Jan mladší Bruntálský z Vrbna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan mladší Bruntálský z Vrbna
Narození 1590
Úmrtí 4. června 1642 (ve věku 51–52 let)
Pohřben

Jan mladší Bruntálský z Vrbna (15904. června 1642 Opava) byl slezský šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna. V době stavovského povstání byl v letech 16201621 opavským zemským hejtmanem. Po jeho porážce v lednu 1621 emigroval a byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Jeho bruntálské panství bylo zabaveno a předáno Řádu německých rytířů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Albrechta Bruntálského z Vrbna a jeho manželky Johanky Sedlnické z Choltic. V dětství byl vychováván jako luterán. Studoval nejdříve na školách v Opavě a Vratislavi. Později pod vedením preceptora Jakuba Guetlina absolvoval kavalírskou studijní cestu po Evropě. Během ní studoval nejdříve na městské akademii ve Štrasburku a později na univerzitách v Basileji a Ženevě, kde konvertoval od luterství ke kalvinismu. Poté pokračoval na cestě po Francii a v roce 1609 navštívil Anglii. Po návratu z kavalírských cest zdědil po smrti svého strýce Hynka st. Bruntálského z Vrbna statky Štemplovec a Moravici.[1]

Na svém zámku v Bruntále přijal 17. února 1620 Fridricha Falckého, kterému zde o den později složily hold opavské stavy. Téhož dne jmenoval Fridrich Falcký Jana ml. Bruntálského z Vrbna opavským zemským hejtmanem.[2] Po porážce stavovského povstání uprchl v lednu roku 1621 do Vratislavi. Následně byl odsouzen k smrti a zabavení veškerého majetku. Už 17. července 1621 získal jeho bruntálské panství jako konfiskát velmistr německých rytířů a vratislavský biskup Karel.[3]

V emigraci žil postupně ve Frankfurtu nad Odrou, Hamburku, Amsterdamu, Haarlemu a Leydenu. V roce 1630 se vrátil do Hamburku a později žil bez finančních prostředků v Altoně a Brémách.[1] Špatné životní podmínky v emigraci a také zhoršující se zdravotní stav jej přivedly k podání žádosti o milost císaři. Tu získal díky přímluvě svých katolických příbuzných v závěru roku 1637 a v prosinci 1637 se po sedmnáctiletém exilu vrátil na Opavsko.[4][5]

Léta Páně 1642, dne 4. Junii, pan Jan starší Bruntálský z Vrbna, který se mnú z Niderlandu byl přijel a Jeho Milost Císařská panství bruntálské [mu] byl vzal, mej paní máteře vlastní brater, v městě Opavě dne nahoře psaného v domě Kurcovým na Dolním rynku mezi 6. a 7. hodinú po poledni život svůj v Pánu dokonal...
— Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště[6]

Ani po své smrti nenašel Jan mladší Bruntálský z Vrbna klid. Z důvodu švédského vojenského vpádu do Slezska nemohlo být jeho tělo pohřbeno v připravené hrobce v Šenově a bylo provizorně pohřbeno v Neplachovicích. Teprve 30. dubna 1644 nechal Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště na svůj náklad převézt tělo z Neplachovic do Šenova, kde bylo bez obřadu pohřbeno v místním kostele.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FUKALA, Radek. Šenovský epilog moravského a slezského diplomata. (Jan mladší Bruntálský z Vrbna.). Těšínsko. 1994, roč. 37, čís. 2, s. 1-2. ISSN 0139-7605. 
  2. ZUKAL, Josef. Slezské konfiskace : 1620-1630 : Pokutování provinilé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 168 s. S. 35. Dále jen Slezské konfiskace. 
  3. Slezské konfiskace, s. 47.
  4. Slezské konfiskace, s. 48.
  5. BRŇOVJÁK, Jiří, a kol. Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště : paměti hornoslezského barokního šlechtice. Ostrava ; Opava ; Český Těšín: Ostravská univerzita ; Zemský archiv v Opavě ; Muzeum Těšínska, 2010. 295 s. ISBN 978-80-7368-849-3. S. 124. Dále jen Paměti hornoslezského barokního šlechtice. 
  6. Paměti hornoslezského barokního šlechtice, s. 129.
  7. Paměti hornoslezského barokního šlechtice, s. 131, 134-135.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRŇOVJÁK, Jiří, a kol. Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště : paměti hornoslezského barokního šlechtice. Ostrava ; Opava ; Český Těšín: Ostravská univerzita ; Zemský archiv v Opavě ; Muzeum Těšínska, 2010. 295 s. ISBN 978-80-7368-849-3. 
  • FUKALA, Radek. Karel, Jiří a Jan Bruntálští z Vrbna a jejich životní osudy v pobělohorské emigraci. In: HRUBÁ, Michaela. Víra nebo vlast? : exil v českých dějinách raného novověku : sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998. Ústí nad Labem: Albis international, 2001. ISBN 80-86067-57-2. S. 238-248.
  • FUKALA, Radek. Profil Žerotínových adresátů a politických partnerů v opavsko-krnovské oblasti. Folia historica Bohemica. 1997, roč. 18, s. 143-165. ISSN 0231-7494. 
  • FUKALA, Radek. Šenovský epilog moravského a slezského diplomata. (Jan mladší Bruntálský z Vrbna.). Těšínsko. 1994, roč. 37, čís. 2, s. 1-2. ISSN 0139-7605. 
  • KORBELÁŘOVÁ, Irena. „Buď Bohu chvála a čest, že jest dáti ráčil, z cizích zemí domů v dobrým zdraví se navrátiti...“ Cesty Kryštofa Bernarda Skrbenského z Hříště ve světle jeho Knihy pamětí. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. 2010, roč. 3, s. 33-52. ISSN 1803-411X. 
  • KORBELÁŘOVÁ, Irena. K šenovskému epilogu Jana ml. Bruntálského z Vrbna. Těšínsko. 2009, roč. 52, čís. 4, s. 17-20. ISSN 0139-7605. 
  • STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23-50.
  • ZUKAL, Josef. Slezské konfiskace : 1620-1630 : Pokutování provinilé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 168 s.