Hodonín: Porovnání verzí
→Městská knihovna: opravena rozbitá věta :D značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Hradisko založené pravděpodobně [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde [[Václav II.]] přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během [[Husitství|husitských válek]] přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili [[Povstání Štěpána Bočkaje|uherští povstalci]].<ref>[https://is.muni.cz/th/365251/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Roman_Hargas_2013.pdf Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.–18. století)]. Masarykova univerzita.</ref> Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na [[tabák]]. Na sklonku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly [[Boje o Hodonín a okolí v roce 1945|o Hodonín svedeny boje]], které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Dominanta města [[Elektrárna Hodonín]] byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Také katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem. |
Hradisko založené pravděpodobně [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde [[Václav II.]] přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během [[Husitství|husitských válek]] přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili [[Povstání Štěpána Bočkaje|uherští povstalci]].<ref>[https://is.muni.cz/th/365251/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Roman_Hargas_2013.pdf Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.–18. století)]. Masarykova univerzita.</ref> Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na [[tabák]]. Na sklonku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly [[Boje o Hodonín a okolí v roce 1945|o Hodonín svedeny boje]], které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Dominanta města [[Elektrárna Hodonín]] byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Také katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem. Ve městě se nacházel cukrovar nejmodernější v Evropě, ten byl nakonec zrušen a na jeho místě stojí obchodní centrum Cukrovar. Jako vzpomínka na cukrovarnickou etapu Hodonína zůstalo mezi obchody původní silo cukrovaru. |
||
== Přírodní poměry == |
== Přírodní poměry == |
Verze z 22. 10. 2020, 05:39
Hodonín | |
---|---|
Radnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Hodonín |
Obec s rozšířenou působností | Hodonín (správní obvod) |
Okres | Hodonín |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°50′56″ s. š., 17°7′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 23 657 (2024)[1] |
Rozloha | 63,05 km² |
Katastrální území | Hodonín |
Nadmořská výška | 167 m n. m. |
PSČ | 695 01 |
Počet domů | 2 870 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 20 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Hodonín Masarykovo nám. 1 695 35 Hodonín muhodonin@muhodonin.cz |
Starosta | Libor Střecha (Pro Hodonín) |
Oficiální web: www | |
Hodonín | |
Další údaje | |
Ocenění | Fairtradové město Obec přátelská rodině |
Kód obce | 586021 |
Kód části obce | 412252 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hodonín (německy Göding, Gödingen[3]) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji. Hodonín leží na řece Moravě 60 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km² a žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Historie
Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci.[4] Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák. Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Dominanta města Elektrárna Hodonín byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Také katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem. Ve městě se nacházel cukrovar nejmodernější v Evropě, ten byl nakonec zrušen a na jeho místě stojí obchodní centrum Cukrovar. Jako vzpomínka na cukrovarnickou etapu Hodonína zůstalo mezi obchody původní silo cukrovaru.
Přírodní poměry
Podél jihovýchodního okraje města protéká řeka Morava. Severozápadně od města se nachází národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava vyhlášená na ochranu zejména teplomilných doubrav.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel
Rok | 1890 | 1900 | 1921 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2012 | 2019 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 7 616 | 9 018 | 13 200 | 14 882 | 13 572 | 20 829 | 25 485 | 28 230 | 27 361 | 26 226 | 25 259 | 24 682 |
Pokles počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2006 byl způsoben mimo jiné osamostatněním obcí Lužice a Rohatec.
Struktura populace
-
Věková struktura obyvatel obce Hodonín roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Hodonín roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Hodonín roku 2011
Obecní správa
Správní území
Hodonín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín ale stále existuje a skládá se z 82 obcí, ORP z 18 obcí.
Zastupitelstvo a starosta
Hodonín provázela v druhém desetiletí 21. století politická nestabilita. Ve volebním období 2010–2014 se vystřídali tři starostové a čtyři koalice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla starostkou zvolena Milana Grauová (ANO 2011). Při zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2015 však byla odvolána.[5] Novým starostou byl o týden později zvolen Milan Lúčka (ANO 2011).[6]
Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen dosavadní radní Libor Střecha, lídr vítězného hnutí Pro Hodonín. Koalici vytvořili zástupci Pro Hodonín se Svobodnými s Piráty a také uskupením Pozitivně pro Hodonín, v němž je KDU-ČSL, TOP 09 a Konzervativní strana. Koalice má 16 mandátů z celkových 31.
Členění města
Město Hodonín je tvořeno jedním katastrálním územím a není členěno na evidenční části obce.
