Holubinka chromová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHolubinka chromová
alternativní popis obrázku chybí
Holubinka chromová
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď holubinkovité (Russulaceae)
Rod holubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula claroflava
Grove 1888
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka chromová (Russula claroflava Grove) je houba z čeledi holubinkovitých. Někteří autoři ji pro její natrpklou chuť uvádějí jako nejedlou[1], jinde je uváděna jako jedlá, dobrá houba.[2][3] Starší plodnice bývají často červivé.[2]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je pevný a tvrdý, v průměru 4-8 cm, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později plochý a ve stáří až vmáčklý. Pokožka klobouku je citrónově nebo chromově žlutá, poměrně silná, za vlhka lesklá a slizká, za sucha matná, do poloviny až do 2/3 slupitelná.

Lupeny jsou husté, krátce připojené, vidlené, křehké, zpočátku bělavé, v dospělosti máslově žluté, stářím a poraněním šednou.

Lupeny jsou husté, vidlené

Třeň je válcovitý, 4-9 cm dlouhý, 1-2 cm tlustý, v mládí plný a pevný, v dospělosti vatovitě vycpaný, podélně jemně vrásčitý, bělavý (bez fialových či červených tónů), ve stáří s šedavými žilkami. Poraněním a ve stáří šednoucí, dole na třeni někdy až černající.

Dužnina je bělavá, po rozkrojení a ve stáří se zabarvuje do šeda až černošeda. Vůně je nasládlá (medová), chuť je zejména v mládí trpká, slabě palčivá, poté obvykle mírná, nasládlá.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou 8-10 x 7-8 µm, oválné, ostnité. Výtrusný prach je máslově žlutý.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v červenci až říjnu pod břízami (zejména bříza pýřitá a bříza nízká) a olšemi, se kterými tvoří mykorhizu, na vlhkých travnatých lesních plochách. Dává přednost kyselým půdám a vyšším, chladnějším polohám.

Třeň je podélně jemně vrásčitý

Nejčastější záměny[editovat | editovat zdroj]

Podobná je jedlá holubinka odbarvená, která však roste výhradně pod jehličnany a taktéž jedlá, holubinka hlínožlutá, kterou lze odlišit podle široce připojených lupenů a podle toho, že roste převážně pod smrky, dále pak nejedlá, silně hořká, holubinka žlučová a taktéž nejedlá holubinka pružná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 76. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  2. a b Holubinka chromová na Biolibu
  3. Holubinka chromová na Nahuby.sk

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 73. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]