Tržní houby v České republice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ucho Jidášovo patří k druhům, jejichž vypěstované plodnice lze v České republice prodávat

Tržní houby v České republice definuje příloha č. 13 vyhlášky č. 157/2003 Sb., která stanovuje požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rakousko-Uhersko, 19. století[editovat | editovat zdroj]

Cirkulář - zákaz prodeje podezřelých hub - Antonín Bedřich hrabě Mitrovský, 1818

V Českých zemích existovaly různé vyhlášky a nařízení upravující prodej hub již v 19. a počátkem 20. století. Obvykle měly jen krajovou nebo jiným způsobem omezenou platnost. Důvodem jejich existence většinou byla ochrana obyvatel před otravou. Významný byl dekret č. 13318 dvorního kancléře z 30. července 1818, který zakazoval prodej holubinek a hub, jejichž neškodnost není zcela bezpečně známa. Jeho platnost na území Moravy rozšířil zobrazený cirkulář hraběte Mitrovského. Tyto dokumenty ilustrují, že již na počátku 19. století nebyly známy pouze otravy po konzumaci neznámým druhem houby, ale především v důsledku záměny za jedlé druhy. 13. října 1819 byl dvorním kancléřem vydán dekret č. 19773, kterým byl zakázán prodej hub škodlivých, neznámých, rozkrájených a oloupaných (v důsledku čehož není možné tyto houby určit), dále hub shnilých, v oleji nebo soli naložených a nakonec i „špiček a holubinek“ (doslovně Nelkenschwämme und Täublinge).[2]

První polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

Až do přelomu 19. a 20. století nedošlo k žádné změně, maximálně byla původním předpisům obnovována platnost. 25. dubna 1906 se Městská zdravotní komise pražská usnesla k vytvoření úředního seznamu hub, který by obsahoval druhy povolené k prodeji včetně jejich vyobrazení (aby mohl být vyvěšen na pražských tržnicích). Regulativ obsahující 45 druhů hub byl vydaný k 23. červnu 1909 (postupně byla jeho platnost rozšířena pro všechny obce spadající pod tzv. „Velkou Prahu“), čímž předstihl rakouský potravinářský kodex. Ten byl, pod původním názvem Codex austriacus alimentarius, sepsán v roce 1911. Část věnovaná houbám byla připravena dvorním radou prof. Voglem a obsahuje 50 druhů doporučených k prodeji (kodex neměl zákonnou platnost, byl pouze vodítkem).[2]

Rakouský kodex[editovat | editovat zdroj]

Rakouský kodex obsahoval oproti pražskému regulativu těchto 12 druhů (v tehdejším znění odborných názvů): muchomůrka císařka (Amanita caesarea), bedla vysoká (Lepiota procera), čirůvka zápašná (Tricholoma graveolens), čirůvka zemní (Tricholoma terreum), pečárka luční (Psalliota pratensis), ryzec peprný (Lactarius piperatus), pstřeň dubový (Fistulina hepatica), žemlovka /=krásnoporka žemlička/ (Polyporus confluens), dubovník /=trsnatec lupenitý/ (Polyporus frondosus), hřib bronzový¹) (Boletus aereus), hřib kravský (Boletus bovinus) a kuřátka sličná (Clavaria formosa).[2]

¹) Označení hřib bronzový (Boletus aereus) bylo začátkem 20. století používáno pro hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus), nikoli pro houbu aktuálně známou pod názvem hřib bronzový (Boletus aereus). Více v článku Boletus aereus.

