Ryzec ryšavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRyzec ryšavý
alternativní popis obrázku chybí
Ryzec ryšavý
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída Agaricomycetes
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď holubinkovité (Russulaceae)
Rod ryzec (Lactarius)
Binomické jméno
Lactarius rufus
(Scop.) Fr. 1838
Synonyma
  • Agaricus rubescens Schrad. 1794
  • Agaricus rufus Scop 1772
  • Agaricus variabilis Batsch 1783
  • Galorrheus rufus (Scop.) P. Kumm 1871
  • Lactarius boughtonii Peck. Bull. 1911
  • Lactarius mollis D.A. Reid 1969
  • Lactarius rubescens (Sacc.) Britzelm. 1891
  • Lactarius rufus subsp. rubescens Sacc. 1887
  • Lactifluus rubescens (Sacc.) Kuntze 1891
  • Lactifluus rufus (Scop.) Kuntze 1891

[1]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) je nejedlá houba, z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Do této skupiny patří například ryzec pravý (Lactarius deliciosus). Charakteristické znaky má podobné holubinkám (křehká dužnina, stavba).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk má v průměru 3-8 cm, je nízce sklenutý s centrálním hrbolkem uprostřed. V mládí s podehnutým okrajem, v dospělosti s okrajem vroubkatým. Pokožka klobouku je cihlově hnědá, v mládí slídovitě ojíněná až lysá a suchá.       

Lupeny má husté s náběhem ke sbíhání na třeň. V mládí bledé, pak hnědavě načervenalé s tmavšími skvrnami. Ve stáří jsou bílé a poprášené.[2]       

Třeň delší průměru klobouku, tlustý (1 cm). Zpočátku světlejší, později červenozrzavý, podobný barvě klobouku. V mládí je suchý a ojíněný. Pach třeně pryskyřičný a chuť podobně jako chuť mléka je palčivá.       

Dužnina bělavá až nažloutlá.[3] V kůře třeně je červenohnědá, zatímco v bázi třeně je tmavší. Roní bílé a hojné mléko, které je chuťově palčivé.[4]       

Výtrusy jsou široce elipsovité až žebernaté. Mají spojky, které dotvářejí síť.       

Výtrusný prach je bílý.

Výskyt a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Na kyselých půdách, které jsou nevápenité. Obývá sušší oblasti (borové lesy), vzácněji jehličnaté lesy a břízy.

Ryzec ryšavý se objevuje od pozdního jara do pozdního podzimu. Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Vyskytuje se především v Severní Americe, v severní Kalifornii ho můžeme najít od konce léta do konce zimy.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Houba, která není příliš chutná díky své palčivosti. Tu lze odstranit tak, že pokrájené houby máčíme ve studené vodě.

Pak je na 10 minut vaříme v čerstvé vodě, vodu slijeme a houby znovu propláchneme ve studené vodě.

Ve Skandinávii je po svaření přidávána do kyselých salátů nebo se smaží na slanině. V České republice je považován za nejedlý. Ryzec ryšavý tvoří mykorhizu s listnatými stromy i jehličnany (např. s kosodřevinou horskou).

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Ryzec ryšavý lze zaměnit s několika druhy. Příkladem je ryzec syrovinka (Lactarius volemus) který páchne po rybině, má sladké mléko a nevyskytuje se u něj centrální hrbolek. Dále ho lze zaměnit za ryzec liškový (Lactarius tabidus), který se liší bílou plodnicí a nahořklým mlékem. Ryzec dubový (Lactarius quietus), který má žlutavé mléko a roste převážně pod duby.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ryzec ryšavý
  2. PILÁT, Albert; UŠÁK, Otto. Kapesní atlas hub. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 191 s. S. 90. 
  3. GARIBOVOVÁ, Lidia. Houby (poznáváme, sbíráme, upravujeme). Překlad Jan Dienstbier. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 302 s. 
  4. GERHARDT, Ewald. Houby-Příruční atlas. Praha: [s.n.], 1999. ISBN 80-86278-21-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]