavně ty zdroje. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 6. 2018, 15:05 (CEST)

Pane kolego, nemám to jak dát do článku, nemám práva na to, abych mohl stránku o ČR editovat. Údaje, které jsem uvedl, bohatě postačuje v původním textu pouze zaměnit. U indexu lidského rozvoje opravit původní hodnotu HDI z 0.870 na 0.878 - zdroj je zde: http://hdr.undp.org/sites/default/files/2016_human_development_report.pdf. A u míry konvergence ekonomiky vzhledem k EU původní hodnotu 84% zaměnit za 89% - zdroj je zde: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00114&plugin=1. Nechce to víc, než zaktualizovat 2 čísla a přidat aktuální odkazy k nim. Pokud na to máte editační práva, prosím, udělejte to. Děkuji. --HAV278 (diskuse) 26. 6. 2018, 20:44 (CEST)

HDI už bylo opraveno, poměr k EU jsem opravil. --Sokoljan (diskuse) 11. 11. 2019, 20:22 (CET)

Rozvojový stát

Může někdo zrušit informaci o tom, že ČR je rozvojová země? To, že nějaká americká banka začala ČR hodnotit jako rozvojovou zemi a následně se to objevilo zde, mi přijde zavádějící, nekorektní a v kontextu stránek o jiných zemí i nekonzistentní.--Jprasil (diskuse) 4. 11. 2018, 13:33 (CET)

doplnění info boxu

V info boxu v části Obyvatelstvo chybí informace o národnostním složení a náboženství.--91.112.113.253 19. 6. 2019, 09:29 (CEST)

Návaznost České republiky - Preambule ústavy

@Packa:"Preambule My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky" --Rosičák (diskuse) 11. 8. 2019, 10:22 (CEST)

Ano, ale Wikipedie není sbírka citátů, Wikipedie je obecně popis, kde podobné citáty mají sloužit hlavně k dokreslení toho, co se píše v hlavním textu (viz i Encyklopedický styl). Tedy např. něco ve smyslu:

...přičemž navazuje na tradice státnosti Československa, Českého království, Českého knížectví a Velké Moravy, sahající do 9. století. Tyto tradice zdůrazňuje i ústava, kdy v preambuli píše věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé.

Na tomto místě by ale podobné citace byly nevhodné, protože úvod má být stručný. Další důvody jsem napsal ve shrnutí revertu. --Packa (diskuse) 11. 8. 2019, 14:04 (CEST)

Nikoliv. Dále v textu našeho článku je zkrácená verze textu dle ústavy (částečně přeformulovaná pasáž, kterou jsem ztučnil). Pokud má být úvod kratší, jak říkáte, můžeme ho promazat o neozdrojovanou část - to jest království, knížectví... nebo napsat, že navazuje na Československo - to je zkrácené a fakticky správné.--Rosičák (diskuse) 11. 8. 2019, 14:39 (CEST)

I kdyby to byla pravda, tak do článku Česko raději nehrabat. Tím bych s dovolením tuto diskusi ukončil. BTW, na srazu v Husově asi 2010 jsme si tykali, ale nenutím Vás/Tě... --Packa (diskuse) 11. 8. 2019, 15:06 (CEST)

Rádo se stalo :), ale pokud pravdu mám, mělo by se to opravit nemyslíš?--Rosičák (diskuse) 11. 8. 2019, 19:02 (CEST)

@Packa, Rosičák:Doporučuji vřele úvést přesný (i třeba zkrácený) citát ústavy, pro objasnění link na Země koruny české a jako referenci Ústavu. Nemá cenu vymýšlet vymyšlené a zkresleně uvádět něco, co nebylo záměrem zákonodárců. Jmenovitě: uměle dodaný odkaz na Velkou Moravu a 9. století mi připadá v této souvislosti komicky nesmyslný a neozdrojovatelný, ač mám Moravu a Moravany v lásce. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 19. 8. 2019, 15:27 (CEST)

Český stát je dědicem Velké Moravy asi tolik, jako Maďarsko, Slovensko či Polsko. Mezi Velkou Moravou a příslušnosti moravské země k českému státu neexistovala jakákoliv právní kontinuita. Kromě toho si dovolím podotknout, že pojímat ČR ve smyslu tradicí Českého knížectví a Království ignoruje Moravské markrabství, které bylo vždy autonomní součástí. Ale to už je takový český zvyk unifikovat a centralizovat dějiny, aby Morava byla pojímána jen jakási nedílná součást Česka bez vlastní identity a historie. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Moravian (diskuse • příspěvky) 11.11.2019 20:12 (CET

@Svenkaj, Pavel Fric: OK, zdá se, že se neshodneme na formulaci úvodu (a bohužel Pavel Fric zrušil v rámci revertu i doprovodné drobné technické úpravy...). Můj problém s přiloženými zdroji (zákon s důvodovou zprávou a právnický článek) je ten, že se věnují popisu současných státních symbolů (které vychází z historických státních útvarů, to nikdo nezpochybňuje!), nikoliv, že by uváděly, že současná republika navazuje na státnost Moravy a Slezska (jak? čím?, tedy kromě symbolů). Druhá výtka se týká zdroje http://www.dnyceskestatnosti.cz/predchozi-projekty/2015/vystava-muj-stat/, který na odkazované stránce neobsahuje nic, co by měl zdrojovat. Třetí problém je dle mého názoru zdrojování webem pro děti http://www.mujstat.cz/velky_znak_cr.aspx. Tady se domnívám, že byť jde o korektní zdrojování a samotná stránka může být kvalitní, přeci jenom máme mít od encyklopedie větší očekávání, než jako zdroj využívat dětský web. Když už se tady s tím tak pipláme a dohadujeme, měli bychom využívat kvalitní sekundární zdroj, ne co náhodou najdu na netu. (doplnění: ta (ne)kvalita se bohužel týká i posledního doplněného zdroje)

Každopádně navrhuji přeformulování. Co třeba něco takového:

• vypuštění sporného vyjmenování v úplném úvodu
• naopak do prvního odstavce přenést informace o poloze, hlavním městě, rozloze, počtu obyvatel z posledního odstavce
• v poslední odstavci akcentovat trochu té historie
• do ostatních odstavců jsem nezasahoval

Návrh klidně upravujte. Pokusme se dohodnout. --Harold (diskuse) 13. 4. 2020, 10:56 (CEST)