Pražský regulativ[editovat | editovat zdroj]

Zahrnoval tyto druhy hub: čechratka černohuňatá, čechratka ohrnutá, čirůvka bílá (mechovka), čirůvka červenožlutá, čirůvka havelka (cikánka), hlíva buková, hřib obecný, hřib kaštanový, hřib královský (vlašský), hřib hnědý, hřib špičník (kozák), hřib žlutomasý (babky), kozí pysk, křemenáč osikový, choroš ovčí (mlynářka), choroš srostlý žemličkový, všechny druhy chřapáčů, zvláště: chřapáč jedlý-obecný, chřapáč obrovský, chřapáč svraštělý, klouzek obecný, klouzek bledožlutý, klouzek kravský, klouzek ovčí, klouzek pestrý (strakoš), klouzek žlutý-sličný, kotrč kadeřavý, kuřátka jarmusová, kuřátka žlutá, kyjanka Herkulova, lanýž černý, lanýž bílý (hlíva), liška obecná, lošák bílý, lošák jelení, májovka luční, opěnka, oříš, pečárka polní (žampion), pečárka ovčí, pečárka lesní, penízovka vřetenovitá, ryzec pravý, všechny druhy smržů, zvláště: smrž obecný, smrž jedlý, smrž český či kačenky, smrž špičatý, stroček rohový (kominíček), stroček kyjový (myší ouško), syrovinka, šedivka (kočárky), špička polní, špička česneková, ucháč obrovský, václavka, závojenka štítovitá (podtrnka) a zelenka.[pozn. 1][3]

Pražský regulativ obsahoval oproti rakouskému kodexu navíc hřib žlutomasý (Boletus chrysenteron), hřib kaštanový (Boletus castaneus), chřapáč obrovský /=ucháč obrovský/ (Helvella gigas) a chřapáč svraštělý /=chřapáč kadeřavý/ (Helvella crispa). Zdravotní rada MUDr J. Reichert v roce 1924 doporučil do pražského regulativu zahrnout některé druhy obsažené v rakouském kodexu: bedla vysoká (Lepiota procera), čirůvka zápašná (Tricholoma graveolens), dubovník /trsnatec lupenitý/ (Polyporus frondosus), hřib bronzový /=hřib přívěskatý/ (Boletus aereus) a kuřátka sličná (Clavaria formosa), dále několik druhů dosud v kodexech neuváděných: růžovka (Amanita rubescens), mlženka (Clitocybe nebularis), sluka (Rozites caperata), čechratka podvinutá (Paxillus involutus), čirůvka holá /= čirůvka fialová/ (Lepista nuda), pýchavka obrovská (Lycoperdon giganteum), pýchavka dlabaná (Lycoperdon caelatum), holubinka nazelenalá (Russula virescens), holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), holubinka podrusá (Russula alutacea). Nakonec doporučil vypustit hřib žlutomasý (Boletus chrysenteron), protože se rychle kazí a může vyvolat trávicí potíže a dále chřapáč svraštělý /=kadeřavý/ (Helvella crispa) a ostatní chřapáče s výjimkou chřapáče /ucháče/ obrovského (Helvella gigas) a chřapáče obecného /=ucháč obecný/²) (Helvella esculenta). Nakonec Reichert doporučil zrušit zastaralý zákaz prodeje holubinek.[2]

²) Ještě téhož roku (1924) upozornil český mykolog Albert Pilát na hromadnou otravu osmi osob ucháčem obecným, k níž došlo v Německu (Alt Ruppin). Pilát doporučil houbu nekonzumovat a její prodej na trzích zakázat.[4]

Codex alimentarius[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tržní houby v Československu.

Československý potravinový kodex neboli Codex alimentarius vzniklý v roce 1937 zahrnoval 58 druhů hub, které bylo možné prodávat na trzích na území Čech a Moravy. Obsahoval většinu jedlých hojných druhů s výjimkou holubinek. Zdůvodnění spočívalo v možnosti záměny holubinek za jiné jedovaté druhy.[5]

Vyhláška svazu zahradnicko-ovocnického[editovat | editovat zdroj]

Roku 1942 zařadil zahradnicko-ovocnický svaz prostřednictvím vyhlášky houby uvedené v potravinovém kodexu do 4 cenových skupin podle jakosti. I. skupina obsahovala 16 druhů plus podskupinu I.A, která specifikovala 3 druhy (částečně prolínající s I. skupinou) vhodné k nakládání. II. skupina uváděla dalších 16 druhů, III. skupina 10 druhů a IV. skupina 15 druhů.[5]

Druhá polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška ministerstva zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tržní houby v Československu.

