Albert Pilát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RNDr. Albert Pilát, DrSc.[1]
Narození 2. listopadu 1903
Praha
Úmrtí 29. května 1974 (ve věku 70 let)
Praha
Povolání botanik a mykolog
Alma mater Univerzita Karlova
Témata mykologie
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Albert Pilát (2. listopadu 1903 Praha29. května 1974, Praha) byl známý český mykolog, botanik a muzejní pracovník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta (* 1859) a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové.[2]

Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů (makroskopické houby s většími plodnicemi „klasické“ houby)[3], které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize.

V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce.[4] Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů.

V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracoviště jeho zásluhou získalo světovou úroveň v oblasti taxonomie a systematiky vyšších hub a Pilát se stal nejvýznamnějším představitelem československé mykologické vědy v Evropě i ve světě.

Druhou oblastí jeho činnosti byla práce v Československé akademii věd. V roce 1959 byl zvolen členem korespondentem a byl zařazen do vědeckého kolegia speciální biologie. Také byl členem redakční rady Příručního slovníku naučného, který vyšel ve čtyřech dílech v letech 19621967.

Třetí oblastí jeho působení byl Československý mykologický klub v roce 1956 přeměněný na Československou vědeckou společnost pro mykologii. Pilát byl předsedou této společnosti, ale i hlavním redaktorem časopisu Česká mykologie, který společnost vydávala.

Věnoval se i osvětové práci. O tom svědčí několik výborně zorganizovaných výstav čerstvých hub v hlavní budově Národního muzea. Nejdůležitější jsou však dvě publikace určené praktickým houbařům. Atlas hub na volných listech s ilustracemi Otto Ušáka, využívaný pro pedagogické účely. Obrazové části bylo využito pro Kapesní atlas hub, který byl od svého vydání v roce 1952 přeložen do slovenštiny, němčiny, angličtiny a francouzštiny.

Pilát byl botanikem, který zakotvil zcela a pevně v mykologii, přesto se věnoval i oblastem, které byly jeho koníčkem - pěstování alpinek, dendrologie sadových a parkových stromů a keřů, jak listnatých, tak jehličnatých. Svůj zájem o rostliny pěstované v zahradách i domácnostech využil ve svých článcích uveřejněných v časopise Živa.

Botanika a mykologie byla pro Piláta důvodem k cestování. Cestoval často a rád, poznával nové kraje a jejich flóru. Poznávání muselo být zakončeno sdělením, proto publikoval hojně a rychle. Své publikace doplňoval perokresbami, dokonalými fotografiemi černobílými i barevnými. Jeho publikační činnosti je ohromující, vytvořil na 580 publikací a odborných článků, které často vyšly i v jazykových mutacích. Knihy vycházely dlouho po jeho smrti.[5] 

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Publikační[editovat | editovat zdroj]

Samostatné publikace:

  • Die Cyphellaceen Böhmens I.–II. (1924–1925)
  • Mykoflora dolů příbramských (1927)
  • Monographie der europäischen Stereaceen (1930)
  • Monographie der europäischen Polyporaceen mit besonderer Berücksichtigung ihrer Beziehungen zur Landwirtschaft (I. 1931, II. 1934, III. 1936)
  • V tropech u Guinejského zálivu (Praha 1941)
  • Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých: Agaricales agaricalium europaeorum clavis dichotomica (Praha 1951)
  • České druhy žampionů [Agaricus] (Praha 1951)
  • Naše houby (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
  • Atlas hub (Praha 1952), ilustrace Otto Ušák
  • Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1953)
  • Kapesní atlas hub: Pomocná kniha pro školy všeobecně vzdělávací a pedagogické. (Praha 1956), ilustrace Otto Ušák
  • Naše houby. Kritické druhy našich hub. (Praha 1959), obrazy namaloval Otto Ušák
  • Kapesní atlas rostlin (Praha 1963)
  • Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků (Praha 1964)
  • Alpínky, společně s Milošem Deylem (Praha 1964)
  • Atlas rostlin (Praha 1964), ilustrace Otto Ušák
  • Houby Československa ve svém životním prostředí (Praha 1969)
  • Atlas alpínek (Praha 1973)

Společně s Karlem Kavinou vydával od r. 1933 Atlas hub evropských, kde z Pilátových prací vyšlo:

  • Polyporaceae – Houby chorošovité (Praha 1936)
  • Evropské druhy houževnatců Lentinus (Praha 1946)
  • Evropské druhy trepkovitek Crepidotus (Praha 1948)

V projektu Flora ČSR se podílel společně s dalšími autory na:

  • Flora ČSR. sv. 1, Gasteromycetes (Praha 1958)[6]

Zahraniční cesty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKC - Autoritní záznam. aleph.nkp.cz [online].  [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  2. Národní archiv ČR, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství z let 1850-1914
  3. makromycety | Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online].  [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.  
  4. Albert Pilát inicioval vznik mykologického oddělení | Muzeum 3000. Muzeum 3000. . Dostupné online [cit. 2017-06-05].  
  5. a b HERINK, J.. Sedmdesát let doc. dr. Alberta Piláta DrSc., člena korespondenta ČSAV. Česká mykologie. listopad 1973, roč. 27, čís. 4, s. 193-200.  
  6. BOTANY.cz » Pilát, Albert. botany.cz [online].  [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]