Holubinka žlutá
 Holubinka žlutá | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | holubinka (Russula) |
| Binomické jméno | |
| Russula lutea (Huds.) Gray 1872 | |
| Synonyma | |
Russula acetolens Rauschert 1989 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holubinka žlutá (Russula lutea), jinak také holubinka žloutková,[1] je druh houby z čeledi holubinkovitých (Russulaceae).
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Tenkomasý klobouk dorůstá 2–8 cm v průměru, nejdřív polokulovitý tvarem postupně přechází na klenutý, plochý až ve středu prohloubený. Okraje jsou krátce rýhované, lehce zvlněný. Pokožka je matná, za deště lehce lepkavá a lesklá, sytě žlutá, někdy s oranžovým nádechem, slupitelná přes víc než polovinu poloměru klobouku.
Lupeny jsou smetanové až meruňkové, křehké, u třeně jsou volné či úzce připojené, na klobouku jsou poměrně hustě uspořádané. Výtrusný prach je jemně žlutý.
Třeň je 2–6 cm dlouhý, ojíněný (později však lysající), podélně vrásčitý, křehký, dutý, v závislosti na stáří bílý, žlutý až hnědavý.
Dužnina je bílá, křehká, chuťově je mírná, voní typicky po vinném octu, hořčici či kyselých okurkách (u čerstvých plodnic nemusí být aroma výrazné, projevuje se spíše v suchém období).[2][3][4]
Užití[editovat | editovat zdroj]
Jedlý druh.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Tato holubinka roste od června do října ve všech typech lesů na vlhkých, kyselých substrátech, ze stromů preferuje lísky, habry, buky a duby.[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Výskyt byl popsán v Evropě, Kanadě a Rusku.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
- Holubinka měnlivá (Russula risigallina)
- Holubinka žlučová (Russula fellea)
- Holubinka sluneční (Russula solaris)
- Holubinka Raoultova (Russula raoultii)[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Russula lutea - holubinka žlutá - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Nahuby.sk - Atlas húb - Russula acetolens - plávka octová - holubinka žlutá. www.nahuby.sk [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Vinegar brittlegill. www.shroomers.app [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Russula acetolens Rauschert. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Holubinka žlutá na Wikimedia Commons