28. září 1950 vstoupila v platnost Vyhláška ministerstva zdravotnictví o zdravotních opatřeních při oběhu jedlých hub a výrobků z hub, která byla uveřejněná v „Úředním listu republiky Československé“ ze dne 10. října 1950, díl I., částka 146, vyhláška č. 586. Mykolog Albert Pilát ji považoval za nejúspěšnější a potřebě nejlépe vyhovující normu svého druhu nejen v Československu, ale i na celém světě. Její zásady podrobně rozebral český lékař a mykolog Josef Herink ve sborníku Česká mykologie v roce 1951. Vyhláška zahrnovala přílohu obsahující 64 druhů hub, které bylo povoleno uvádět do oběhu. Mimo druhy v příloze zmiňovala vyhláška ještě 10 druhů holubinek, které bylo možné používat k výrobě houbových výtažků a z nich ještě dva druhy povolovala nakládat do nálevů. Další dva druhy (holubinka a ryzec) vyhláška povolovala k výrobě kysaných (mléčně kvašených) hub.[5]

Norma ČSN 48 0620 a ČSN 46 3195[editovat | editovat zdroj]

Seznam tržních hub vytvořený širším okruhem mykologů a znalců vznikl v roce 1953.[6] Zapsán byl v tzv. kodexové knize – z toho důvodu byl pro tržní houby dlouho vžitý termín kodexové druhy. Na tomto seznamu, který byl zakotven normou ČSN 48 0620, se podíleli mimo jiné Albert Pilát, František Smotlacha, Josef Herink, Květomír Kunc, Karel Kříž, Miroslav Smotlacha a další.[6]

V roce 1964 byla přijata norma ČSN 46 3195, která tento seznam přejala – zaměřena byla na čerstvé jedlé houby, přičemž parametry sušených hub ustanovila norma ČSN 56 9431.[6]

Podrobnější informace naleznete v článku Tržní houby v Československu.

V 80. letech 20. století již bylo zřejmé, že výčet tržních hub nemůže odrážet pouze jejich jedlost a případnou zaměnitelnost, ale musí být v souladu také se snahami o ochranu hub. V té době se již pracovalo na zákonu o ochraně přírody (vydaném r. 1992) a Červené knize ohrožených druhů zaměřené právě na houby. Z toho důvodu podala Československá mykologická společnost a ochránci přírody návrh na vypuštění vzácných a chráněných druhů.[6]

Navrhováno bylo vypustit následující zástupce: bělolanýž obecný (Choiromyces venosus), kačenka česká (Ptychoverpa bohemica), kuřátka jarmuzová (Ramaria botrytis), kuřátka zlatá (Ramaria aurea), stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus), pstřeň dubový (Fistulina hepatica), trsnatec dubový (Grifola frondosa), choroš oříš (Grifola umbellata), hřib kaštanový (Boletus castaneus), hřib královský (Boletus regius), hřib borový (Boletus pinophillus), hřib bronzový (Boletus aereus), hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus), hřib siný (Gyroporus cyanescens), kozák dubový (Leccinum tesselatum), mechovka obecná (Clitopilus prunulus), muchomůrka císařská (Amanita caesarea), náramkovec císařský (Catathelasma imperiale), šťavnatka březnovka (Hygrophorus marzuolus), ryzec krvomléčný (Lactarius sanguifluus), ryzec syrovinka (Lactarius volemus), vatovec obrovský (Langermannia gigantea) a lošák jelení (Hydnum imbricatum).[6]