Rozšířený obsah

Česko, úředním názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě. Samostatným státem se Česko stalo 1. ledna 1993, přičemž navazuje na tradici státnosti Československa a předchozích historických zemí, sahající do 9. století. Podle české ústavy je parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky, na vrcholu moci výkonné stojí vláda České republiky. Česko je vnitrozemský stát s rozlohou 78 866 km². Sousedí na západě s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Sestává ze tří historických zemí, Čech, Moravy a Slezska, a administrativně se dělí na osm územních a zároveň na 14 samosprávných krajů. Hlavním městem je Praha, která je rovněž i jedním z krajů. V roce 2018 v Česku žilo přibližně 10,6 milionu obyvatel. Výrazná většina obyvatelstva se hlásí k české, případně moravské národnosti. Česko je země s tržním hospodářstvím, která podle ekonomických, sociálních a politických indikátorů, jako je HDP na obyvatele, index lidského rozvoje, index svobody tisku, index svobody internetu od cenzury, patří k vysoce rozvinutým státům světa. Ekonomicky patří dle Světové banky do skupiny 31 nejbohatších států světa s nejvyššími finančními příjmy. Naopak, v porovnání s jinými státy má velmi malý podíl obyvatel žijících pod prahem chudoby. Vykazuje též poměrně nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč populací. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nízká a pod průměrem vyspělých zemí. V indexu ekologické stopy je Česko oproti některým jiným vyspělým zemím menším ekologickým dlužníkem. Podle Global Peace Index, který vypracovává každoročně Institute for Economics and Peace, se Česko dlouhodobě řadí mezi 15 nejbezpečnějších zemí (pohybuje se mezi 5. a 15. místem) na světě (index zohledňuje hrozbu válečného konfliktu i úroveň vnitřní násilné kriminality). Česko je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropské celní unie, Evropské unie, součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur. Česko je tvořeno územím historických českých zemí, které byly po dlouhá období svého dějinného vývoje součástí zemí Koruny české – Českého království (dříve Českého knížectví), Moravského markrabství a většiny Slezského vévodství (dříve různá slezská knížectví). Na území Česka, zejména na Moravě, se také v 9. století zřejmě nacházela centrální oblast Velkomoravské říše, již bylo tehdy podřízeno knížectví prvních českých Přemyslovců, kteří stáli u vzniku českého státu.

@Harold: Ujišťuji, že jsem nevložil šablonu Ujasnit proto, abych vyvolával revertační války (úsilí kolegy @Pavel Fric: si vážím). Ani nezpochybňuji, že Velkomoravská říše předcházela státním útvarům na Moravě, v Čechách, Slovensku i Maďarsku, kam všude zasahovala. Jen prostě nerozumím, proč bychom tvrdošíjně měli hlásat nepravdu, že Česko navazuje na velkomoravské tradice státnosti, když to žádný oficiální zdroj (tím myslím dokument schválený ve jménu Česka Parlamentem ČR, soukromé názory jsou jiná věc) nepraví. Ústava doslova říká "věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé" a zákonodárci měli jistě dobrý důvod k této formulaci (předpokládám, že důvodem byla kontinuita státu). Z tohoto pohledu mi úprava navržená Harold-em nevadí, je věcná (existenci Velkomoravské říše nepopírá, ale nehledá umělou kontinuitu). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 13. 4. 2020, 11:17 (CEST)

Souhlasím, že ta Velká Morava tam nebyla nejlépe vložená, možná tam chybělo před ní nějaké upřesňující slovíčko; zkrátka jsem to vnímal už tak nějak automaticky a nemyslím, že ani od jiných to byla snaha o uvedení nějaké státní nebo právní kontinuity, jen zkrátka vyjmenování předchůdců současného státu. Nicméně nesouhlasím, že encyklopedie musí automaticky opakovat obsah preambule ústavy (to je dokument vytvořený pro specifické využití), ale měla by shrnovat věrohodné a kvalitní sekundární zdroje a většinový názor současné historiografie a dalších oborů (mimochodem, kdyby se trvalo na té ústavě jen se zeměmi Koruny české, tak dle článku vznikly Koruna česká 1348; období předtím tedy preambule rovněž ignoruje :-)). --Harold (diskuse) 13. 4. 2020, 11:41 (CEST)

@Harold: Myslím, že si rozumíme. Netvrdím, že Ústava musí být citována. Jen jsem přesvědčen, že přihlásí-li se stát k nějakým tradicím, mělo by to být ověřitelným prohlášením někoho, kdo stát opravdu zastupuje. Jako územní předchůdce Zemí Koruny české (ale i Slovenska a Maďarska) Velká Morava samozřejmě ano, nikoliv však východisko tradic. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 13. 4. 2020, 12:25 (CEST)

Česká republika a její obyvatelé, Slezané, Moravané, Češi, se ke své historii (= tradici; svým předchůdcům, územním, státním, kulturním a jiným skutečnostem) hlasí různými způsoby, například státními svátky. Je jich okolo půl tuctu. Většina spadá časově do 20. století. Den české státnosti, 28. září, (935 – zavraždění knížete Václava), je jedním z nich. K roku 929 - využito k připomenutí (tisíc let) za 1. českolovenské republiky v roce 1929. Na stránkách Dny české státnosti se mu také dost věnují, jsou citovány osobnosti politického, duchovního aj. života, apod. 5. červenec je další, který se hlásí k dávnější minulosti, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (863 – příchod bratrů, kteří přinesli křesťanství a vzdělanost na Velkou Moravu). Tisícileté výročí tohoto bylo připomenuto v 19. století. Dokument schválený zástupci občanů České republiky těmi zeměmi Koruny české nemyslí jen provincie Rakouska-Uherska ve druhé polovině 19. století do jeho konce v roce 1918, čili Království české, Markrabství moravské, Vévodství slezské - "Čechy", "Morava", "Slezsko". Po skončení 1. světové války se použila tato státoprávní kontinuita jako důvod, který posloužil ke zdůvodnění onoho revolučního kroku vyhlášení státní samostatnosti ČSR, z něj vyplývajícícho vzniku ČSR v historických hranicích, viz program českého státního práva, (historické hranice s drobnými úpravami na základě po válce proběhnuvších delimitačních jednání; po přijetí mírových smluv (Pařížská mírová konference (1919)): Versailleská smlouva, Saintgermainská smlouva, Trianonská smlouva) a jeho potvrzení vnějším světem. Takže jestliže Česká republika na něco navazuje, a navazuje právě na toto, tak to dobře slouží k odůvodnění její existence i nadále. Státy se udržují ideami, na kterých vznikly.--Pavel Fric (diskuse) 13. 4. 2020, 12:27 (CEST)