Součástí města jsou místní části a čtvrtě:
Společnost
Městská knihovna
V centru města Hodonína, na adrese Národní třída 36, se nachází Městská knihovna Hodonín, která je veřejnou knihovnou s regionální působností. Jejím zřizovatelem je město Hodonín. V bezbariérové budově jsou oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, čítárna a studovna, oddělení pro mladé Zašívárna, oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb a také komunitní kontaktní pracoviště ProSenior. Na ulici Brandlova 81 sídlí pobočka knihovny, která velmi úzce spolupracuje se školami a školkami a zajišťuje výpůjční a informační služby zejména pro spádovou oblast sídliště R. Filipa.
Městská knihovna Hodonín byla zřízena dle prvního zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921. V tomto roce byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. V roce 1986 se knihovna přestěhovala do nových prostor vystavěných pro účely a potřeby knihovny na Národní třídě. Přestěhováním získala knihovna více prostoru pro volný výběr, čítárnu se studovnou a výstavní sál. Od roku 2003 je knihovna pověřena regionálními funkcemi.
V roce 2019 knihovna nabízí tři výstavní galerijní prostory, z nichž nejvýraznější je non-stop Galerie VEDNEVNOCI. Knihovna organizuje pravidelné vzdělávací akce.
Muzea
Sport
- SHK Hodonín, hokejový klub
- Oilers Hodonín, dětský baseballový klub
- Baník Hodonín, fotbalový klub
Pamětihodnosti
- Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
- Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
- Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
- Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
- Kaple sv. Kříže (1714)
- Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
- Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
- Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
- Památník obětem fašismu na novém hřbitově
- Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov
Osobnosti
- Josef Bezdíček (1900–1962), rozhlasový a divadelní režisér
- Miroslav Bezdíček, divadelní a filmový herec, hodonínský rodák
- Dana Čechová (* 1983), stolní tenistka
- František Hess (1853–1914), zasloužilý občan města, vydával Hodonínské listy, hodonínský rodák
- Petra Hřebíčková (* 1979), herečka, hodonínská rodačka
- Michal Kempný (* 1990), hokejista
- Valtr Komárek (1930–2013), ekonom, politik, hodonínský rodák
- Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první československý prezident, je po něm zde v Hodoníně pojmenována ulice i hlavní náměstí
- Peretz Beda Mayer (1906–2002), malíř, hodonínský rodák
- Ondřej Mazuch (* 1989), fotbalista
- Václav Nedomanský (* 1944), hokejista, je po něm v Hodoníně pojmenován zimní stadion
- Siloš Pohanka, hudebník a trumpetista, hodonínský rodák
- Josef Redlich (1869–1936), právník a politik, je po něm v Hodoníně pojmenována ulice
- Erika Suchovská (* 1967), bývalá atletka
- Zdeněk Škromach (* 1956), politik, hodonínský rodák
- Ferdinand Štábla, akademický sochař a kreslíř, hodonínský rodák
- Jaroslav Šváb (1906–1999), typograf, hodonínský rodák
- Iveta Vacenovská (* 1986), stolní tenistka
- Jaroslava Vavrysová, interpretka lidových písní, hodonínská rodačka
- Vítězslav Veselý (* 1983), mistr světa v hodu oštěpem z MS 2013 v Moskvě
Partnerská města
- Brezová pod Bradlom, Slovensko
- Cattolica, Itálie
- Faches-Thumesnil, Francie
- Holíč, Slovensko
- Jasło, Polsko
- Martin, Slovensko
- Myjava, Slovensko
- Senica, Slovensko
- Skalica, Slovensko
- Stolberg, Německo
- Tolberg/Rheinland, Německo
- Trebišov, Slovensko
- Vignola, Itálie
- Zistersdorf, Rakousko
Galerie
-
Zámek, dnes Masarykovo muzeum
-
Dům umělců
-
Kostel svatého Vavřince na Masarykově náměstí
-
Národní třída, pomník prosincové stávky 1920
-
Jez na řece Moravě (Přístaviště U Jezu Hodonín)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 259.
- ↑ Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.–18. století). Masarykova univerzita.
- ↑ Hodonínská starostka Grauová padla. V čele je Krabička, zatím sám [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Hodonín má nového starostu. Grauovou nahradí Lúčka [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-10 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online.
Literatura
- ČEREŠŇÁK, Bedřich; ZEMEK, Metoděj. Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost. Brno: Blok, 1979.
Související články
- Okresní soud v Hodoníně
- Děkanát Hodonín
- Městská autobusová doprava v Hodoníně
- Letecká válka nad Hodonínskem
- Římskokatolická farnost Hodonín
- Elektrárna Hodonín
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodonín na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hodonín
- Encyklopedické heslo Hodonín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Hodonín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Hodonín nostalgický – historické fotografie
- Hodonínský kulturní server