Zmije Latasteova
 Zmije Latasteova | |
|---|---|
 Zmije Latasteova | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squarnata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď | zmije (Viperinae) |
| Rod | zmije (Vipera) |
| Binomické jméno | |
| Vipera latastei Bosca, 1878 | |
 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zmije Latasteova (Vipera latastei, Vipera lataste či Vipera latasti) je had z čeledi zmijovitých. Žije na Iberském poloostrově a v severozápadní Africe. Je pojmenovaná po francouzském herpetologovi Fernandu Latasteovi.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zmije Latasteova je charakteristická malým výrůstkem na nose, čímž se podobá zmiji růžkaté. Dorůstá délky 50 až 70 cm. I tento druh má typickou zmijovitou kresbu na hřbetě. Samec má klikatý pruh na zádech tmavohnědý, někdy černý, samice má proužek zelenavě hnědý, uprostřed obyčejně světlejší. Hlava je relativně velká, trojúhelníková a velmi zřetelně oddělená od krku.[3]
Má účinný jed, a proto může být pro člověka nebezpečná. Avšak není vůbec útočná a je navíc velmi pomalá. K uštknutí dochází zřídka dokonce i tehdy, když na ni neopatrný člověk šlápne.
Rozšíření a biotop[editovat | editovat zdroj]
Tato malá zmije obývá téměř celý Iberský poloostrov (Španělsko a Portugalsko), kromě úplně nejsevernější části, a vyskytuje se i v pobřežních oblastech severní Afriky, v Maroku a na severu Alžírska. Její přítomnost v Tunisku je nejistá.[4] Obývá kamenitou krajinu, stráně, pahorkatiny, řidší lesy ale i pobřežní duny. Vystupuje až do nadmořské výšky 2780 m.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Je živorodá, samice vrhá 2 až 13 mláďat, která po narození měří 14 až 18 cm. Samice rodí v průměru pouze jednou za tři roky.[4] Mláďata se živí nejdříve hmyzem, později menšími ještěrkami. V druhém roce života už loví myši a jiné drobné hlodavce, případně ptáky. Kontrastně zbarvený (často do žluta) konec ocasu zřejmě používá k nalákání kořisti.[3] V listopadu a prosinci se zmije Latasteova uchyluje do zimních úkrytů a přezimuje v nich dva až čtyři měsíce. Obvykle koncem února nebo v březnu tyto skrýše zase opouští a krátce poté nastává období páření. Délka zimního spánku se řídí podnebím země, kde zmije žijí. Nejdéle trvá zimní spánek u vysokohorských populací ve Španělsku.
Tato zmije je vedená jako zranitelný druh. Ohrožuje ji ztráta biotopu, pronásledování lidmi a usmrcování automobily.[3][4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vretenica ostronosá na slovenské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ McDiarmid RW, Campbell JA, Touré T. 1999. Snake Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference, Volume 1. Herpetologists' League. 511 pp. ISBN 1-893777-00-6 (series). ISBN 1-893777-01-4 (volume).
- ↑ a b c Raulophis. MicroDocu - La víbora hocicuda (Vipera latastei) - parte I [online]. 2019-03-17 [cit. 2020-10-27]. Video. Dostupné online.
- ↑ a b c MIRAS, Jose Antonio Mateo; CHEYLAN, Marc; NOUIRA, M. Saïd. Vipera latastei. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2008-12-14 [cit. 2020-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-04.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zmije Latasteova na Wikimedia Commons
