Holubinka černající

Holubinka černající
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	holubinkotvaré (Russulales );
Čeleď	holubinkovité (Russulaceae);
Rod	holubinka (Russula);
Binomické jméno
	Russula nigricans; (Bull. ex Mérat) Fr.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka černající (Russula nigricans (Bull. ex Mérat) Fr.) je jedlá, i když z hlediska konzumace méně kvalitní houba z čeledi holubinkovitých. Vhodná je zejména ve směsi do polévek a omáček, ale lze ji použít i ke smažení jako řízky, případně k nakládání do octa. černáním po rozkrojení dostává nepěkný vzhled, který může houbaře od jejího sběru odradit.

Staré, zcela zčernalé plodnice, jsou zejména na vlhkých místech, hostiteli parazitické rovetky cizopasné (Asterophora parasitica (Bull. ex Fr.) Sing.)^[1] nebo rovetky pýchavkovité (Asterophora lycoperdoides (Bull.) Ditmar)^[2].

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Agaricus elephantinus Sowerby 1788
Agaricus nigrescens Lasch 1829
Agaricus nigricans Bull. 1798
Omphalia adusta ß elephantinus (Bolton) Gray 1821
Omphalia adusta var. elephantinus (Bolton) Gray 1821
Russula elephantina (Bolton) Fr. 1838
Russula nigrescens (Krombh.) anon. ined.

*Na okraji klobouku se mezi dlouhými lupeny téměř pravidelně střídají krátké lupénky.*

podzemka
vrzavka^[3]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk má 6–15 cm široký, dost masitý, v mládí sklenutý, pak ploše rozložený a na středu prohloubený, později hluboce miskovitý až nálevkovitý. Pokožka klobouku je v mládí bělošedá, brzy s hnědými skvrnami, pak hnědá až černohnědá, suchá a hladká. Okraj klobouku je tenký, nerýhovaný.

Lupeny jsou velmi řídké a tlusté, přirostlé až krátce sbíhavé, křehké, poraněním červenající, pak šednoucí až černající. Barva lupenů je bělavá, později pleťová, ve stáří pak až šedavě nahnědlé, u starých plodnic jsou na ostří černě zbarvené. Na okraji klobouku se mezi dlouhými lupeny téměř pravidelně střídají krátké lupénky.

Třeň je 5-10 dlouhý a 2–3 cm široký, válcovitý, plný a velmi tvrdý, stářím uvnitř změklý, zatímco korová vrstva zůstává pevná. Barva třeně je v mládí bělavá, pak šedohnědá až hnědá.

Dužnina je dosti tvrdá, bílá, na řezu zprvu rychle růžovějící nebo krvavě červenající, pak zvolna šedne, hnědne až posléze zčerná; roztokem zelené skalice nejprve zrůžoví, potom kalně zezelená^[4]^[5]. Chuť je mírná, slabě zemitá, v lupenech mírně palčivá, vůně příjemně houbová.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou neúplně síťnaté, 8-10 x 8-9 μm velké. Výtrusný prach je bílý.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Holubinka černající roste v červenci až v listopadu zejména v listnatých a smíšených lesích, od nížin až do hor. Dává přednost kyselým půdám.

Nejčastější záměny[editovat | editovat zdroj]

Holubinka černající je značně podobná jedlé holubince osmahlé, která se však liší hlavně hustšími a tenčími lupeny a dužninou po poranění zprvu růžovějící a pak šednoucí. Nejedlá, holubinka černobílá, má bílé a husté lupeny, chuť je palčivá a její dužina poraněním černá až jako uhel; roste pod břízami a je menší velikosti. Podobná je také nejedlá, holubinka hustolistá, která má lupeny husté a palčivou chuť.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
↑ Biolib - Holubinka černající [online]. Dostupné online.
↑ František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
↑ Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972
↑ L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985

*Pokožka klobouku je v mládí bělošedá, brzy s hnědými skvrnami.*

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 76. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 359. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 223. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 236. Lidové nakladatelství, Praha, 1985
František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 320. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka černající na Wikimedia Commons
Holubinka černající na Biolibu
Holubinka černající na Nahuby.sk
Galerie holubinka černající na Wikimedia Commons

[1] Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

[2] Biolib - Holubinka černající [online]. Dostupné online.

