Irácko-íránská válka
| Irácko-íránská válka | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: | |||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 305 000 vojáků 500 000 jednotek Pásdárán a Basídž 900 tanků 1 000 obrněných vozidel 3 000 ks dělostřelectva 470 letadel 750 vrtulníků |
190 000 vojáků 5 000 tanků 4 000 obrněných vozidel 7 330 ks dělostřelectva nad 500 letadel, nad 100 vrtulníků |
||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| nad 500 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito | nad 375 000 vojáků/milicí/civilistů zraněno či zabito | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Irácko-íránská válka byla válka mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazývala také jako Válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990-91.
Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Íránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Příčinou konfliktu byly jednak historické územní nároky, dále státy bojovaly o ropná naleziště a v neposlední řadě také šlo o důvody nábožensko-ideologické.
Obsah |
[editovat] Předehra
Již na počátku 60. let, kdy byla svržena monarchie, začaly pohraniční spory mezi Irákem a Íránem. Konkrétně šlo o spory o íránskou provincii Chúzistán, která se nachází na západě země a hraničí s Irákem. V roce 1968 se v Iráku chopila moci strana Baas, která si začala činit nároky na Chúzistán. Irácká média mluvila o této provincii, jako by už dávno patřila Iráku, dali jí vlastní jméno Nasýrie. Televizní stanice v Basře začala nazývat i jiná íránská města arabskými jmény. Začali s propagandou přímo v této provincii. V roce 1974 Írán dále povzbuzoval Kurdy proti Iráku, jako odpověď na aktivitu, kterou Irák prováděl v provincii Chúzistán. Provincie Chúzistán byla velice bohatá na ropu. V roce 1979 se stal vůdce strany Baas Saddám Husajn prezidentem, a hned rok nato rozpoutal válku. Irák předpokládal, že pokud válku vyhraje, zmocní se obrovských nalezišť ropy a svrhne Chomejního, stane se hlavní velmocí Perského zálivu a celého arabského světa.
[editovat] Počátek války
Válka začala, když silná irácká armáda překročila západní hranice Íránu.
Důvody pro rozpoutání války:
- Anexe Chúzistánu (někdy také Arábistán).
- Ovládnutí vodní cesty Šatt al-Arab, která je jediným spojením Iráku s Perským zálivem.
- Posílení postavení na iráckém poloostrově Fao, který přímo navazuje na Šatt al-Arab a je nesmírně důležitý při vývozu irácké ropy.
- Ovládnutí 3 ostrovů (Abú Músá, Malý a Velký Thumb) v Hormuzském průlivu.
Překvapivá ofenzíva postupovala rychle proti stále neorganizovaným jednotkám Íránu. Po široké frontě postupovaly irácké jednotky stále dále do Íránu a to i bez patřičné letecké podpory. Jedním z cílů ofenzívy bylo zabrat na ropu bohatý Chúzistán. Írán však nakonec dokázal konsolidovat svoje jednotky a navíc na frontu dorazilo přibližně 100 000 dobrovolníků. V této fázi konfliktu se ukázalo, že irácké letecké údery proti letištím v Íránu nebyly nijak efektivní. Navíc irácké odhady vojenské síly protivníka byly značně podhodnocené stejně jako bojová morálka řadových íránských vojáků, bojujících statečně nikoliv za islámskou revoluci, ale za svou vlast. Příkladem může být přístav Chorramšahr, který irácká armáda dobyla za cenu 7.000 mrtvých až 10. listopadu. Námořní íránské síly navíc 24. září napadly irácký přístav Basra, zatímco několik íránských letounů F-4 provedlo nálet na Bagdád. Celkově se dá říct, že irácká armáda a letectvo splnili invazní plán na 50%.
[editovat] Literatura
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) Stránka věnovaná konfliktu
- (anglicky) Context of 'December 20, 1983: Rumsfeld Meets with Hussein, Promises US Support' – kontext vztahů Iráku a USA během této války
- (česky) Irácko-íránská válka 1980 - 1988 (První válka v Zálivu) – stručný přehled