Norma ČSN 46 3195 z roku 1997[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 došlo k aktualizaci normy ČSN 46 3195. Vypuštěny byly druhy, na které se vztahovala zákonná ochrana, nebo již byly považovány za vzácné (viz výše). Do seznamu se vrátila kuřátka žlutá (Ramaria flava), pro lišák zprohýbaný (Hydnum repandum), stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) a klouzky (Suillus) bylo upuštěno od omezení a přibyly i nové druhy: liška bledá (Cantharellus pallens), choroš šupinatý (Polyporus squamosus), hřib sametový (Xerocomellus pruinatus), klouzek slizký (Suillus viscidus), hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius), líha klubčitá (Lyophyllum fumosum), líha srostlá (Lyophyllum connatum), ryzce smrkový (Lactarius deterrimus), slizák mazlavý (Gomphidus glutinosus)a strmělka mlženka (Clitocybe nebularis).

Vyhláška č. 157/2003 Sb.[editovat | editovat zdroj]

Stávající seznam tržních druhů podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 157/2003 Sb. už přinesl jen dílčí změny. Některé druhy, které byly z důvodu vzácného výskytu v roce 1997 vypuštěny, připouští k prodeji za podmínky, že byly vypěstovány (trsnatec dubový) nebo pocházejí z dovozu (hřib borový). Vypuštěna byla líha srostlá (Lyophyllum connatum), již považovaná za jedovatou a relativně vzácná čirůvka zelánka (Tricholoma equestre). Po téměř čtyřicetileté odmlce se vrátila opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) a penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), ovšem již jen jako pěstované druhy.

Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]

