Vipera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVipera
alternativní popis obrázku chybí
Zmije skvrnitá
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď zmijovití (Viperidae)
Rod zmije (Vipera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vipera je rod jedovatých zmijí. Tyto zmije jsou široce rozšířeny, nalézt je můžeme v Severní Africe až po Severní polární kruh přes Britské ostrovy a dále v jihovýchodní Asii. Název je patrně odvozen z latinských slov vivus a pario znamenajících „živý“ a „narodit“ nebo „zrodit“; patrně jako odkaz na fakt, že většina zmijí rodí živá mláďata. V současné chvíli je známo 23 druhů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu jsou většinou malého vzrůstu a více nebo méně statné postavy. Hlava je viditelně oddělena od krku a má trojúhelníkový tvar a u většiny druhů je pokryta malými šupinami, ačkoli některé druhy mají menší počet malých plátů na vrcholu hlavy. Hřbetní šupiny jsou na dotek hrubé, šupiny v blízkosti kloaky jsou rozděleny v párech.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rod vipera se vyskytuje ve Velké Británii a téměř všude po kontinentální Evropě, dále na některých menších ostrovech ve Středozemním moři (Elba, Montecristo, Sicílie) a Egejském moři stejně jako v severní Africe v Maroku, Alžíru a Tunisu. Výskyt byl potvrzen také na Severním polárním kruhu a východně přes severní Asii na Sachalin a v Severní Koreji.

Přirozené prostředí[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů upřednostňuje chladnější prostředí. Zmije nalezeny v nižších zeměpisných šířkách mají tendenci upřednostňovat vyšší nadmořské výšky a sušší skalnatá útočiště, zatímco zmije, které se vyskytují v severních zeměpisných šířkách, upřednostňují nižší nadmořské výšky a prostředí s bujnou vegetací a vyšší vlhkostí.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy rodu Vipera jsou pozemní hadi.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Všechny zmije rodu Vipera rodí živá mláďata.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů rodu Vipera má jed, který obsahuje neurotoxiny a hemotoxiny. Dopady uštknutí se u jednotlivých druhů liší. Menší severské druhy, jako Vipera berus mají pouze o málo méně toxický jed, ale při uštknutí ho vystříknou pouze malé množství. Ostatní druhy, jako je Vipera ammodytes, jsou schopny při uštknutí vystříknout mnohem více jedu s možnými devastujícími účinky. Nicméně uštknutí od druhů rodu Vipera je zřídkakdy tak nebezpečné jako uštknutí od větších zástupců rodů Macrovipera nebo Daboia.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Druh Objevitel Poddruhy* Český název Výskyt
V. albicornuta Nilson & Andrén, 1985 0 zmije arménská Zanjan - údolí a blízké hory v severozápadním Íránu.
V. albizona Nilson, Andrén & Flärdh, 1990 0 Centrální Turecko.
V. ammodytes (Linnaeus, 1758) 4 zmije růžkatá Sever-Východ Itálie, jižní Slovensko, západní Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Makedonie, Řecko a další.
V. aspisT (Linnaeus, 1758) 4 zmije skvrnitá Francie, Andorra, severovýchodní Španělsko, okraj jihozápadního Německa, Švýcarsko, Monako, ostrov Elba a Montecristo, Sicílie, Itálie, San Marino a severozápadní Slovinsko.
V. barani Böhme & Joger, 1984 0 zmije anatolská Severozápadní Turecko.
V. berus (Linnaeus, 1758) 2 zmije obecná Od západní Evropy (Spojené království, Skandinávie, Francie) přes střední Evropu (Itálie, Albánie, Bulharsko a severní Řecko) a východní Evropu na sever Severního polárního kruhu, a Rusko až po Tichý oceán.
V. bornmuelleri Werner, 1898 0 zmije libanonská Golanské výšiny, jižní Libanon a Sýrie.
V. bulgardaghica Nilson & Andrén, 1985 0 zmije turecká středojižní Malá Asie, Turecko.
V. darevskii Vedmederja, Orlov & Tuniyev, 1986 0 zmije Darevského Arménie a přiléhající oblasti Gruzie.
V. dinniki Nikolsky, 1913 0 zmije gruzínská Rusko - (Kavkaz) a Gruzie (vysoké hory okolo řeky Inguri), východní Ázerbájdžán.
V. kaznakovi Nikolsky, 1909 0 zmije kavkazská Severovýchodní Turecko, Gruzie a Rusko (východní pobřeží Černého moře).
V. latastei Bosca, 1878 1 zmije Latasteova Úplný jihozápad Evropy (Francie, Portugalsko a Španělsko) a severozápad Afriky (Středomoří, oblast Maroka, Alžír a Tunis).
V. latifii Mertens, Darevsky & Klemmer, 1967 0 zmije Latifova Írán: vysoko položená údolí Albrozu.
V. lotievi Nilson et al., 1995 0 zmije podhorská Vysoko položená místa Velkého Kavkazu: Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán.
V. monticola Saint-Girons, 1954 0 zmije horská Vysoký Atlas, Maroko.
V. nikolskii Vedmederja, Grubant & Rudajewa, 1986 0 zmije ukrajinská Střední(centrální) Ukrajina.
V. palaestinae Werner, 1938 0 zmije palestinská Sýrie, Jordán, Izrael a Libanon.
V. pontica Billing, Nilson & Sattler, 1990 0 zmije pontská Vyskytuje se pouze v Údolí Čoroch, severovýchodní Turecko.
V. raddei Boettger, 1890 0 Východní Turecko, severozápadní Írán, Arménie, Ázerbájdžán a patrně i Irák.
V. seoanei Lataste, 1879 1 zmije iberská Samý okraj jihozápadní Francie a severní oblast Španělska a Portugalska.
V. ursinii (Bonaparte, 1835) 0 zmije stepní Jihovýchodní Francie, východní Rakousko (vyhynulý), Maďarsko, centrální Itálie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, severní a severovýchodní Albánie, Rumunsko, severní Bulharsko až východní Čína (Sin-ťiang).
V. wagneri Nilson & Andrén, 1984 0 zmije Wagnerova Pohoří východního Turecka a přiléhající severozápad Íránu.
V. xanthina (Gray, 1849) 0 zmije turecká Samý východ Řecka až Turecko.

*) Neobsahuje soujmenovité poddruhy.
T) Typový druh.

Související články[editovat | editovat zdroj]