Penízovka vřetenonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPenízovka vřetenonohá
alternativní popis obrázku chybí
Penízovka vřetenonohá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádpečárkotvaré (Agaricales)
Čeleďšpičkovité (Tricholomataceae)
Rodpenízovka (Gymnopus)
Binomické jméno
Gymnopus fusipes
(Bull. : Fr.) Gray
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

COLYFU[2]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.[2][1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.[3][4]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Běžný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8–2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.[L 1][5]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.[1][5]


Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Plodnice u kmene.[L 1]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.[L 1]

Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.[1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.[1][6]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Standa Jirásek. BioLib.cz – Gymnopus fusipes [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  2. a b EPPO, COLYFU
  3. eol.org
  4. first-nature.com
  5. a b c SVOBODOVÁ, Věra. GYMNOPUS FUSIPES (Bull.) Gray – penízovka vřetenonohá / peniazovka vretenohlúbiková [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. 
  6. Archivovaná kopie. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]