Fajn. A nějaký věcný komentář k návrhu? --Harold (diskuse) 13. 4. 2020, 12:42 (CEST)

@Pavel Fric: Všechno, co píšete, je pravda. Velká Morava do našich ději patří. Ale to nic nemění na tom, že neuvádíte dostatečně autoritativní zdroj, podle které Česká republika (dnešní stát, který vznikl 1993) navazuje na tradice státnosti Velké Moravy. To je to, co formulaci vytýkám a co podle mne není pravda. Bez zdroje se jedná jen o pocitové tvrzení. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 13. 4. 2020, 13:40 (CEST)

Česká republika, kde žijí lidé, nevznikla jen tak ze vzduchu, navazuje na to, co tu bylo před ní, a předchozí režimy (ČSR, ...) se k Velké Moravě s radostí hlásily, viz ta státem pořádaná oslava 1929, ačkoli v určitém období (50. léta 20. století?) méně horlivě, aby se tento přístup po krátké době zase změnil ve prospěch identifikace s Velkou Moravou (což není věc vyhrazená Moravanům, takový pocit, dojem, povědomí, uvědomění mají občané z celé ČR). Takový je diskurs: "Během neuvěřitelně krátké doby, a to nejen z hlediska historie, ale i samotného 9. století, vznikl na našem území stát, který začal vystupovat suverénně i vůči velmocím s mnohem delší tradicí. Ano, byli jsme velmocí. Poprvé, i když pak na dlouho ne." (https://dvojka.rozhlas.cz/18-schuzka-velka-morava-meteor-na-nebi-evropy-7938408). A tak Česká televize může točit pořady, jako je tento "Národní klenoty. Velká Morava - kolébka našich dějin (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-narodni-klenoty/215562235200008-velka-morava-kolebka-nasich-dejin). Na každém století je možno ukázat si, na co se tu navazuje. Z popisu reality 9./10.století, je zřejmé, na co se v našem prostoru navazuje: "Velká Morava měla od počátku jeden jediný problém, jediného souseda, a sice Franskou říši.". Část Slováků se k Velké Moravě atd. atp. hlásí dost silně, až tak, že středisko Velké Moravy vidí v době její existence na svém území, čemuž se "Čehúni" smějí, protože, jak by to tak asi mohlo být, že? Pokud to není jeden z těch útvarů, tak je to ten druhý? (řečnická otázka) (Kolaps Velké Moravy: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1166527-kolaps-velke-moravy). Jeden státní útvar se zhroutí, za čas vznikne jiný - spojeno s přesunem centra do Čech (představa o přenesení (translaci) moci z Moravy do Čech): k tomu Martin Wihoda: "Toto byla velmi oblíbená teze, dokonce byla oficiální státotvornou tezí, když existoval společný stát Čechů a Slováků. Nicméně je nutno říci, že se jedná o konstrukt, který byl vložen do dějin dodatečně někdy v průběhu 10. století." Martin Wihoda v odkazovaném pořadu: "Přemyslovci za vlády knížete Boleslava I. dobyli část Moravy. Na konci 10. století se pak říše českých Boleslavů ocitla v krizi. V této době vzniká Kristiánova legenda, jejíž autor se pokoušel zdůvodnit, proč Přemyslovci ovládají tak velké území a proč je jejich vláda na tomto území nesporná. Vsadil proto do své legendy silný motiv: pohanský kníže Bořivoj jede na Moravu, není vpuštěn do hodovní síně, vychází mu v ústrety arcibiskup Metoděj, který mu říká, že pokud přijme pravou křesťanskou víru, stane se v budoucnu pánem svých pánů – Přemyslovci jednou budou vládnout Moravanům. A tato pověst se měla naplnit právě za vlády Bořivojových potomků." atd. A na takových představách byly ve středověku (jsou) mimo jiné postaveny základy naší státnosti. :-)--Pavel Fric (diskuse) 13. 4. 2020, 22:37 (CEST)

Děkuji za exkurs do historie. A byla by kromě rozsáhlých citací i nějaká věcná připomínka k navrženému úvodu nebo nějaký jiný návrh jeho znění? --Harold (diskuse) 14. 4. 2020, 08:37 (CEST)

Jako referenci lze uvést třeba: 1) Petr Kopal: Filmový projekt Velká Morava. Příklad komunistického nacionalismu - https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1003/055-063.pdf 2) Václav Ryneš: Národ a stát v českých dějinách - "Identita a kontinuita českého národa a jeho státnosti mají rozdílný dějinný vývoj. Nejdříve vznikla česká státnost, kdy ze slovanských kmenů ve středoevropském prostoru byla ustavena Velká Morava a pak přemyslovské Čechy jako předstátní útvary, do kterých zasahoval vliv západořímské a byzantské říše.", 3) Správa Pražského hradu (Pražský hrad, prezident ČR): O české republice. Historie - https://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/o-ceske-republice - "Po roce 820 vznikl na území dnešní republiky první doložený státní útvar, Velkomoravská říše, s níž je spojena christianizace oblasti. Po jejím zániku počátkem 10. století nastal přesun jádra vytváření státnosti do Čech. Konečné sjednocení státu se podařilo roku 995 rodu Přemyslovců. Od středověku se hranice hlavních historických zemí (Čechy a Morava) zásadně neměnily, ostatní území byla součástí Českého státu vždy jen dočasně.", 4) Svatý Václav a idea české státnosti - https://www.tedeum.cz/2017/09/27/svaty-vaclav-a-idea-ceske-statnosti/ - "Svatopluk se ukázal být panovníkem mimořádně schopným. Teprve on učinil Velkou Moravu opravdu velkou, ve smyslu územní rozlohy. Za jeho vlády podléhala velehradskému knížeti území dnešní ČR, Slovenska, Maďarska, jižního Polska a snad i lužickosrbské oblasti severovýchodního Německa a část západní Ukrajiny. Roku 874 dosáhl dokonce tzv. mírem forchheimským oficiálního uznání nezávislosti Velké Moravy ze strany Východofranské říše a v soudobých latinských kronikách je příležitostně titulován jako Rex čili král.", 5) Vilém Vácha: Velká Morava - https://www.valka.cz/10462-Velka-Morava - "Velká Morava byla významným obdobím našeho národa. Její geopolitické centrum byly Mikulčice, Staré město - Sady a Pohansko nacházejíci se dnes na území České republiky, v okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Velká Morava byla druhou fází naší státnosti po Sámovově říši a před Českým knížectvím, je tudíž jedním z právních předchůdců České republiky." atd. atp.--Pavel Fric (diskuse) 14. 4. 2020, 22:35 (CEST)

