Svatobořice-Mistřín
| Svatobořice-Mistřín | |
|---|---|
 Kostel Navštívení Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kyjov |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′1″ s. š., 17°5′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 528 (2024)[1] |
| Rozloha | 23,12 km²[2] |
| Nadmořská výška | 193 m n. m. |
| PSČ | 696 04 |
| Počet domů | 1 165 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlavní 1000/113 Svatobořice 696 04 Svatobořice-Mistřín obec@svatoborice-mistrin.cz |
| Starosta | Ing. Radek Schneider |
| Oficiální web: www | |
  Svatobořice-Mistřín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586625 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatobořice-Mistřín (německy Swatoborschitz-Mistersing) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 4 km jihozápadně od Kyjova. Obec se skládá ze dvou částí, Svatobořic a Mistřína. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel. Od roku 2002 je součástí Mikroregionu Nový Dvůr. Sousedními obcemi sídla jsou Strážovice, Sobůlky, Skoronice, Šardice, Hovorany, Milotice, Dubňany a Kyjov. Jedná se o vinařskou obec na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Stará hora, Vinohrady, Újezd, Žitné hony, Čtvrtky, Tabule, Losky, Hampíse, Příčky od Kyjova, Přední nivy, Hušpery).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec vznikla v roce 1964 sloučením dvou samostatných vesnic Svatobořic a Mistřína, z nichž každá má vlastní historii. Svatobořice se poprvé připomínají roku 1349, když Bolek z Otaslavic prodal část vsi Markvartovi z Morkovic.
Mistřín se zmiňuje roku 1228 jako majetek velehradského kláštera. Ves tenkrát stála v místech nazývaných dnes Staré Mistříny, asi 1 km severozápadně od současného Mistřína. Během česko-uherských válek v 15. století byla vesnice zničena a znovuvybudována jižněji jako Nový Mistřín, o kterém se poprvé píše v roce 1536. Znovu byla obec vypálena 1. července 1605 při vpádu Bočkajovců. Zcela zničena byla během třicetileté války. Kolem roku 1656 byla obec vystavěna potřetí a to na současném místě.
Od roku 1996 se zde vždy v červenci pravidelně koná Mezinárodní folklorní festival.[4]
Název Svatobořic se odvozuje od borovicového háje svaté boří, kde údajně mohlo být posvátné pohanské místo. Mistřín se pravděpodobně odvozuje od bulharského jména Mitrov.
Samospráva
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo obce má 15 členů a rada obce 5 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 1 549 (tj. 53,65 %) voličů.[5] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů Svatobořice-Mistřín které získalo 29,99 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále Sdružení nezávislých kandidátů Patnáctka pro občany (18,91 %, 3 mandáty), Hasiči ku pomoci i ku prospěchu (17,9 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,25 %, 2 mandáty) a KSČM (15,95 %, 2 mandáty).
Do obecní rady zastupitelstvo zvolilo 3 členy ze Sdružení nezávislých kandidátů Svatobořice-Mistřín, jednoho ze Sdružení nezávislých kandidátů Patnáctka pro občany a jednoho ze sdružení Hasiči ku pomoci i ku prospěchu. Starostou byl zvolen Ing. Mgr. František Měchura (Sdružení nezávislých kandidátů Patnáctka pro občany) a místostarostkou Ing. Terezie Čičáková (Hasiči ku pomoci i ku prospěchu). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 4. listopadu 2014 byl starostou zvolen Ing. Miroslav Veselý.
| Rok | Počet obyvatel | Počet domů |
|---|---|---|
| 1869 | 1 724 | 395 |
| 1880 | 1 861 | 453 |
| 1890 | 1 969 | 476 |
| 1900 | 2 337 | 509 |
| 1910 | 2 686 | 565 |
| 1921 | 2 964 | 636 |
| 1930 | 3 823 | 746 |
| 1950 | 3 069 | 791 |
| 1961 | 3 521 | 838 |
| 1970 | 3 593 | 891 |
| 1980 | 3 646 | 924 |
| 1991 | 3 486 | 1053 |
| 2001 | 3 483 | 1058 |
| 2011 | 3 419 | 1112 |
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 3 419 obyvatel, z nichž se 1 446 (42,3 %) přihlásilo k české národnosti, 998 (29,2 %) k moravské, 33 (1 %) ke slovenské a 3 k polské. 735 (21,5 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 1 463 (42,8 %) obyvatel označilo za věřící, 1 150 (33,6 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 4 k Církvi československé husitské, 2 ke Svědkům Jehovovým a 1 k Českobratrské církvi evangelické. 632 (18,5 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 1 324 (38,7 %) na otázku víry neodpovědělo.[7] Místní farnost s kostelem Navštívení Panny Marie je součástí kyjovského děkanátu.
