Kudowa-Zdrój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chudoba Polsko
Kudowa-Zdrój
Sanatorium POLONIA
Sanatorium POLONIA
Chudoba  – znak
znak
Chudoba  – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 370-420 m n. m.
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Dolnoslezské
samosprávný orgán: městská rada
Chudoba  na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 33,90 km²
počet obyvatel: 10 170 (2007)
hustota zalidnění: 300 obyv. / km²
správa
starosta: Czesław Kazimierz Kręcichwost
oficiální web: http://www.kudowa.pl
telefonní předvolba: (+48) 74
PSČ: 57-350 a 57-351

Kudowa-Zdrój [kuˈdɔva ˈzdruj] IPA, česky Lázně Chudoba[1][2] či Chudoba,[1][2][3] německy Bad Kudowa, je lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českou republikou, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Město má kolem 11 000 obyvatel. Je součástí tzv. Českého koutku.

Dějiny města[editovat | editovat zdroj]

Chudoba je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století, kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české. Prvně je zmiňováno Jindřichem Minstrberským, synem Jiřího z Poděbrad. Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.

Nejstarší částí města je Velká Čermná (do 1945 Tscherbeney, potom Czermna), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu Homole. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po Smiřických Erdman Trčka z Lípy. Poté, co je společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v Novém Městě nad Metují. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce 1742 za panování Marie Terezie bylo území podstoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Po porážce Německa za druhé světové války měla o území zájem i Československá republika. Rozhodnutím jaltské konference však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. V roce 1945 byly z obce odsunuti němečtí obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechu a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960 respektive 1947-1955 své vlastní školy.

Lázně[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně. V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), Georgius Aelurius, kladský luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.[4] Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně.

Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německá básník Johann Wolfgang von Goethe. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermnské faře před setkáním tří monarchů v Ratibořicích. Po napoleónských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i košer kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér Winston Churchill, ale také Alois Jirásek, J. V. Sládek a F. X. Šalda.

Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Za pozornost stojí rovněž kostnice ve Velké Čermné, skanzen ve vsi Stroužná a národní park Stolové hory.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR) ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45.  
  2. a b ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In Kladský sborník 5. Hradec Králové : Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. S. 374–375.
  3. MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států) ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184.  
  4. František Jirásko-Kudowa-Zdrój: "Česká" Chudoba šest kilometrů od Náchoda, Hradecké Noviny 11/99

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]