Špička obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠpička obecná
alternativní popis obrázku chybí
Špička obecná
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďšpičkovité (Marasmiceae)
Rodšpička (Marasmius)
Binomické jméno
Marasmius oreades
Bolt. ex Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Špička obecná

Špička obecná (Marasmius oreades), též špička polní je drobná jedlá houba z čeledi špičkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje 15-50 mm v průměru a je v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, Později plochý s hrbolkem uprostřed a drážkami na okrajích, jinak hladký, lysý, světle okrový. Lupeny jsou řídké a téměř bílé. Třeň dlouhý (40-70 mm), tenký (3-4 mm), válcovitý, pružný, tuhý, pevný a rovněž lysý. Dužnina bělavá, pružná. Výtrusy jsou bílé. Jako u všech druhů špiček, ani u špičky obecné plodnice zpravidla nehynou během sucha, pouze zcela vyschnou a po deštích znovu "obživnou" a pokračují v růstu.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Houba je jedlá, k jídlu se většinou užívá pouze klobouk, protože třeň je příliš tuhý. Užívá se zejména do polévek a houbových směsí. Lze ji dobře usušit, rozemlít a používat jako koření do nakládané zeleniny.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Špička roste po vydatných deštích na lukách, polních cestách a jiných travnatých površích od května do listopadu, nejhojněji v červenci. Žije v symbióze s některými travami. Často vyrůstá v tzv. čarodějných kruzích.[1] Spojené kruhy plodnic špičky obecné na kopcích u Stonehenge mají více než 100 metrů v průměru a jsou přibližně 300 let staré.[2]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Na třeni špičky obecné lze udělat uzel, což u jiných hub nelze.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Špička, s. 140. 
  2. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998 - S. - 21.
  3. Jarní houby – špičky, polničky, slzečníky – 7.díl [online]. receptyonline.cz [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]