Holubinka zlatá
 Holubinka zlatá | |
|---|---|
 Holubinka zlatá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | holubinka (Russula) |
| Binomické jméno | |
| Russula aurata Pers. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holubinka zlatá (Russula aurata Pers. 1796) je houba z čeledi holubinkovité.[1][2]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Agaricus auratus With.
- Russula aurata (With.) Fr.
- Russula integra var. aurea (Pers.) anon. ined.
- Rossula aruea Pers.
- Plávka zlatožltá (slovensky)
Popis[editovat | editovat zdroj]
Klobouk má 3–8 cm široký, v mládí je polokulovitý, ale časem se rozkládá a uprostřed tvoří menší vmáčklinku, rozložený. Zbarvení klobouku může mít v mnoha odstínech zlato-červených tónů.
Zespodu klobouku jsou husté, bledě smetanové, pak máslově žluté lupeny se zažloutlým ostřím. Houba pokračuje nožičkou 4–8 cm dlouhou a 1–1,8 cm širokým třeněm.
Výtrusy jsou bezbarvé, s amplyoidní, ostnitou až hřebínkatou ornamentikou, skoro kulovité, 7,5–10 × 6–8,5 μm velké. Dužina pod pokožkou je zlatožlutá.
Jedlost[editovat | editovat zdroj]
Je jedlá. Má velmi mírnou chuť, jejž svou nepronikavou vůní nespáchá v pokrmu moc velké nuance v kořeněnosti jídla.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Holubinka roste nehojně od července do října na kyselých podkladech v listnatých nebo smíšených lesích. Nejčastěji ji nalezneme v teplejších lokalitách pod duby, lískami nebo buky.
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
Díky své výrazné červenohnědé barvě klobouku a sytě citronově žlutým zbarvením lupenů a dužiny ji nelze zaměnit za žádný jiný druh holubinky.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Houbaření - Atlas hub - Holubinka zlatá [online]. houbareni.cz. Dostupné online.
- ↑ BioLib.cz – Russula aurata (Holubinka zlatá) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
- JABLONSKÝ, Ivan; ŠAŠEK, Václav. Jedlé a léčivé houby. Praha: Brázda, 2006. ISBN 80-209-0341-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka zlatá na Wikimedia Commons
