Vipera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVipera
alternativní popis obrázku chybí
Zmije skvrnitá
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďzmijovití (Viperidae)
Rodzmije (Vipera)
Laurenti, 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vipera je rod jedovatých zmijí. Tyto zmije jsou široce rozšířeny, nacházejí se od Severní Afriky po Severní polární kruh, od Britských ostrovů po východní Asii. Název je patrně odvozen z latinských slov vivus a pario znamenajících „živý“ a „narodit“ nebo „zrodit“; nejspíše jako odkaz na fakt, že většina zmijí rodí živá mláďata. V současné chvíli je známo 23 druhů.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu jsou většinou malého vzrůstu a mají spíše zavalitější stavbu těla. Hlava je viditelně oddělena od krku a má trojúhelníkový tvar a u většiny druhů je pokryta malými šupinami, ačkoli některé druhy mají menší počet malých plátů na vrcholu hlavy. Hřbetní šupiny jsou na dotek hrubé, šupiny v blízkosti kloaky jsou rozděleny v párech.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rod Vipera se vyskytuje pouze v tzv. „Starém světě“ (Evropa, Afrika, Asie), někdy se jim tedy říká zmije Starého světa. Zástupci rodu žijí ve Velké Británii a téměř všude po kontinentální Evropě, dále na některých menších ostrovech ve Středozemním moři (Elba, Montecristo, Sicílie) a Egejském moři, v severní AfriceMaroku, Alžírsku a Tunisu. Výskyt byl potvrzen také na Severním polárním kruhu a východně přes severní Asii na Sachalin a v Severní Koreji.

Přirozené prostředí[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů upřednostňuje chladnější prostředí. Zmije nalezeny v nižších zeměpisných šířkách mají tendenci upřednostňovat vyšší nadmořské výšky a sušší skalnatá útočiště, zatímco zmije, které se vyskytují v severních zeměpisných šířkách, upřednostňují nižší nadmořské výšky a prostředí s bujnou vegetací a vyšší vlhkostí.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy rodu jsou pozemní hadi. Všechny se živí bezobratlými a menšími obratlovci (savci, plazi, ptáci).

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Všechny zmije rodu rodí živá mláďata, u některých se nicméně uvádí tzv. vejcoživorodost.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů rodu Viperajed, jenž obsahuje neurotoxiny a především hemotoxiny, které rozkládají krev a cévní stěny. Dopady uštknutí se u jednotlivých druhů liší. Různé zdroje udávají různou účinnost jedu a je proto obtížné porovnat kupříkladu hodnotu LD50. Kupříkladu zmije obecná má poměrně toxický jed, ale při uštknutí ho vystříkne pouze malé množství. Jiné druhy, jako je zmije růžkatá, jsou schopny při uštknutí vystříknout více jedu s možnými devastujícími účinky. Nicméně uštknutí od druhů rodu Vipera je zřídkakdy tak nebezpečné jako uštknutí od větších zástupců rodů Macrovipera nebo Daboia.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Druh Objevitel Poddruhy* Český název Výskyt
V. albicornuta Nilson & Andrén, 1985 0 zmije arménská Zanjan – údolí a blízké hory v severozápadním Íránu.
V. albizona Nilson, Andrén & Flärdh, 1990 0 Centrální Turecko.
V. ammodytes (Linnaeus, 1758) 4 zmije růžkatá Sever-Východ Itálie, jižní Slovensko, západní Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Řecko a další.
V. aspisT (Linnaeus, 1758) 4 zmije skvrnitá Francie, Andorra, severovýchodní Španělsko, okraj jihozápadního Německa, Švýcarsko, Monako, ostrov Elba a Montecristo, Sicílie, Itálie, San Marino a severozápadní Slovinsko.
V. barani Böhme & Joger, 1984 0 zmije anatolská Severozápadní Turecko.
V. berus (Linnaeus, 1758) 2 zmije obecná Od západní Evropy (Spojené království, Skandinávie, Francie) přes střední Evropu (Itálie, Albánie, Bulharsko a severní Řecko) a východní Evropu na sever Severního polárního kruhu, a Rusko až po Tichý oceán.
V. bornmuelleri Werner, 1898 0 zmije libanonská Golanské výšiny, jižní Libanon a Sýrie.
V. bulgardaghica Nilson & Andrén, 1985 0 zmije turecká středojižní Malá Asie, Turecko.
V. darevskii Vedmederja, Orlov & Tuniyev, 1986 0 zmije Darevského Arménie a přiléhající oblasti Gruzie.
V. dinniki Nikolsky, 1913 0 zmije gruzínská Rusko – (Kavkaz) a Gruzie (vysoké hory okolo řeky Inguri), východní Ázerbájdžán.
V. kaznakovi Nikolsky, 1909 0 zmije kavkazská Severovýchodní Turecko, Gruzie a Rusko (východní pobřeží Černého moře).
V. latastei Bosca, 1878 1 zmije Latasteova Úplný jihozápad Evropy (Portugalsko a Španělsko) a severozápad Afriky (Středomoří, oblast Maroka, Alžír a Tunis).
V. latifii Mertens, Darevsky & Klemmer, 1967 0 zmije Latifova Írán: vysoko položená údolí Albrozu.
V. lotievi Nilson et al., 1995 0 zmije podhorská Vysoko položená místa Velkého Kavkazu: Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán.
V. monticola Saint-Girons, 1954 0 zmije horská Vysoký Atlas, Maroko.
V. nikolskii Vedmederja, Grubant & Rudajewa, 1986 0 zmije ukrajinská Střední(centrální) Ukrajina.
V. palaestinae Werner, 1938 0 zmije palestinská Sýrie, Jordán, Izrael a Libanon.
V. pontica Billing, Nilson & Sattler, 1990 0 zmije pontská Vyskytuje se pouze v Údolí Čoroch, severovýchodní Turecko.
V. raddei Boettger, 1890 0 Východní Turecko, severozápadní Írán, Arménie, Ázerbájdžán a patrně i Irák.
V. seoanei Lataste, 1879 1 zmije iberská Samý okraj jihozápadní Francie a severní oblast Španělska a Portugalska.
V. ursinii (Bonaparte, 1835) 0 zmije stepní Jihovýchodní Francie, východní Rakousko (vyhynulý), Maďarsko, centrální Itálie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, severní a severovýchodní Albánie, Rumunsko, severní Bulharsko až východní Čína (Sin-ťiang).
V. wagneri Nilson & Andrén, 1984 0 zmije Wagnerova Pohoří východního Turecka a přiléhající severozápad Íránu.
V. xanthina (Gray, 1849) 0 zmije turecká Samý východ Řecka až Turecko.

*) Neobsahuje soujmenovité poddruhy.
T) Typový druh.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ITIS Standard Report Page: Vipera. www.itis.gov [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]