Poslední příspěvek navazuje na co? Referenci kam, k čemu, k jaké verzi? Vyjadřuješ se k návrhu, nebo ne? --Harold (diskuse) 15. 4. 2020, 09:58 (CEST)

Nemám potřebu míchat odstavci a větami v úvodu k tomuto heslu. Ve vyjádřeních výše zaznělo i to (Svenkaj), že se chápe, že Velká Morava je pro naše dějiny významná, ale toto pochopení bylo vztáhnuto jen na územní stránku věci (?) - že ta jednoduchá formulace zařazující Velkou Moravu (a tu tam dali editoři už dříve, než jsem ji z konce "výčtové řady" :-D dal na její začátek) by snad měla vypadat jinak. Mně ale stačí. Tak teď, bez větší námahy, navrhuji přidat za poznámku č. 13 jednu, víc, nebo všechny zdroje, co jsou citovány v diskuzi, ze kterých má být jasné, že tu nejde jen o to území - pokud je tu dál pocit, že jedna (již vložená) citace nestačí.--Pavel Fric (diskuse) 15. 4. 2020, 19:16 (CEST)

Chtěl bych podotknout, že úvod má být shrnutím toho nejpodstatnějšího a že podrobné historii se věnují v těle článku kapitoly o předchozích státních útvarech a o historii (nehledě na další samostatné články). Tedy, ne vše je natolik podstatné, že se to musí dávat do úvodu. Tím spíš hned do nějaké třetí, čtvrté věty. Ale tvorba kompromisního a konsensuálního znění je těžká, když druhá strana považuje za zbytečné s tím cokoliv dělat a upravovat, víc lidí se tu nevyjádřilo, a mezitím úvod ve větší míře upravil kolega. :-( Mám za to, že Ioannovou úpravou nedošlo úplně ke zlepšení, neboť z úvodu jednak zcela vypadla historie a jednak zmínka o historických zemích, nebo chcete-li, regionech. Domnívám se, že nějaký stručný odstaveček o dějinách a informace o Čechách, Moravě a Slezsku by tam měly být. K dějinám srovnejme např. Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, ad., jenom my tvoříme ostrov bez dějin v úvodu. :-) --Harold (diskuse) 15. 4. 2020, 21:27 (CEST)

S tím bych souhlasil. Česká státnost nevznikla roku 1918, na druhou stranu ve shrnujícím úvodu se nemusí vypisovat každé historické území typu „Slezkých knížectví a Slezského vévodství…“ Třeba by stačily země Koruny české či něco podobného. --Valdemar (diskuse) 15. 4. 2020, 21:55 (CEST)

Nějaká půlvěta k tomu by se určitě hodila, ale na tak školometská a zvláštně formulovaná, jako to bylo teď.--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 4. 2020, 22:48 (CEST)

Myslím, že by nějaký menší odstaveček v rozsahu ostatních odstavců v úvodu nebyl od věci. --Harold (diskuse) 16. 4. 2020, 12:17 (CEST)

<ironie>Je fajn, že jsme se za těch 18 let, co česká Wikipedie funguje, naučili tak pěkně hledat kompromisy a konsensus.</ironie> --Harold (diskuse) 20. 4. 2020, 11:51 (CEST)

Zemědělství - plemena

"K zásadním výsledkům českého chovatelství a šlechtitelství patří plemena jako Československý vlčák, Český teriér, Pražský krysařík, Chodský pes, Český fousek či Starokladrubský kůň. Unikátní byl rovněž projekt na záchranu Huculského koně." Myslím, že by se to mělo psát malými písmeny. Třeba v článku Plemena psů je to malými. Nadsenec2 (diskuse) 15. 10. 2019, 18:39 (CEST)

Opraveno, děkujeme za upozornění. --Vachovec1 (diskuse) 15. 10. 2019, 18:58 (CEST)

Průmysl - centra

"Hlavními průmyslovými centry jsou Praha, Brno, Ostravsko, Plzeň a Mladá Boleslav." Opravdu je dnes Praha průmyslovým centrem ČR č. 1, že je uvedena na 1. místě? Kolik toho z průmyslu v Praze zůstalo? Pokud to nebudeme brát tak, že když mají v Praze sídlo firmy jako ČEZ a.s., Agrofert a.s., Siemens s.r.o. či ABB s.r.o., tak všechny jejich pobočky (elektrárny a továrny) či dokonce dceřiné spol. patří pod pražský průmysl, tak nevím, nevím, zda je Praha průmyslovým centrem č. 1. Když budu wikipedicky rýpat: kde je zdroj? Nadsenec2 (diskuse) 15. 10. 2019, 18:54 (CEST)

Statistika podle krajů. Ta formulace s městy je dost nešťastná a vlastní výzkum. Lepší by bylo uvedení právě podle krajů, kde jsou k dispozici statistiky.--RomanM82 (diskuse) 16. 10. 2019, 13:24 (CEST)

Volejbal

Druhým českým hráčem uvedeným do síně slávy byl roku 2019 Josef Tesař.

Podpis pro bota--F.ponizil (diskuse) 19. 4. 2021, 19:26 (CEST)

Aktualizace počtu obyvatel v roce (do tabulky)

2012 10 509 286

2013 10 510 719

2014 10 524 783

2015 10 542 942

2016 10 565 284

2017 10 589 526

2018 10 626 430

FedericoCZ (diskuse) 29. 3. 2020, 12:56 (CEST)

Pokud jde o tabulku "Vývoj populace v českých zemích", ta je založena na datech ze sčítání lidu v daných letech. Další sčítání bude následovat příští rok, bude tam tedy patřit hodnota pro rok 2021 (až ji ČSÚ zveřejní). Podrobnější tabulka i s mezilehlými roky je uvedena v článku Obyvatelstvo Česka v sekci Obyvatelstvo Česka#Populační statistiky.--Harold (diskuse) 29. 3. 2020, 13:55 (CEST)

Rozloha ČR  ???