A. Houby volně rostoucí[editovat | editovat zdroj]

Č. Obrázek Druh Odborný název Poznámka
1. Destice chřapáčová Destice chřapáčová
Druh Discina perlata na Wikidruzích
Kategorie Discina perlata na Wikimedia Commons
Discina perlata
2. Smrž obecný Smrž obecný
Druh Morchella esculenta na Wikidruzích
Kategorie Morchella esculenta na Wikimedia Commons
Morchella esculenta
3. Smrž ošpičatý Smrž špičatý
Druh Morchella conica na Wikidruzích
Kategorie Morchella conica na Wikimedia Commons
Morchella conica
4. Kotrč kadeřavý Kotrč kadeřavý
Druh Sparassis crispa na Wikidruzích
Kategorie Sparassis crispa na Wikimedia Commons
Sparassis crispa
5. Kuřátka žlutá Kuřátka žlutá
Druh Ramaria flava na Wikidruzích
Kategorie Ramaria flava na Wikimedia Commons
Ramaria flava
jen mladé plodnice
6. Lišák zprohýbaný Lišák zprohýbaný
Druh Hydnum repandum na Wikidruzích
Kategorie Hydnum repandum na Wikimedia Commons
Hydnum repandum
7. Liška obecná Liška obecná
Druh Cantharellus cibarius na Wikidruzích
Kategorie Cantharellus cibarius na Wikimedia Commons
Cantharellus cibarius
8. Liška bledá Liška bledá
Druh Cantharellus pallescens na Wikidruzích
Kategorie Cantharellus pallescens na Wikimedia Commons
Cantharellus pallescens
9. Stroček trubkovitý Stroček trubkovitý
Druh Craterellus cornucopioides na Wikidruzích
Kategorie Craterellus cornucopioides na Wikimedia Commons
Craterellus cornucopioides
10. Krásnoporka mlynářka Krásnoporka mlynářka
Druh Albatrellus ovinus na Wikidruzích
Kategorie Albatrellus ovinus na Wikimedia Commons
Albatrellus ovinus
jen mladé plodnice, pouze pro průmyslové zpracování
11. Krásnoporka žemlička Krásnoporka žemlička
Druh Albatrellus confluens na Wikidruzích
Kategorie Albatrellus confluens na Wikimedia Commons
Albatrellus confluens
jen mladé plodnice, pouze pro průmyslové zpracování
12. horoš šupinatý Choroš šupinatý
Druh Polyporus squamosus na Wikidruzích
Kategorie Polyporus squamosus na Wikimedia Commons
Polyporus squamosus
jen mladé plodnice, pouze pro průmyslové zpracování
13. Hřib dutonohý Hřib dutonohý
Druh Boletinus cavipes na Wikidruzích
Kategorie Boletinus cavipes na Wikimedia Commons
Boletinus cavipes
14. Hřib hnědý Hřib hnědý
Druh Boletus badius na Wikidruzích
Kategorie Boletus badius na Wikimedia Commons
Boletus badius
15. Hřib sametový Hřib sametový
Druh Boletus fragilipes na Wikidruzích
Kategorie Boletus fragilipes na Wikimedia Commons
Boletus fragilipes
16. Hřib koloděj Hřib koloděj
Druh Boletus luridus na Wikidruzích
Kategorie Boletus luridus na Wikimedia Commons
Boletus luridus
17. Hřib kovář Hřib kovář
Druh Boletus erythropus na Wikidruzích
Kategorie Boletus erythropus na Wikimedia Commons
Boletus erythropus
18. Hřib smrkový Hřib smrkový
Druh Boletus edulis na Wikidruzích
Kategorie Boletus edulis na Wikimedia Commons
Boletus edulis
19. Hřib dubový Hřib dubový
Druh Boletus reticulatus na Wikidruzích
Kategorie Boletus reticulatus na Wikimedia Commons
Boletus reticulatus
20. Hřib plstnatý Hřib plstnatý
Druh Boletus subtomentosus na Wikidruzích
Kategorie Boletus subtomentosus na Wikimedia Commons
Boletus subtomentosus
21. Hřib strakoš Hřib strakoš
Druh Suillus variegatus na Wikidruzích
Kategorie Suillus variegatus na Wikimedia Commons
Suillus variegatus
22. Klouzek bílý Klouzek bílý
Druh Suillus placidus na Wikidruzích
Kategorie Suillus placidus na Wikimedia Commons
Suillus placidus
jen mladé plodnice
23. Klouzek kravský Klouzek kravský
Druh Suillus bovinus na Wikidruzích
Kategorie Suillus bovinus na Wikimedia Commons
Suillus bovinus
jen mladé plodnice
24. Klouzek obecný Klouzek obecný
Druh Suillus luteus na Wikidruzích
Kategorie Suillus luteus na Wikimedia Commons
Suillus luteus
25. Klouzek sličný Klouzek sličný
Druh Suillus elegans na Wikidruzích
Kategorie Suillus elegans na Wikimedia Commons
Suillus elegans
26. Klouzek zrnitý Klouzek zrnitý
Druh Suillus granulatus na Wikidruzích
Kategorie Suillus granulatus na Wikimedia Commons
Suillus granulatus
27. Klouzek slizký Klouzek slizký
Druh Suillus aeruginascens na Wikidruzích
Kategorie Suillus aeruginascens na Wikimedia Commons
Suillus aeruginascens
28. Kozák březový Kozák březový
