Václavka smrková
 Václavka smrková | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | Physalacriaceae |
| Rod | václavka (Armillaria) |
| Binomické jméno | |
| Armillaria ostoyae Herink; 1973 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václavka smrková, (Armillaria ostoyae) je parazitická houba z rodu václavka.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Klobouk je hnědý až později hnědočervený, hustě pokrytý hnědočernými šupinkami a dosahuje velikosti v rozmezí 3 až 20 cm. Lupeny jsou bělavé. Třeň je válcovitý, pokrytý hnědými vločkami. Je cítit po plísňovém sýru.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Obvykle roste v trsech od časného jara do pozdního podzimu převážně na kořenech a dřevu jehličnatých stromů v lesích severního mírného pásu.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Václavka smrková představuje významný patogen způsobující odumírání stromů, které napadá od kořenů. Je to jedlá houba, ale ne každý ji snáší. U některých lidí vyvolává příznaky podobné chřipce. Stejně jako všechny ostatní druhy václavek je syrová mírně jedovatá (nechutná), a proto se musí vařit alespoň 8 minut.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Podhoubí této václavky zabírá velké plochy. V národním lese Malheur v Oregonu byl nalezen exemplář o rozloze přibližně 9 km² (965 ha) a vypočtené hmotnosti cca 600 tun. Podle současných poznatků je houba v Oregonu "největší houbou na Zemi" a je považován za největšího živého tvora na Zemi, pokud jde o jeho plochu. Její stáří se odhaduje v rozmezí 2000 - 8500 let. [1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Humungous fungus: world's largest organism?, Environment & Nature News, 2003
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu václavka smrková na Wikimedia Commons
