Kudowa-Zdrój
Chudoba  Kudowa-Zdrój |
|||
|---|---|---|---|
 Sanatorium POLONIA |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 370-420 m n. m. | ||
| stát: | Polsko |
||
| vojvodství: | Dolnoslezské | ||
| samosprávný orgán: | městská rada | ||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 33,90 km² | ||
| počet obyvatel: | 10 170 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 300 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Czesław Kazimierz Kręcichwost | ||
| oficiální web: | www.kudowa.pl | ||
| telefonní předvolba: | (+48) 74 | ||
| PSČ: | 57-350 a 57-351 | ||
Kudowa-Zdrój [kuˈdɔva ˈzdruj] IPA, česky Lázně Chudoba[1][2] či Chudoba,[1][2][3] německy Bad Kudowa, je lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českou republikou, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Město má kolem 11 000 obyvatel. Je součástí tzv. Českého koutku.
Obsah |
[editovat] Dějiny města
Kudowa je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století. Prvně je zmiňováno Jindřichem Minstrberským, synem Jiřího z Poděbrad. Původní jméno, tehdy ještě vsi, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.
Nejstarší částí města je Velká Čermná (do 1945 Tscherbeney, potom Czermna), s historií sahající do 14. století. První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně.
V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), Georgius Aelurius, luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby, o jejich prospěšnosti zdraví a o jejich využití ve vinařství.
[editovat] Co se zde léčí
V lázních se léčí onemocnění srdce a oběhového systému. Za pozornost stojí rovněž kostnice ve Velké Čermné a národní park ve Stolových horách.
[editovat] Reference
- ↑ a b Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR.) ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45.
- ↑ a b ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In Kladský sborník 5. Hradec Králové : Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. s. 374–375.
- ↑ MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států.) ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184.
[editovat] Externí odkazy
-
Sanatorium „Polonia“
-
Lázeňský park
-
Kostnice ve Velké Čermné
-
Hrob Anny Máslové ve Velké Čermné
-
Pomník zahynuvším kněžím ve Velké Čermné
-
Kostel sv. Bartoloměje ve Velké Čermné
-
Chalupa ve Velké Čermné
-
Bludiště ve Stolových horách