Uvedená rozloha ČR na Wikipedii = 78 866 km2, uvedená rozloha ČR na Wikipedii má být dle zdroje - UN (https://data.un.org/en/iso/cz.html) = 78 868 km2, uvedená rozloha ČR dle Český statistický úřad (https://www.czso.cz/documents/10180/25215661/roz01.pdf/9bfae015-660b-4ee5-86d5-f4d3dc6937b5) = 78 867 km2. Jaká je tedy skutečná rozloha ČR? --94.112.78.103 19. 11. 2020, 11:24 (CET)

Upravil jsem na 78 870 dle nejnovějších dat ČSÚ (mimochodem, výše odkazovaný dokument ČSÚ je téměř 20 let starý...). --Harold (diskuse) 9. 12. 2020, 11:43 (CET)

Největší firmy?

Název kapitoly "Největší firmy" mi přijde v rozporu s beletristickým povídáním dále. Je-li někdo největší, měla by velikost být měřitelná a dokazatelná. Není ale řečeno podle jakého kritéria byly ty firmy vybrány (počet zaměstnanců, zisk, obrat), jedná-li se o největší nebo jinak nejvýznamnější. Do jednoho pytle se sypou skupiny a holdingy i jednotlivé firmy, které jsou či nejsou součástí holdingu. Výběr dělá dojem chaotičnosti (jen jako příklad, proč je firma Crocodille se 700 zaměstnanci řazena řazena po boku těch s několikanásobným počtem zaměstnanců jako Agrofert či Česká pošta?) Tím nepopírám, že firmy uvedené v kapitole významné jsou.--Svenkaj (diskuse) 15. 12. 2020, 20:57 (CET)

Uvedená je protože je jedna z nejvýznamnějších v daném odvětví - potravinářství. Zmínky o různých odvětvích, včetně nejvýznamnějších firem bych ponechal. Jirka.h23 (diskuse) 16. 12. 2020, 19:03 (CET)

@Jirka.h23: Tak jsem i důvod uvedení firmy v článku chápal. To by se ale kapitola nesměla jmenovat "Největší firmy" - je-li někdo největší, je třeba uvést měřenou veličinu - největší je jen jeden. Co třeba tu skrytou část uvést jako novou subkapitolu "Významné firmy podle oborů (příklady)" nebo tak podobně a roztřídit ji do odrážek, aby byla přehledná? Přijde mi ale, že ta skrytá verze je dost málo ozdrojovaná, aby prokazovala, kterou firmu uvést a kterou vynechat. Proto navrhuji to doplnění názvu subkapitoly "příklady". Nechávám to na Vaší úvaze. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 16. 12. 2020, 19:35 (CET)

Souhlasil bych spíše s názvem Významné firmy, to podle mně stačí, ale... No a taky bych zvážil, proč je ta kapitola umístěná zrovna tam, kde je – před průmyslem a samotnou zmínkou o škodovce. --Ján Kepler (diskuse) 16. 12. 2020, 19:38 (CET)

HDP

Dle odkazu je HDP (PPP) pro rok 2019 stanoveno na 44,295.9 - GDP per capita, PPP (current international $) Hans21 (diskuse) 19. 4. 2021, 16:47 (CEST)

Revertační válka Blažević02

@Blažević02: Dobrý den, díval jsem se na velké změny, které jste v tomto článku prováděl a které kolega @David V.: opakovaně revertoval. Domnívám se, že Váš postup byl chybný a takové hromadné změny bych revertoval i já; je velmi obtížné a pracné dělat revert částečný a rozlišovat, které Vaše změny mají racionální jádro. Jako příklad: i já se domnívám, že pro kapitolu Historie Česka by stačil název kapitoly a link na stránku, kde podrobnosti jsou. Vlastní dějiny České republiky opravdu nejsou dlouhé. Jako opačný příklad: nerozumím, proč jste považoval za nutné z článku odstraňovat informace o tom, kdy Česko vstoupilo do evropských struktur a NATO. Tak by bylo potřeba postupovat řádek po řádku a těžko tak někdo bude ztrácet tolik času.

Pokud považujete za vhodné některé pasáže článku změnit, je vhodné o tom napřed vyvolat diskusi na diskusní stránce a to vždy k jednomu tématu. Váš názor nemusí být většinový. Zrušení 78 tisíc bajtů si prostě říká o revert. I při zásahu do vlastního článku bylo vhodnější, abyste informace nemazal, ale pouze skryl pro možnost případných dalších reformulací. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 7. 2021, 15:53 (CEST)

@Svenkaj: Jen bych doplnil, že dle WP:NS#Žádost o zablokování – Blažević02 se jedná o globálního vandala, takže pravděpodobně nemá cenu se tomuto uživateli podrobně věnovat. --David V. (diskuze) 4. 7. 2021, 15:56 (CEST)

@David V.: Tomu rozumím a s Vašimi reverty souhlasím; jak píšu, udělal bych je taky. Přesto jsem si říkal, že na některých těch úpravách něco je, tj. že se tato nadměrně rozsáhlá stránka věnuje příliš opisování volně souvisejících informací, které jsou rozpracovány jinde (zejména historii na daném území, před vlastním vznikem České republiky). Jiné z těch změn zase považuji za nevhodné. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 7. 2021, 16:10 (CEST)

K posledním změnám: Tento článek nepopisuje Českou republiku. Popisuje "český stát a jeho tisíciletou tradici, s přihlédnutím k současné státní formaci", stejně jako jakýkoliv jiný článek o jiném existujícím státě. Takže z něj vyhazovat věci před rokem 1993 je krátkozraké, nepochopení systému. Zejména výmaz českých velikánů působících před rokem 1993 je nesmysl. Ano, všechny tyto věci budou detailněji popsány a rozepsány jinde, ale článek Česko je hlavní centrála, střecha pod kterou je vše shrnuto a odkud se má odkazovat na specializovanější články dle oboru a dle časových období. --Chrz (diskuse) 4. 7. 2021, 18:37 (CEST)