V obci bylo 1 112 domů, z toho 1 088 rodinných.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]S okolím má obec autobusové spojení linkami číslo 663 z Kyjova do Hodonína a číslo 662 z Kyjova do Čejče. K roku 2015 se na území obce nacházelo celkem sedm zastávek (mlýn, Mistřín, škola, kulturní dům, železniční stanice, restaurace a textilka). Z Kyjova je navíc přímé železniční spojení s Brnem po trati číslo 340 (tzv. Vlárská dráha), z Hodonína po trati číslo 330 s Břeclaví a Přerovem.
Obcí prochází silnice II/422 a z Mistřína do Hodonína vede silnice II/431. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 od Kyjova v průměru 6 003 vozidel denně (z toho 5 082 osobních, 862 těžkých nákladních a 59 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/431 od Dubňan projelo za 24 hodin úhrnem 3 664 vozidel.[8]
V letech 1900–2009 vedla ve východní části obce železniční trať Kyjov–Mutěnice s nádražím Svatobořice. V roce 2004 byla pravidelná osobní doprava na trati ukončena a o pět let později (roku 2009) trať zrušena.[9][10] Na jejím původním tělese vznikla během roku 2012 cyklostezka o délce 15 kilometrů spojující Kyjov s Mutěnicemi. Na počátku 20. století (1906) existovaly plány na výstavbu železniční trati ze Svatobořic do Vlkoše, které ovšem nebyly realizovány.[11] Mistřínem prochází zeleně značená turistická trasa, která vede většinou polními cestami k okolním obcím.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1743
- Zvonice v Hlavní ulici z roku 1719 se slunečními hodinami je nejstarší stavbou v obci. Ve spodní části zvonice se nachází kaple svatého Rocha a svaté Rozálie. V roce 1996 byla zvonice opravena a na její jižní zdi vyhotoveny sluneční hodiny. Při další rekonstrukci v roce 2016 byly hodiny odstraněny a zbourán také sousední domek z roku 1903, který původně sloužil místnímu hasičskému sboru.[12]
- Dvě kamenné hlavy s podobou starověkého římského boha Januse se dvěma tvářemi z poloviny 17. století, místními nazývané svatoborské opice
- Socha sv. Floriana z roku 1745 od vídeňského sochaře Jakoba Christopha Schletterera (1699–1774)
- Socha sv. Anny z roku 1791 od brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1735–1812)
- Internační tábor z první a druhé světové války. Dne 7.10. 2017 byl na jeho místě otevřen památník a muzeum.[13]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Josef Macur (1928–2008), právník, děkan Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
- Vladimír Vašíček (1919–2003), akademický malíř, rodák z Mistřína[14]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zvonice -
Kaple -
Svatý Florian -
Bývalý mlýn -
Sochy Januse -
Hospoda U Žúdra -
Bývalé vlakové nádraží -
Cyklostezka na zrušené trati
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Mezinárodní folklorní festival Mistřín letos oslaví 10. výročí. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-07-16 [cit. 2013-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
- ↑ Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
- ↑ Svatobořice-Mistřín - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-05-28]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ Svatobořice. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ ČT Brno. Staré koleje z Kyjova do Mutěnic nahradí cyklostezka. ČT24 [online]. 2011-10-18 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Železnice měla vést ze Svatobořic do Vlkoše. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-08-09 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.
- ↑ DOLEJSKÝ, Roman. Svatobořice: po dvou letech opět zazní zvony, místo zvoníka budou dálkově řízené. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-08-24 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.svatoborice-mistrin.cz [online]. [cit. 2018-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-08.
- ↑ Artmuseum.cz. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2013-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-04.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BŘEZOVSKÁ, Šárka. Internační tábor Svatobořice 1942 – 1945. Brno, 2009 [cit. 2015-05-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. Dostupné online.
- Klára Čermáková: Internační tábor Svatobořice
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatobořice-Mistřín na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Svatobořice-Mistřín
- Svatobořice-Mistřín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Mezinárodní folklorní festival Mistřín
- Základní a mateřská škola Svatobořice-Mistřín
- Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín
- Slovácký soubor Lúčka Archivováno 6. 6. 2013 na Wayback Machine.
