Přeskočit na obsah

Bruntálští z Vrbna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Wrbna von Freudenthal)
Bruntálští z Vrbna (z Wrbna)
/ Wrbna von Freudenthal
Erb Bruntálských z Vrbna
ZeměČeské královstvíČeské království České království / Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Tituly
  • Říšský hrabě (1624)
Rok založení1223
Vymření po meči1976
Poslední vládceAlfons z Vrbna (1892–1976)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruntálští z Vrbna (též jen páni z Vrbna, německy Wrbna-Freudenthal nebo von Würben und Freudenthal, polsky (panowie) z Wierzbnej) byl šlechtický rod původem ze Slezska, připomínaný již ve 13. století.

Během 16. století pronikli na severní Moravu. Kromě slezského Bruntálu vlastnili i řadu dalších významných sídel (Helfštýn, Hlučín) a zastávali vysoké zemské úřady. V roce 1624 získali hraběcí titul a později se usadili v Čechách (Hořovice). V Českém království zastávali členové tohoto rodu úřady v zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve Vídni. Čtyři z nich získali Řád zlatého rouna. K nejvýznamnějším osobnostem rodu patřil Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku 1945 patřily velkostatky Jaroměřice nad Rokytnou a Holešov. Rod vymřel v roce 1976.

Dějiny rodu

[editovat | editovat zdroj]
Václav Bruntálský z Vrbna (1589–1649), od roku 1624 říšský hrabě

Rod pánů z Vrbna odvozoval svůj původ od Vrbna ve Slezsku (nynější vesnice Wierzbna v polském Dolnoslezském vojvodství). První doložené zmínky o rodu se datují k roku 1223, respektive 1241. Většího významu nabyli až počátkem 16. století, kdy do dědičného vlastnictví získali panství Bruntál (1506), od nějž také pochází rodové jméno. S bruntálským panstvím získali rozsáhlé lesy a také doly na zlato a stříbro. Hynek starší Bruntálský z Vrbna (1534–1596) ve své kariéře dosáhl až na úřad moravského zemského hejtmana (1590–1594) a rostoucí prestiž rodu se promítla v rozsáhlé přestavbě bruntálského hradu na renesanční zámek. Bruntál navštívili císařové Rudolf II. a Matyáš, zastavil se tu i Fridrich Falcký. Hynek starší přestavoval i další získaná sídla (Branná, Náměšť) a zatížil tím rodové finance i pro příští generace.

Někteří členové rodu se aktivně zapojili do stavovského povstání v letech 1618–1620, což v následných konfiskacích přivodilo značné majetkové ztráty. Hynkův syn Jiří Bruntálský z Vrbna (1570–1622) se v době povstání stal moravským nejvyšším sudím a po Bílé hoře zemřel ve vězení na Špilberku. Posmrtně mu byl zabaven rozsáhlý majetek (Lipník nad Bečvou, Helfštýn). Kmenové rodové panství Bruntál tehdy vlastnil Jan mladší (1590–1642), který se v době povstání stal opavským zemským hejtmanem a jako odsouzenec pak odešel do exilu. I když v pobělohorských konfiskacích rod ztratil řadu velkých panství, jiní Bruntálští naopak na pobělohorské době profitovali a položili základy rodového bohatství až do 20. století.

Hraběcí hořovická větev
zámek Hořovice, hlavní rodové sídlo v 17.–19. století

Na počátku nejvýznamnější rodové linie stál opavský hejtman Štěpán Bruntálský (†1567), který vlastnil Hlučín. Jeho potomci rozdělili rod dále na větev slezskou a českou. Ze slezské linie Jiří Štěpán (1615–1682) vynikl jako plukovník v třicetileté válce, v roce 1652 byl povýšen na říšského hraběte a získal řadu statků na Moravě (Velké Heraltice, Lysice, Letovice). Jeho syn Ferdinand Oktavián se oženil se šlesvicko-holštýnsko-sonderburskou vévodkyní Marií Sibylou, čímž se rod Bruntálských z Vrbna stal příbuzensky spřízněným s většinou evropských knížecích dvorů.