Druh Leccinum scabrum na Wikidruzích
Kategorie Leccinum scabrum na Wikimedia Commons
Leccinum scabrum
29. Kozák habrový Kozák habrový
Druh Leccinum carpini na Wikidruzích
Kategorie Leccinum carpini na Wikimedia Commons
Leccinum carpini
30. Křemenáč březový Křemenáč březový
Druh Leccinum versipelle na Wikidruzích
Kategorie Leccinum versipelle na Wikimedia Commons
Leccinum versipelle
31. Křemenáč osikový Křemenáč osikový
Druh Leccinum aurantiacum na Wikidruzích
Kategorie Leccinum aurantiacum na Wikimedia Commons
Leccinum aurantiacum
32. Bedla červenající Bedla červenající
Druh Macrolepiota rhacodes na Wikidruzích
Kategorie Macrolepiota rhacodes na Wikimedia Commons
Macrolepiota rhacodes
jen mladé plodnice
33. Bedla vysoká Bedla vysoká
Druh Macrolepiota procera na Wikidruzích
Kategorie Macrolepiota procera na Wikimedia Commons
Macrolepiota procera
jen mladé plodnice
34. Čirůvka dvojbarvá Čirůvka dvojbarvá
Druh Lepista saeva na Wikidruzích
Kategorie Lepista saeva na Wikimedia Commons
Lepista saeva
35. Čirůvka fialová Čirůvka fialová
Druh Lepista nuda na Wikidruzích
Kategorie Lepista nuda na Wikimedia Commons
Lepista nuda
36. Čirůvka havelka Čirůvka havelka
Druh Tricholoma portentosum na Wikidruzích
Kategorie Tricholoma portentosum na Wikimedia Commons
Tricholoma portentosum
37. Čirůvka májovka Čirůvka májovka
Druh Calocybe gambosa na Wikidruzích
Kategorie Calocybe gambosa na Wikimedia Commons
Calocybe gambosa
38. Hlíva ústřičná Hlíva ústřičná
Druh Pleurotus ostreatus na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus ostreatus na Wikimedia Commons
Pleurotus ostreatus
39. Hlíva plicní Hlíva plicní
Druh Pleurotus pulmonarius na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus pulmonarius na Wikimedia Commons
Pleurotus pulmonarius
40. Líha nahloučená Líha nahloučená
Druh Lyophyllum decastes na Wikidruzích
Kategorie Lyophyllum decastes na Wikimedia Commons
Lyophyllum decastes
41. Líha klubčitá Líha klubčitá
Druh Lyophyllum fumosum na Wikidruzích
Kategorie Lyophyllum fumosum na Wikimedia Commons
Lyophyllum fumosum
42. Ryzec pravý Ryzec pravý
Druh Lactarius deliciosus na Wikidruzích
Kategorie Lactarius deliciosus na Wikimedia Commons
Lactarius deliciosus
syn. ryzec borový
43. Ryzec smrkový Ryzec smrkový
Druh Lactarius deterrimus na Wikidruzích
Kategorie Lactarius deterrimus na Wikimedia Commons
Lactarius deterrimus
44. Slizák mazlavý Slizák mazlavý
Druh Gomphidius viscidus na Wikidruzích
Kategorie Gomphidius viscidus na Wikimedia Commons
Gomphidius viscidus
45. Sluka svraskalá Sluka svraskalá
Druh Rozites caperata na Wikidruzích
Kategorie Rozites caperata na Wikimedia Commons
Rozites caperata
46. Špička obecná Špička obecná
Druh Marasmius oreades na Wikidruzích
Kategorie Marasmius oreades na Wikimedia Commons
Marasmius oreades
47. Václavka obecná Václavka obecná
Druh Armillaria mellea na Wikidruzích
Kategorie Armillaria mellea na Wikimedia Commons
Armillaria mellea
pouze kloboučky bez třeňů
48. Strmělka mlženka Strmělka mlženka
Druh Clitocybe nebularis na Wikidruzích
Kategorie Clitocybe nebularis na Wikimedia Commons
Clitocybe nebularis
jen mladé plodnice
49. Žampion zahradní
Druh Agaricus hortensis na Wikidruzích
Kategorie Agaricus hortensis na Wikimedia Commons
Agaricus hortensis
jen pro průmyslové zpracování
50. Žampion pochvatý Žampion pochvatý
Druh Agaricus bitorquis na Wikidruzích
Kategorie Agaricus bitorquis na Wikimedia Commons
Agaricus bitorquis
jen pro průmyslové zpracování
51. Žampion polní Žampion polní
Druh Agaricus campester na Wikidruzích
Kategorie Agaricus campester na Wikimedia Commons
Agaricus campester
jen pro průmyslové zpracování
52. Žampion lesní Žampion lesní
Druh Agaricus silvaticus na Wikidruzích
Kategorie Agaricus silvaticus na Wikimedia Commons
Agaricus silvaticus
jen pro průmyslové zpracování
53. Žampion hnědý Žampion hnědý
Druh Agaricus brunescens na Wikidruzích
Kategorie Agaricus brunescens na Wikimedia Commons
Agaricus brunescens
jen pro průmyslové zpracování
54. Hřib borový Hřib borový
Druh Boletus pinophilus na Wikidruzích
Kategorie Boletus pinophilus na Wikimedia Commons
Boletus pinophilus
pouze z dovozu