@Chrz: Dobrý večer, opravdu nechci vyvolávat dalekosáhlé spory, které pak stejně žádným konsensem nekončí. Ale snažil jsem se v úvodu článku najít to, na co se odvoláváte, to je, že tento článek popisuje "český stát a jeho tisíciletou tradici, s přihlédnutím k současné státní formaci"; nějak to tam vyjádřené nevidím. Smysl mých připomínek (a nedávných redakcí) je oprostit tento článek od informací, které se ve Wikipedii vyskytují jinde a podrobněji, aby nebobtnal do nepřehlednosti. Ale vidím, že se neshodneme. Je-li všeobecný konsensus s Vámi uváděnou koncepcí (nevím, nezkoumal jsem), pak je třeba tomu odpovídajícím způsobem zásadně změnit úvod. (Pozn.: K Vámi kritizovanému výmazu "českých velikánů" z období před vznikem ČR: trvám na tom, že výběr je náhodný, "velikost" neměřitelná a Albrecht z Valdštejna mezi české velikány určitě nepatří.) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 7. 2021, 20:46 (CEST)

Takto jsou zkrátka koncipovány všechny státní články, nemusí se v nich extra vypisovat, že popisují nějaký český stát a tím též ten současný. Články nejsou koncipované jako ryze politické. Současný stát pod zeměpisným (a tím pádem neutrálním) názvem "podědí" celou historii národa. Takže aby byli čeští velikáni poděleni do separátních článků České knížectví, České království, Rakousko-Uhersko a Československo, to je opravdu podivný způsob přístupu k českým dějinám a státu. O správném výběru těch největších se bavit nebudu, doteď tam byli, a velikánů za posledních 28 let seženeme pramálo ve srovnání s 1000 lety celých českých dějin. --Chrz (diskuse) 4. 7. 2021, 20:56 (CEST)

@Chrz: Na argumentu, že jsou tak koncipovány články o státech, něco je. V nich ale je ta vazba na historii popsána už v úvodu (námatkou jsem se díval na Slovinsko a Polsko); v článku Česko v úvodu toto provázání chybí (viz výše).

Osobně přesvědčen nejsem a nacpání všeho do jednoho článku o mé vlasti se mi nelíbí; máme podrobné články o předchozích státních útvarech a informace opakujeme třeba v Dějiny Česka. Ale nejspíš jsem jediný s takovým pohledem; o život nejde, nebudu dál mařit čas ani Váš, ani svůj; máme prostě jen jiný názor. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 7. 2021, 21:33 (CEST)

No a co je věta "Navazuje také na více než tisícileté dějiny české státnosti a kultury."? Jak říkám, nemůžete rozstrkat české velikány do předchozích státních útvarů, tak to prostě nefunguje, je to neintuitivní. Nebo by se dala kultura úplně od státu vyhodit a dát ji k národu, ale to taky není typický postup. Článek Česko (stejně jako u jiných států) je takový rozcestník pro články detailnější a historičtější, ale má tam být poctivý souhrn, ne nějaké omezení "zde najdete jen lidi od roku 1993, aby to nebylo moc dlouhé". Je to tisíciletá tradice, tak to holt dlouhé bude, i jen výcuc. No a taky není pěkné si v článku udělat svoje a pak říkat "diskutovat nebudu, nebudeme plýtvat časem". Já to revertovat nebudu, ale doufám, že to někdo udělá, ať se neříká, že něco prosazuju silou. --Chrz (diskuse) 4. 7. 2021, 22:07 (CEST)

Souhlas s Chrzem, články o současných státech (a tento není výjimkou) jsou koncipovány jako hybridní, tedy nejen o současném státním zřízení. Stačí se třeba podívat na články jako Slovensko nebo Německo: článek o Slovensku nezačíná rokem 1993, článek o Německu nezačíná rokem 1949, případně 1871. Z toho důvodu tedy zakomentování určitých částí odstraním (a prosím, neskákejme na lep globálně zablokovaným trollům). Ano, v úvodu poněkud neadekvátně chybí shrnující odstavec o historii, který je zcela obvyklý u článků tohoto typu. --Harold (diskuse) 10. 7. 2021, 23:14 (CEST)

Národnostní složení je zastaralé

Panel vpravo o národnostním složení vypadá zastarale. Ukrajinci 0.7% nesedí ani s rokem 2021, kdy to bylo dle https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R02_202203.pdf/7c60f778-625a-4ad6-b249-c932627c4d73?version=1.0 okolo 2%. (Viz také https://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_men%C5%A1ina_v_%C4%8Cesku#Demografie). 158.169.150.14 29. 7. 2022, 10:47 (CEST)nekdo158.169.150.14 29. 7. 2022, 10:47 (CEST)

Zeměpisný název Česko

Na vědomost se dává, že pod lípou probíhala a byla vyhodnocena diskuze o používání názvu Česko na Wikipedii.

Na "technických místech" Wikipedie je možno sjednotit používání na zeměpisném názvu Česko tam, kde si situace nevynucuje použití názvu politického (nebo jeho zkratky).

Technickými místy se myslí názvy stránek (článků, kategorií, wikiprojektů a šablon), nadpisy v článcích, vnitřek šablon, buňky tabulek, hodnoty v infoboxech, či jiným způsobem naformátované části stránky.

Náhrady v prostém textu nebyly podpořeny.

Plán a stav sjednocování zde nebude prezentován, údajně k takovému účelu zdejší diskuzní stránka neslouží. Ptejte se mě třeba osobně nebo řekněte, kam to psát lze.

Chrz (diskuse) 21. 10. 2021, 20:33 (CEST), super edit Chrz (diskuse) 9. 11. 2021, 23:00 (CET)

Nejvyšší bod Česka

Nejvyšší hora Česka je bezesporu Sněžka, ale definice nejvyššího bodu je sporná, technicky nejvyšší bod je přece vrchol vysílače na Pradědu, jak se mi zdá?--Nytra (diskuse) 26. 12. 2021, 16:51 (CET)

@Nytra: Většinou se tam dává nejvyšší hora. Proč, to nevím. Zdraví --Ondřej R. (diskuse) 26. 12. 2021, 20:15 (CET)

Česko má nízkou nerovnost mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli a relativně vyvážené přerozdělování bohatství napříč populací.

Což není pravda. Je to naopak právě česko má velká velkou nerovnost v přerozdělení bohatství.