Z dalšího potomstva Jiřího Štěpána zdědil Václav Albrecht (1659–1732) po vymření rodu Berků z Dubé rozsáhlé panství Rychmburk ve východních Čechách, které však prodal, nadále ale vlastnil Velké Heraltice. Tato odnož zanikla smrtí jeho syna Karla Václava (1716–1757), který padl za sedmileté války v bitvě u Vratislavi.

Předkem jediné linie přežívající až do 20. století, označované jako hořovická, byl Václav Bruntálský z Vrbna (1589–1649), který zastával řadu úřadů v pobělohorské době a v roce 1624 získal titul říšského hraběte. Prodal sice Hlučín, ale mezitím koupil Fulnek a Paskov, kde nechal postavit zámek. Jako první z Bruntálských také získal majetek v Čechách. Jeho syn Jan František (1634–1705) díky spříznění s rodem Martiniců získal Hořovice a postupně své aktivity přesunul do Čech, nakonec byl českým nejvyšším hofmistrem a nejvyšším kancléřem. Jeho potomci taktéž zastávali vysoké posty ve správě Českého království, během 18. století ale nakonec na několik generací zakotvili v nejvyšších úřadech u císařského dvora ve Vídni.

Hrabě Rudolf (1761–1823) proslul především jako průkopník průmyslového podnikání (železárny v Komárově), také on ale zastával vysoké posty u dvora. Jeho potomci nakonec Hořovice prodali (1852), významným ziskem bylo ale dědictví Holešova, které získali téhož roku. Rudolf (1831–1893) vyvinul značné úsilí o získání dědictví po vymřelém spřízněném rodu Kouniců, ale až jeho syn Rudolf Kristián (1864–1927) získal v roce 1897 Jaroměřice nad Rokytnou, o rok později mu byl přiznán nárok na užívání spojeného erbu a jména Vrbnů a Kouniců (1898; Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg und Freudenthal). Rudolf Kristián navíc posílil rodovou prestiž manželstvím s bavorskou princeznou Elvírou (1868–1943), sestřenicí bavorského krále Ludvíka III.

Veškerý majetek Bruntálských z Vrbna v Československu byl zkonfiskován v roce 1945, posledním potomkem rodu byl syn Rudolfa Kristiána hrabě Alfons (1892–1976), který uhořel při požáru svého domu v Mnichově. Jím rod vymřel.

Přehled majetku rodu

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Holešov, majetek rodu v letech 1852–1945
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, majetek rodu v letech1897–1945

Významné osobnosti rodu

[editovat | editovat zdroj]
Rudolf Eugen Bruntálský z Vrbna (1813–1883), místopředseda rakouské Panské sněmovny a generální intendant dvorských divadel

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Princezna Elvíra Bavorská, provdaná hraběnka Bruntálská z Vrbna
    Princezna Elvíra Bavorská, provdaná hraběnka Bruntálská z Vrbna
  • Zámek Fulnek, majetek rodu v letech 1622–1788
    Zámek Fulnek, majetek rodu v letech 1622–1788
  • Polní podmaršál Ladislav Bruntálský z Vrbna (1795–1849)
    Polní podmaršál Ladislav Bruntálský z Vrbna (1795–1849)
  • Zámek Bruntál
    Zámek Bruntál
  • Hrabě Rudolf Kristián z Vrbna-Kounic (1864–1927)
    Hrabě Rudolf Kristián z Vrbna-Kounic (1864–1927)
  • Zámek Velké Heraltice, rodové sídlo ve Slezsku v 17.–19. století
    Zámek Velké Heraltice, rodové sídlo ve Slezsku v 17.–19. století

Erb

[editovat | editovat zdroj]
Hraběcí erb pánů z Vrbna

Původním erbem pánů z Vrbna byly tři zlaté lilie v modrém poli, v této podobě je doložen již v roce 1261. Podle rodové pověsti jeden člen ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana Colonnu, a proto získal do erbu jako klenot prostřelený zlatý sloup (italsky colonna). Přímo do erbovního štítu se dostalo zlaté břevno, které dělilo štít na dvě poloviny, v každé z nich byly původní tři zlaté lilie.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bruntálští z Vrbna, s. 26–27. 
  • MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 161–162. 
  • STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23–50.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bruntálští_z_Vrbna&oldid=23949594“