Čirůvka fialová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxČirůvka fialová
alternativní popis obrázku chybí
Čirůvka fialová (Lepista nuda)
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod čirůvka (Lepista)
Druh Čirůvka fialová
Binomické jméno
Lepista nuda
(Bull.) Cooke 1871
Synonyma
  • Tricholoma nudum (Bull.) P. Kumm
  • Agaricus nudus Bull.
  • Clitocybe nuda (Bull.) H.E.Bigelow & A.H.Sm.
  • Rudočechratka fialová
  • Rudočechrataka nahá
  • Čirůvka nahá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čirůvka fialová (Lepista nuda) je podzimní jedlá houba z čeledi čirůvkovitých nápadná svým fialovým zbarvením.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice je 5 – 15 cm vysoká a celá je zbarvená modrofialově či růžovofialově.

Klobouk mívá v průměru asi 3 – 10 cm, v mládí je vyklenutý, postupně se však zplošťuje, až je nakonec v dospělosti plochý nebo jen mírně vyklenutý, někdy zprohýbaný, občas s hrbolem uprostřed. Jeho barva je zejména v mládí jasně modrofialová, stárnutím přechází spíše ve hnědofialovou, místy s hnědavými skvrnami.

Hymenofor na spodní straně klobouku je tvořen poměrně hustými lupeny, jež přirůstají ke třeni drobným vykrojeným zoubkem a zbarveny jsou taktéž fialově, někdy však postupně blednou do světle růžovofialova.[1]

Třeň je válcovitý, poměrně široký, cca 3 – 10 cm dlouhý, poněkud vláknitý, bledě fialový.

Dužnina je fialová, poměrně aromatické chuti i vůně.[2][1]

Výtrusný prach má barvu bělavou až narůžovělou[2]; výtrusy jsou elipsoidní, zrnité, o velikosti 6 – 8 × 4 – 5 μm.[3][4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se hojně na podzim (zhruba od září do prosince) v listnatých i jehličnatých lesích, na loukách, v zahradách apod.

Čirůvka fialová (Lepista nuda)

Užití[editovat | editovat zdroj]

Čirůvka fialová je oblíbená a chutná jedlá houba. Syrové či nedostatečně tepelně upravené plodnice jsou však jedovaté a mohou způsobit hemolýzu. Tyto toxiny (hemolysin) rozkládající červené krvinky se však tepelnou úpravou rozkládají; vařené plodnice jsou neškodné. Další vlastností je snižování krevního tlaku.[3][1][2] Podle přílohy vyhlášky č. 157/2003 Sb. je čirůvka fialová zařazena mezi houby určené pro přímý prodej [5].

detail plodnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • doplnění z literatury: 3 x Koření, houby, víno; kolektiv autorů; nakl. Lidové noviny; Praha, 1987

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  
  2. a b c PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha : SPN, 1986.  
  3. a b KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha : Avicenum, 1980. 248 s.  
  4. KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha : Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.  
  5. SZPI Vyhláška č. 157/2003 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Detail lupenů