Klouzek zrnitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Klouzek zrnitý

Klouzek zrnitý
Klouzek zrnitý
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení: Agaricomycotina
Třída: Agaricomycetes
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: slizákovité (Gomphidiaceae)
Rod: klouzek (Suillus)
Binomické jméno
Suillus granulatus
(L. ex Fr.) O. Kuntze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klouzek zrnitý (Suillus granulatus) (L. ex Fr.) O. Kuntze je výborná jedlá houba vhodná ke konzumaci prakticky ve všech úpravách, zejména však do polévek, na smažení a na nakládání do octa. Spolu s klouzkem obecným a klouzkem sličným patří k nejchutnějším klouzkům.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • klouzek ovčí
  • podmáselník

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk má v průměru 3-10 cm, nejprve sklenutý, poté plochý, v mládí s podvinutým okrajem, za vlhka slizký, za sucha a v dospělosti suchý a lesklý. Barva klobouku je nejdříve hnědá, později, když se sliz ztrácí, žlutavá až okrově červená.

Rourky vylučují kapičky bílé barvy

Rourky jsou 5-10 mm dlouhé, nejprve v mládí světležluté, poté postupně okrové až hnědožluté. Póry jsou stejné barvy jako rourky, nejprv velmi malé, potom až 1 mm velké. Vylučují kapičky mléčně zbarvené tekutiny, která po zaschnutí nechává hnědavá zrnka.

Třeň je 40-60 mm dlouhý a 8-15 mm široký, válcovitý, plný. Barva je velmi světle žlutá. V mládí pod kloboukem roní kapičky bílé tekutiny, v dospělosti je třeň v horní části posetý jemnými žlutými zrnéčky. Nemá závoj, tedy ani prsten.

Dužnina je v mládí bělavá, později nažloutlá, tmavší nad rourkami a v klobouku. V klobouku bývá v mládí máslovitá potom velmi měkká až vodnatá, na vzduchu barvu nemění.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy žlutavé, 7-10 x 3-3,5 μm. Výtrusný prach je žlutohnědý.

Klouzek zrnitý

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste od června do listopadu hlavně v borech pod borovicemi se dvěma jehlicemi ve svazečku, vzácně i pod jinými jehličnany, na neutrálních až bázických půdách. Preferuje prosvětlená stanoviště na okrajích porostu nebo na lesních cestách a loukách. Většinou roste ve více jedincích pohromadě. Je rozšířený v celém mírném pásmu severní polokoloule, ale vyskytuje se i v jihoamerických borovicových kulturách.

Nejčastější záměny[editovat | editovat zdroj]

Lze ho zaměnit snad jen s jinými druhy klouzků. Nejvíce podobný je klouzek obecný, který má ale vždy tmavší barvu klobouku a má na třeni prsten. Podobný je též klouzek žíhaný, který roste též pod borovicemi avšak na vápnitých půdách, roní průhledné kapičky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 26. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  • Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
  • Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]