[3] František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

[4] Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972

[5] L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Holubinkovité

Holubinka	Holubinka akvamarínová • Holubinka bílá • Holubinka blaťácká • Holubinka brunátná • Holubinka bukovka • Holubinka celokrajná • Holubinka cihlová • Holubinka černající • Holubinka dívčí • Holubinka doupňáková • Holubinka fialovonohá • Holubinka habrová • Holubinka hlínožlutá • Holubinka hořká • Holubinka hřebínkatá • Holubinka chromová • Holubinka jahodová • Holubinka jízlivá • Holubinka kolčaví • Holubinka krvavá • Holubinka křehká • Holubinka lepkavá • Holubinka lesklá • Holubinka mandlová • Holubinka měnlivá • Holubinka modřínová • Holubinka nádherná • Holubinka namodralá • Holubinka nazelenalá • Holubinka odbarvená • Holubinka olivová • Holubinka osmahlá • Holubinka ostrá • Holubinka parková • Holubinka ruměná • Holubinka sličná • Holubinka sluneční • Holubinka smrdutá • Holubinka štíhlá • Holubinka tečkovaná • Holubinka trávozelená • Holubinka úhledná • Holubinka uhlová • Holubinka unylá • Holubinka Velenovského • Holubinka vonná • Holubinka vrhavka • Holubinka zlatá • Holubinka žlutá

Ryzec	Ryzec bažinný • Ryzec Bertillonův • Ryzec bledoslizký • Ryzec bledý • Ryzec Bresadolův • Ryzec citlivý • Ryzec citronový • Ryzec černohlávek • Ryzec datlí • Ryzec ďubkovaný • Ryzec dubový • Ryzec hedvábný • Ryzec hnědočervený • Ryzec hnědoskvrnitý • Ryzec hnědý • Ryzec oranžově hnědý • Ryzec chlupatý • Ryzec indigový • Ryzec jablečný • Ryzec játrohnědý • Ryzec jedlový • Ryzec kafrový • Ryzec kalichovkovitý • Ryzec klamný • Ryzec kokoska • Ryzec krátkonohý • Ryzec kravský • Ryzec kroužkatý • Ryzec krvomléčný • Ryzec křídlatovýtrusý • Ryzec lemovaný • Ryzec libovonný • Ryzec lilákový • Ryzec liškový • Ryzec lososový • Ryzec Maierův • Ryzec maličký • Ryzec modřínový • Ryzec nasládlý • Ryzec odporný • Ryzec ohrnutý • Ryzec olšový • Ryzec oranžově hnědý • Ryzec oranžový • Ryzec osikový • Ryzec osmahlý • Ryzec osténkatý • Ryzec ostrý • Ryzec palčivý • Ryzec pásovaný • Ryzec peprný • Ryzec Pilátův • Ryzec ploštičný • Ryzec plstnatý • Ryzec pohárkovitý • Ryzec polokrvomléčný • Ryzec pravý • Ryzec přejemný • Ryzec pýřitý • Ryzec Quelétův • Ryzec rašeliníkový • Ryzec Romagnesiho • Ryzec rudohrdlý • Ryzec ryšavý • Ryzec řídkolupenný • Ryzec sazový • Ryzec scvrklý • Ryzec severský • Ryzec skotský • Ryzec smoločerný • Ryzec smrkový • Ryzec strakatý • Ryzec světlý • Ryzec syrovátkový • Ryzec syrovinka • Ryzec šeredný • Ryzec vodnatý • Ryzec vonný • Ryzec zelenající • Ryzec zlatomléčný • Ryzec zprohýbaný • Ryzec žlutavý

Masovka	Masovka žlutomléčná • Masovka Soehnerova