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dan-z-nemovitosti-bohatsvi-paq-research-majetkova-nerovnost-datova-zurnalistika_2110290500_nkr --Ondrx (diskuse) 23. 4. 2022, 20:13 (CEST)

@Ondrx Pravda, v článku to změním na něco více odpovídajícího. --ČsrVK (diskuse) 12. 4. 2023, 09:55 (CEST)

Výslovnost jména Česko

@Svehlovka: ad [2]: Ahoj, chci se zeptat, čím je podloženo tvrzení, že "výslovnost se u jmen uvádí podkud není k dispozici zvuková nahrávka". Naopak, vzhledem k dlouhodobým zkušenostem s editacemi českých reálií, mám za to, že tady na českojazyčné WP, že u českých jmen se výslovnost nikdy neuvádí. Logicky totiž není potřeba, v češtině se hlásky čtou stejně všude (nevím, jak se to řekne odborně), ne jako třeba v angličtině, kde i na anglické WP má výslovnost u některých anglických jmen svůj význam. Tady však v uvádění výslovnosti žádnou logiku nevidím, cožpak je výslovnost obsažena například v článcích Praha, Miloš Zeman nebo Petr Fiala?. Dále si stojím za tvrzením, že českojazyčná WP je určena pro českojazyčné čtenáře. Naopak pro cizozemce, kteří češtinu neovládají, jsou určeny jinojazyčné WP podle jejich jazyka, uvádění výslovnosti jména "Česko" tedy patří tam (případně na Wikislovník), nikoliv sem. --Harold (diskuse) 26. 9. 2022, 12:44 (CEST) drobnost --Harold (diskuse) 26. 9. 2022, 12:52 (CEST)

Dovolím si podpořit, co říká Harold: Výslovnost českých hesel na české wikipedii neuvádíme, což si lze snadno ověřit u prakticky každého z těch stovek tisíc hesel. Jinojazyčným uživatelům v tomto směru v případě potřeby slouží wiktionary, zde konkrétně https://en.wiktionary.org/wiki/%C4%8Cesko (nebo příslušná jazyková varianta tohoto hesla). --David Beneš (diskuse) 26. 9. 2022, 14:25 (CEST)

Výslovnost u českých jmen je na místě jen tam, kde mohou vznikat pochybnost, např. tis a Botič. (Řekne se to fonetický pravopis.) --Matěj Orlický (diskuse) 27. 9. 2022, 16:25 (CEST)

Přidávám se s tím, že není cílem české Wikipedie uvádět ve všech článcích výslovnost jejich názvů; a zároveň nevidím na tématu tohoto článku nic až tak specifického, aby se dalo obhájit uvedení výslovnosti zde. Rozumím tomu, že vkladatelka nejspíš vychází z nějaké konkrétní potřeby a dobré vůle ji uspokojit, ale řeší to nesystematicky. Výslovnost je něco, co se v encyklopedii u slov z jejího vlastního jazyka typicky neuvádí; tu je třeba hledat ve slovníku a bylo by jen dobře, kdyby se Wikislovník stal známějším (výslovnost je tam všude už dávno uvedena). Odkaz na wikislovníkové heslo Česko ostatně vede i z externích odkazů tohoto encyklopedického článku. A ohlédneme-li od Wikislovníku, výslovnost už lze najít ve Wikipediích v jiných jazycích, např. anglické – kde to dává větší smysl, protože u čtenáře anglické Wikipedie nelze předpokládat orientaci v češtině. A je to tam dokonce včetně audionahrávky, takže podle pravidel uváděných přímo vkladatelkou by měla tato dostat přednost; a měla by se použít šablona {{Výslovnost}}, aby ta informace včetně odkazu na článek o IPA nevisela v článku jen tak jako prostý text, nýbrž byla i strojově zpracovatelná a systémově dohledatelná. Poslední uvedené nicméně nic nemění na tom, že obecně souhlasím, že v české Wikipedii nemá obecně výslovnost (neproblematických) českých slov místo. Proto jsem ji z článku smazal. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2022, 10:45 (CEST)

Dobrý den, právě chybějící výslovnost na Wikipedii (nejen na té české) je brána jako určitý nedostatek mými kolegy z různých zemí (např. při jednání skupiny expertů při UNGEGN). Z Wiki v jejich jazyce se na českou verzi dostanou, dál již nepátrají (slovník) a tak se např. dozvídám, že si Japonci myslí, že jejich チェキア (translit. Chekia) odpovídá výslovnosti našeho endonyma. Rozhodně cizinci častěji u nás hledají Česko, které se postupně prosazuje i v jiných jazycích (Czechia [eng], Tchéquie, Tschechien, Čehija, Cheqiua,...) jako krátké jméno short name než výslovnost Sněžky [sɲɛʒka] nebo Krkonoš [krkonoʃɛ] - při použití upraveného IPA ( International Phonetic Alphabet) přepisu (francouzsky, italsky AFI). Spíš by měly být uváděny přepisy i u dalších jmen. Je daleko pracnější doplnit výslovnost na jinojazyčných wikipediích...na anglické už výslovnost je, ale jen jako poznámka (Notes) k anglickým jménům a jména Česká republika a Česko v článku chybí :-(, jsou pouze v infoboxu, na francouzské, španělské už je to přímo v úvodu článku. Ukázka přepisu výslovnosti z jiných wikipediíněmecké a italské: Deutschland ([ˈdɔɪ̯t͡ʃlant] ; Berlin [bɛr'li:n]  ist die Hauptstadt und ein Land; L'Italia ([iˈtäljä], Roma (AFI: /ˈroma/, pronuncia a další. Také vůbec není pravda, že česky píšeme to, co vyslovujeme. Jak skutečně vyslovujeme napsaný text - to se samozřejmě dá na Wiki najít, viz Fonologie češtiny. Výslovnost je odlišná od zápisu, v článku najdete pár desítek případů i s příklady slov. Nutit IPA nikomu nebudu, ale zrovna Česko a Česká republika na našem Geoportálu nenajdete, všechna ostatní geografická jména (asi 350 000) přepsaná zjednodušenou IPA ano. Budu kolegy experty odkazovat k nám místo na Wikipedii. Připomenu ještě známý český film: Škopková: "Řeknu si svadba, svadební košile... co slyšim? D. A píšu T, troubo... To by mě zajímalo, co ty děti ve škole učí!" --Svehlovka (diskuse) 18. 10. 2022, 16:14 (CEST)

Ještě pozn.: výslovnost v japonském slovníku už kolega doplnil, ale třeba v čínském není (je to tam jen ve 28 jazycích). --Svehlovka (diskuse) 18. 10. 2022, 16:20 (CEST)

Procentuelní vyjádření pokrytí ČR mezi Čechy, Moravu a Slezko

Dobrý den, rád bych doplnil tuto stránku o zakladní percentuelní pokrytí území České republiky- Česka (100%) mezi Čechy (66,01%) Moravu (28,34%) a Slezko (5,65%)

Způsob vypočtu: rozloha ČR- 78.873 km2 (nebo zde uváděných 78.870 ???)