Holubinky[editovat | editovat zdroj]

Holubinky, které mohou být použity pouze k sušení pro další průmyslové zpracování k potravinářským účelům.

Č. Obrázek Druh Odborný název Poznámka
1. Holubinka bukovka Holubinka bukovka
Druh Russula heterophylla na Wikidruzích
Kategorie Russula heterophylla na Wikimedia Commons
Russula heterophylla
2. Holubinka černající Holubinka černající
Druh Russula nigricans na Wikidruzích
Kategorie Russula nigricans na Wikimedia Commons
Russula nigricans
3. Holubinka kolčaví Holubinka kolčaví
Druh Russula mustelina na Wikidruzích
Kategorie Russula mustelina na Wikimedia Commons
Russula mustelina
4. Holubinka mandlová Holubinka mandlová
Druh Russula vesca na Wikidruzích
Kategorie Russula vesca na Wikimedia Commons
Russula vesca
5. Holubinka namodralá Holubinka namodralá
Druh Russula cyanoxantha na Wikidruzích
Kategorie Russula cyanoxantha na Wikimedia Commons
Russula cyanoxantha
6. Holubinka nazelenalá Holubinka nazelenalá
Druh Russula virescens na Wikidruzích
Kategorie Russula virescens na Wikimedia Commons
Russula virescens
7. Holubinka olivová Holubinka olivová
Druh Russula olivacea na Wikidruzích
Kategorie Russula olivacea na Wikimedia Commons
Russula olivacea
8. Holubinka osmahlá Holubinka osmahlá
Druh Russula adusta na Wikidruzích
Kategorie Russula adusta na Wikimedia Commons
Russula adusta
9. Holubinka zlatožlutá Holubinka zlatožlutá
Druh Russula aurata na Wikidruzích
Kategorie Russula aurata na Wikimedia Commons
Russula aurata

