Holubinka chromová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHolubinka chromová
alternativní popis obrázku chybí
Holubinka chromová
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádholubinkotvaré (Russulales)
Čeleďholubinkovité (Russulaceae)
Rodholubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula claroflava
Grove 1888
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka chromová (Russula claroflava Grove) je houba z čeledi holubinkovitých. Někteří autoři ji pro její natrpklou chuť uvádějí jako nejedlou[2], jinde je uváděna jako jedlá, dobrá houba.[3][4] Starší plodnice bývají často červivé.[3]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je pevný a tvrdý, v průměru 4-8 cm, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později plochý a ve stáří až vmáčklý. Pokožka klobouku je citrónově nebo chromově žlutá, poměrně silná, za vlhka lesklá a slizká, za sucha matná, do poloviny až do 2/3 slupitelná.

Lupeny jsou husté, krátce připojené, vidlené, křehké, zpočátku bělavé, v dospělosti máslově žluté, stářím a poraněním šednou.

Lupeny jsou husté, vidlené

Třeň je válcovitý, 4-9 cm dlouhý, 1-2 cm tlustý, v mládí plný a pevný, v dospělosti vatovitě vycpaný, podélně jemně vrásčitý, bělavý (bez fialových či červených tónů), ve stáří s šedavými žilkami. Poraněním a ve stáří šednoucí, dole na třeni někdy až černající.

Dužnina je bělavá, po rozkrojení a ve stáří se zabarvuje do šeda až černošeda. Vůně je nasládlá (medová), chuť je zejména v mládí trpká, slabě palčivá, poté obvykle mírná, nasládlá.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou 8-10 x 7-8 µm, oválné, ostnité. Výtrusný prach je máslově žlutý.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v červenci až říjnu pod břízami (zejména bříza pýřitá a bříza nízká) a olšemi, se kterými tvoří mykorhizu, na vlhkých travnatých lesních plochách. Dává přednost kyselým půdám a vyšším, chladnějším polohám.

Třeň je podélně jemně vrásčitý

Nejčastější záměny[editovat | editovat zdroj]

Podobná je jedlá holubinka odbarvená, která však roste výhradně pod jehličnany a taktéž jedlá, holubinka hlínožlutá, kterou lze odlišit podle široce připojených lupenů a podle toho, že roste převážně pod smrky, dále pak nejedlá, silně hořká, holubinka žlučová a taktéž nejedlá holubinka pružná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-09]
  2. Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 76. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  3. a b Holubinka chromová na Biolibu
  4. Holubinka chromová na Nahuby.sk

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 73. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]