Lišák ryšavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLišák ryšavý
alternativní popis obrázku chybí
Lišák ryšavý
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení Agaricomycotina
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řád liškotvaré (Cantharellales)
Čeleď lišákovité (Hydnaceae)
Rod lišák (Hydnum)
Binomické jméno
Hydnum rufescens
Pers. (1800)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lišák ryšavý (Hydnum rufescens) je štíhlá stopkovýtrusná houba z čeledi lišákovitých (Hydnaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Klobouk bývá běžně 3-8 cm široký. V mládí je vyklenutý, se zvlněnými ostrými okraji. Povrch klobouku je hladký a má žlutooranžovou až hnědooranžovou barvu. Mohou se na něm vyskytnout rezavě červené skvrny.
  • Ostny dosahují délky okolo 0,5 cm. Jsou husté, lámavé a mají taktéž žlutooranžovou barvu.
  • Třeň je obvykle zhruba 3-7 cm dlouhý a 1-2 cm široký, má kyjovitý až válcovitý tvar. Jeho povrch je hladký, bělavý, místy žlutooranžový a na dotyk reaguje žloutnutím.
  • Dužnina je tvrdá a křehká, bíložluté až rezavě červenavé barvy, vůně prostá a s mírně nahořklou chutí.
  • Výtrusný prach je bělavé až krémové barvy.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Dentinum rufescens (Pers.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 650 (1821)
  • Hydnum repandum f. rufescens (Pers.) Nikol., Fl. pl. crypt. URSS 6(Fungi (2)): 305 (1961)
  • Hydnum repandum subsp. rufescens (Pers.) Pers., Mycol. eur. (Erlanga) 2: 161 (1825)
  • Hydnum repandum var. rufescens (Pers.) Barla, Champ. Prov. Nice: 81 (1859)
  • Hydnum sulcatipes Peck, Bull. Torrey bot. Club 34: 101 (1907)
  • Tyrodon rufescens (Pers.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 349 (1889)

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste od července do listopadu. Narazíme na ni v jehličnatých i listnatých (často bukových) lesích, kde se vyskytuje v méně početných skupinkách poblíž cest.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o houbu jedlou. Zejména lahodná je po naložení do octa, kdy příliš nezměkne a nevytváří sliz.

Vliv na zdraví[editovat | editovat zdroj]

V houbách se vyskytuje mimo jiné velké množství vitamínů. Všechny houby obsahují např. karoten, provitamín A, vitamín B1 a B2. Obsahují také mnoho důležitých minerálních látek. Vstřebávají ale z okolního prostředí i nežádoucí prvky (rtuť, arzen a olovo), a proto bychom je neměli sbírat v místech, kde by v půdě mohl být nadměrný výskyt těchto prvků. Jde tedy o místa poblíž extrémně vytížených komunikací, průmyslových podniků, tepelných elektráren apod.

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Tento druh lze zaměnit s taktéž jedlým lišákem zprohýbaným (Hydnum repandum), který ale mívá mimostředný třeň a robustnější, světlejší klobouk.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVRČEK, Mirko, VANČURA, Bohumil. Houby. Praha: ARTIA, 1987, S. 281.
  • KLUZÁK, Zdeněk, SMOTLACHA.Poznáváme houby. SVÉPOMOC, 1985, S. 59.
  • HAGARA, Ladislav. Atlas húb. Osveta, 1987, S. 102.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]