Tzn. 1% rozlohy ČR= 788,73 km2 (78.873x0,01=788,73)

Čechy - 52.065 km2 / 788,73= 66,01% Morava - 22.349 km2 / 788,73= 28,34% Slezko - 4459 km2/ 788,73 = 5,65% Celkem rozloha = 100%

Děkuji za doplnění a kontrolu zadaných rozloh. Čerpáno z Wikipedie jednotlivých územních celků, nikoliv z oficiálního "katastru". (Lítají mi tu u rozlohy ČR 3 km2, ale může to být i zcela jinak. Matematicky v pořádku, nejsem si však jist vloženými daty. Rozlohy jednotlivých území jsem našel též zde na wiki, nikoliv na oficiálních strankách úřadů ČR. Proto poprosím o kontrolu a případné dopočítání.) Děkuji. Ondra lhotsky (diskuse) 31. 12. 2022, 21:58 (CET)

@Ondra lhotsky Dobrý den. Není mi jasné, kam přesně to chcete v článku použít. Každopádně by bylo potřeba přesná čísla doložit věrohodným zdrojem (referencemi), tedy původním zdrojem, ne články na Wikipedii. I vzhledem k tomu, že se jedná o historické země bez oficiálního vymezení, bude zřejmě možné na základě různých zdrojů dojít k poněkud odlišným přesným procentům. I kvůli tomu by snad bylo namístě čísla zokrouhlit, ostatně přesná čísla snad ani nejsou k ničemu potřeba. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 12. 2022, 22:19 (CET)

A jinak matematicky správně je to: 56 065 / 78 873 = 66,01 % Tedy bez toho mezivýpočtu 1 %, protože 66 % je v podstatě jiný zápis čísla 0,66 (zkuste na kalkulačce napsat 66 %). --Matěj Orlický (diskuse) 31. 12. 2022, 22:27 (CET)

Vložení: mezi Rozloha a nejvyšší bod (Nahoře) kolonka: Historická území ČR (v procentech) Jen dopsat: (z toho) cca Čechy 66% Morava 28,3% Slezko 5,7%. Děkuji. Ondra lhotsky (diskuse) 31. 12. 2022, 22:43 (CET)

Plus: že 1% území se rovná přiblizně 789 km2 Ondra lhotsky (diskuse) 31. 12. 2022, 22:49 (CET)

Nejsem specialista na infoboxy, ale tam to nepochybně nepatří, není to standardní, oficiální údaj, nemůže si tam každý u každého článku psát, co ho napadne. Můžete si najít místo v textu článku, kde se popisuje dělení na historické země a tam ta procenta vhodně zmínit.

K čemu údaj o velikosti 1 % území? Děleno stem snad umí každý. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 12. 2022, 23:01 (CET)

S odkazy (modře) na pravě jednotlivá území zde na wiki. Ondra lhotsky (diskuse) 31. 12. 2022, 23:01 (CET)

Počkejte... jak jen tak někoho napadne? Nezlobte se, snažím se jen tento vyborně zpracovaný "článek" doplnit z mého pohledu důležitými čísly, které mohou oslovit uživatele wikipedie, jak velká území jsou z historického kontextu v ČR zastoupena. Což je historický fakt! Ne nesmysl, ktery jsem si z nudy vycucal z prstu! Ne, každý neumí dělit stem, proto jsem si dal tu práci to polopaticky vysvětlit - proto počítaní, aby to pochopil každý, kdo ma právo tento článek editovat, což já evidentně nejsem. Registruji, že se Česko označuje celkově Čechy- což je elementárně nepřesný údaj. Např.: že někdo přijel do Čech, budou žít v Čechách... ap. (pro pochopení "problému" vyzkoušejte v kterékoliv pražské hospodě např. někde vedle Edenu říct, že Praha je Sparta nebo na druhé straně řeky naopak... pochopíte nebo spíš bude Vám odborně vysvětleno, co chci v tomto článku pozměnit/opravit.) Takže toto je podle mě idealní způsob edukace pro ty inteligentnější, kteří ví, co je to Wikipedie a k čemu slouží- jako výborný výukový nástroj. Pokud nejste, jak říkate, specialista a máte s tím problém ať už psychický nebo Vas bolí prsty z psaní odpovědí, že něco prostě nejde .... nebo se specialistou z logiky věci necítíte, nechte to, co tam patří nebo ne na těch zmiňovaných specialistech. Já jsem přesvědčen, že to sem patří. Děkuji proto, že nerozhodujete o tom, co je spravné nebo ne jen z důvodu toho, že jste na wikipedii déle než já a máte k tomu "frčku". Pokud neshledáváte v mém příspěvku technickou chybu, což jsme si i potvrdili, že je to ok, ale pouze máte potřebu mi na Silvestra dělat staršího a chytřejšího bráchu, tak se na to vykašlete a běžte slavit. O rádoby chytré odpovědi jak používat kalkulačku opravdu nestojím. S přaním hezkého večera, Ondra. Ondra lhotsky (diskuse) 31. 12. 2022, 23:51 (CET)

Ps: proč uvadět jedno procento území? Vy si pamatujete jakou rozlohu má Česko z hlavy? Ne? Co takhle španělsko nebo USA. Nic? Prot je to návrh. Mate možnost editovat i ostatní články nebo přímo udělat extra tabulku pro přehlednost a jednodušší jednotky. Pokud se tedy nespokojíte s procentním vyjadřením. Zvýší se tím schopnost představit si velikost jednotlivych území Evropy nebo celého světa. Ale ano. Chápu. Musel byste pracovat rukama. Ondra lhotsky (diskuse) 1. 1. 2023, 00:55 (CET)

Známe současnou rozlohu Česka. Možná známe nedokonale zjištěnou rozlohu Čech, Moravy a Slezska z doby dávné. Pokud nemáme stejnou srovnávací základnu co je to sto procent, šlo by o přibližná procenta, která sice někam do textu vpravit můžete, ale co z toho... --Chrz (diskuse) 1. 1. 2023, 10:39 (CET)

Stačí do článku po pravdě dopsat, že Čechy jsou velkou zemí na západě České republiky, Morava je velkou zemí na východě České republiky a Slezsko je maličkou zemí na severovýchodě České republiky.--Pavel Fric (diskuse) 5. 1. 2023, 21:08 (CET)