Lošák jelení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLošák jelení
alternativní popis obrázku chybí
Lošák jelení. Na spodní straně klobouku plodnice v popředí jsou patrné nápadné husté ostny
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád plesňákotvaré (Thelephorales)
Čeleď bělozubovité (Bankeraceae)
Rod lošák (Sarcodon)
Binomické jméno
Sarcodon imbricatus
(L.) P. Karst.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lošák jelení (Sarcodon imbricatus, syn.: Hydnum imbricatum) je jedlá stopkovýtrusá houba charakteristická tmavým šupinatým kloboukem a zejména ostny hustě pokrývajícími spodní stranu klobouku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Klobouk je nepravidelně okrouhlý, veprostřed vmáčklý nebo nálevkovitý, pokrytý mohutnými, tuhými a černohnědými či černými šupinami, které soustředně odstávají od středu klobouku a směrem k okrajům se zmenšují. Barvy je rezavě hnědavé, šedohnědé až černohnědé; v průměru má 5 - 20 cm. Hymenofor pokrytý výtrusorodým rouškem je tvořen několik mm dlouhými šedobílými až šedými křehkými ostny, které hustě pokrývají spodní stranu klobouku.
  • Třeň je krátký, tlustý, šedavý.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

lošák jelení

Roste nehojně až vzácně v jehličnatých lesích většinou pod smrky a borovicemi na písčitých půdách, koncem léta a na podzim. Do Červeného seznamu hub České republiky je lošák jelení zařazen v kategorii Téměř ohrožený druh (NT)[1].

Použití[editovat | editovat zdroj]

V mládí je jedlý, má výraznou kořenitou chuť. V dobách kdy býval hojnější byl často sbírán a prodáván na trzích.

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Od lošáka jeleního někdy bývá oddělován lošák šupinatý (Sarcodon squamosus), odlišující se několika nepříliš zřetelnými znaky, hlavně spíše šedou barvou, šupinami přitisklejšími ke klobouku a kratšími ostny. Vyskytuje se spíše pod borovicemi než pod smrky. Je také jedlý a pro velkou podobnost obou druhů nebývá v praxi od lošáka jeleního odlišován.
  • Lošák hořký (Sarcodon scabrosus) má spíše hnědou barvu, drobné šupiny a především nazelenalou až olivově zelenou bázi třeně a ostře hořkou chuť; roste pod borovicemi i listnáči a není jedlý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVOŘÁK, Daniel; HROUDA, Petr. Ježaté houby / lošáky a korálovce. Brno : Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3801-2.