Holubinka bílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHolubinka bílá
alternativní popis obrázku chybí
Holubinka bílá
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď holubinkovité (Russulaceae)
Rod holubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula delica
Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka bílá nebo také holubinka bezmléčná (Russula delica Fr.) je jedlá, avšak nepříliš dobrá houba z čeledi holubinkovitých. Pro její poměrně nepříjemnou chuť ji lze považovat i za nejedlou.

Zejména staré plodnice mohou být hostiteli parazitické houby rovetky cizopasné (Asterophora parasitica (Bull. ex Fr.) Sing.)[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Agaricus exsuccus (Pers.) anon.
  • Lactarius exsuccus (Pers.) W.G.Sm.
  • Lactarius piperatus var. exsuccus Pers. 1800
  • Lactarius piperatus ß exsuccus Pers.
  • Lactifluus exsuccus (J. Otto) Kuntze
  • Russula delica f. flavispora (Romagn.) anon. ined.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je v dospělosti nažloutlý a rezavě skvrnitý

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk má v průměru 5-14 cm, masitý, v mládí téměř polokulovitý, poté klenutý a s nápadně podvinutým okrajem, v dospělosti a ve stáří uprostřed je hluboce prohloubený, na okraji stále podvinutý a i v dospělosti hladký, nerýhovaný, často nepravidelně zprohýbaný. V mládí je čistě bílý, pak většinou nažloutlý a rezavě skvrnitý. Pokožka klobouku je neslupitelná.

Lupeny jsou husté, čistě bílé, často s modrozeleným nádechem, v dospělosti na ostří okrové až hnědavé, husté a poměrně tenké a úzké (5-9 mm). Poraněním a po zaschnutí zelenají.

Třeň je 25-60 mm dlouhý a 15-30 mm široký, válcovitý, dolů většinou zúžený, tuhý, plný. Barva je v mládí bílá, později s okrovými skvrnami. V místě připojení lupenů je třeň obvykle se zřetelným, světle modrozeleným kroužkem.

Dužnina je bílá, zasycháním hnědne. Chuť je ve třeni obyčejně mírná, v lupenech ostrá a nepříjemná. Vůně ovocná, slabě po rybách.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou 9-12 x 8-10 μm velké. Výtrusný prach je bledě smetanový.

Stará plodnice

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Holubinka bílá roste v srpnu až září ve všech lesích, zvláště pak listnatých, na půdách všech typů. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule.

Nejčastější záměny[editovat | editovat zdroj]

Holubinka bílá je nejvíce podobná bílým ryzcům (ryzec peprný, ryzec plstnatý) od kterých je však snadno rozeznatelná absencí mléka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biolib - Holubinka bílá [online]. . Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 49.  
  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 75. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  • Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 359. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
  • Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 222. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]