B. Houby pěstované[editovat | editovat zdroj]

Č. Obrázek Druh Odborný název Poznámka
1. Žampion zahradní
Druh Agaricus hortensis na Wikidruzích
Kategorie Agaricus hortensis na Wikimedia Commons
Agaricus hortensis
2. Žampion hnědý Žampion hnědý
Druh Agaricus brunescens na Wikidruzích
Kategorie Agaricus brunescens na Wikimedia Commons
Agaricus brunescens
syn. pečárka dvojvýtrusá
3. Hlíva ústřičná Hlíva ústřičná
Druh Pleurotus ostreatus na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus ostreatus na Wikimedia Commons
Pleurotus ostreatus
4. Hlíva miskovitá Hlíva miskovitá
Druh Pleurotus cornucopiae na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus cornucopiae na Wikimedia Commons
Pleurotus cornucopiae
5. Hlíva plicní Hlíva plicní
Druh Pleurotus pulmonarius na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus pulmonarius na Wikimedia Commons
Pleurotus pulmonarius
6. Hlíva mačková Hlíva máčková
Druh Pleurotus eryngii na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus eryngii na Wikimedia Commons
Pleurotus eryngii
7. Límcovka obrovská žlutá Límcovka obrovská žlutá
Druh Stropharia rugosoannulata na Wikidruzích
Kategorie Stropharia rugosoannulata na Wikimedia Commons
Stropharia rugosoannulata
8. Límcovka obrovská hnědá Límcovka obrovská hnědá
Druh Stropharia rugosoannulata na Wikidruzích
Kategorie Stropharia rugosoannulata na Wikimedia Commons
Stropharia rugosoannulata
9. Penízovka sametonohá Penízovka sametonohá
Druh Flammulina velutipes na Wikidruzích
Kategorie Flammulina velutipes na Wikimedia Commons
Flammulina velutipes
10. Polnička topolová Polnička topolová
Druh Agrocybe aegerita na Wikidruzích
Kategorie Agrocybe aegerita na Wikimedia Commons
Agrocybe aegerita
11. Houževnatec jedlý Houževnatec jedlý
Druh Lentinus edodes na Wikidruzích
Kategorie Lentinus edodes na Wikimedia Commons
Lentinus edodes
syn. Shii-ta-ke
12. Opěnka měnlivá Opěnka měnlivá
Druh Kuehneromyces mutabilis na Wikidruzích
Kategorie Kuehneromyces mutabilis na Wikimedia Commons
Kuehneromyces mutabilis
13. Kukmák sklepní Kukmák sklepní
Druh Volvariella volvacea na Wikidruzích
Kategorie Volvariella volvacea na Wikimedia Commons
Volvariella volvacea
14. Ucho Jidášovo Ucho Jidášovo
Druh Hirneola auricula judae na Wikidruzích
Kategorie Hirneola auricula judae na Wikimedia Commons
Hirneola auricula judae
15. Šupinovka nameko Šupinovka nameko
Druh Pholiota nameko na Wikidruzích
Kategorie Pholiota nameko na Wikimedia Commons
Pholiota nameko
16. Líhovec moučný Líhovec moučný
Druh Hypsizygus tessulatus na Wikidruzích
Kategorie Hypsizygus tessulatus na Wikimedia Commons
Hypsizygus tessulatus
17. Žampion mandlový Žampion mandlový
Druh Agaricus brasiliensis na Wikidruzích
Kategorie Agaricus brasiliensis na Wikimedia Commons
Agaricus brasiliensis
18. Trsnatec lupenitý Trsnatec lupenitý
Druh Grifola frondosa na Wikidruzích
Kategorie Grifola frondosa na Wikimedia Commons
Grifola frondosa
19. Korálovec ježatý Korálovec ježatý
Druh Hericium erinaceus na Wikidruzích
Kategorie Hericium erinaceus na Wikimedia Commons
Hericium erinaceus
20. Žampion ovčí Žampion ovčí
Druh Agaricus arvensis na Wikidruzích
Kategorie Agaricus arvensis na Wikimedia Commons
Agaricus arvensis
21. Hlíva citronová Hlíva citronová
Druh Pleurotus citrinopileatus na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus citrinopileatus na Wikimedia Commons
Pleurotus citrinopileatus
22. Hlíva růžová Hlíva růžová
Druh Pleurotus salmoneostramineus na Wikidruzích
Kategorie Pleurotus salmoneostramineus na Wikimedia Commons
Pleurotus salmoneostramineus

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jména hub jsou uvedena v původní podobě, oproti zdroji byly opraveny pouze četné překlepy. Některé druhy jsou uvedeny duplicitně (ucháč obrovský = chřapáč obrovský).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška č. 157 ze dne 2003, příloha 13. [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.
  2. a b c d REICHNER, J. Předpisy zdravotní o prodeji hub. In: VELENOVSKÝ, Josef. Mykologia. Praha: Československý Klub mykologický v Praze, 1924. S. 33-35, 54-56, 72-73, 89-91.
  3. redakce. O houbách. Stráž na Šumavě. 12.. červen 1909, roč. 25, čís. 24, s. 3. 
  4. PILÁT, Albert. Praktický houbař - Něco o ucháčích. In: VELENOVSKÝ, Josef. Mykologia. Praha: Československý Klub mykologický v Praze, 1924. S. 31.
  5. a b c PILÁT, Albert. Naše houby. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Brázda, 1952. 335 s. Kapitola Jedlé houby, s. 35-41. 
  6. a b c d e SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. třetí upravené. vyd. Praha: SZN, 1989. 269 s. S. 15, 36-37, 40.