Jiří Pospíšil: Porovnání verzí
→Externí odkazy: šablona |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| od = [[4. září]] [[2006]] |
| od = [[4. září]] [[2006]] |
||
| do = [[8. květen|8. května]] [[2009]] |
| do = [[8. květen|8. května]] [[2009]] |
||
| předseda vlády = [[ |
| předseda vlády = [[Petr Nečas]] |
||
| předchůdce = [[Pavel Němec]] |
| předchůdce = [[Pavel Němec]] |
||
| nástupce = [[Daniela Kovářová]] |
| nástupce = [[Daniela Kovářová]] |
Verze z 26. 11. 2017, 12:07
Jiří Pospíšil (* 24. listopadu 1975 Chomutov) je český politik, v letech 2010–2014 místopředseda ODS a v letech 2002 – 2014 poslanec Parlamentu České republiky. Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu za TOP 09, od roku 2017 člen této strany.
V minulosti zastával úřad ministra spravedlnosti, nejdříve v letech 2006–2009 v první a druhé vládě Mirka Topolánka, a opět mezi roky 2010–2012 v kabinetu Petra Nečase. V období 2006–2007 a 2010–2011 byl předsedou Legislativní rady vlády. V letech 2009–2010 byl také děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od prosince 2012 do srpna 2013 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu.
Vzdělání a profesní kariéra
Vystudoval gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. V roce 1999 ukončil studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2002 získal titul JUDr.
Od roku 2007 je členem redakční rady časopisu Státní zastupitelství.
29. září 2009 rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně pověřil Jiřího Pospíšila funkcí děkana Právnické fakulty, když děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl se pod tlakem médií vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství.[1] V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně.
Jiří Pospíšil je dlouholetým spolupracovníkem významné české mecenášky umění Medy Mládkové. Je členem správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která spravuje Museum Kampa umístěné v prostorách Sovových mlýnů na pražské Kampě.
Politická kariéra
V roce 1994 vstoupil do ODA, ještě v komunálních volbách roku 1998 za ODA neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Plzeň. Profesně se tehdy uvádí jako student ZČU.[2] V roce 1998 pak vstoupil do ODS a spoluzaložil regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni.
Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Plzeňský kraj).[3] Byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru. Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2006. Byl členem ústavněprávního výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Od prosince 2012 je místopředsedou organizačního výboru sněmovny.[4][5][6] V roce 2000 – 2004 působil jako zastupitel Plzeňského kraje, opětovně zvolen v roce 2012.[7]
V první vládě Mirka Topolánka i druhé vládě Mirka Topolánka zastával v letech 2006-2009 post ministra spravedlnosti. Jako ministr odvolal v roce 2007 vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta a novým jmenoval Vlastimila Rampulu[8], toho však později, zejména z důvodu účelového protahování ve vyšetřování některých kauz, taktéž odvolal. V médiích se také zastal nového náměstka Libora Grygárka s tím, že je přesvědčen o jeho vysokých odborných předpokladech.[9]
Do funkce ministra spravedlnosti se vrátil v rámci vlády Petra Nečase v roce 2010 a v téže době se na volebním kongresu ODS v červnu 2010 stal jedním z místopředsedů strany.[10] Od července 2010 – července 2011 působil jako předseda Legislativní rady vlády.[7] V průběhu roku 2010 vláda odvolala Nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou a do této funkce byl na návrh Jiřího Pospíšila jmenován tehdejší zástupce českého státu u Eurojustu v Haagu Pavel Zeman. Vedle přípravy rozsáhlých právních kodifikací došlo za ministra Pospíšila ke zrychlení soudního řízení o více než jednu třetinu nebo navýšení počtu pracujících vězňů o téměř 20 procent. 27. června 2012 byl ovšem prezidentem Václavem Klausem z funkce ministra spravedlnosti odvolán na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[11] Oficiálním důvodem bylo manažerské selhání při řízení resortu; tento důvod ale řada politiků i odborníků označila za zástupný a jako skutečný důvod uvedla Pospíšilův úmysl jmenovat Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. S tím nesouhlasila část politické scény, včetně části Pospíšilovy ODS.[12] Proti Pospíšilovu odvolání bylo uspořádáno několik demonstrací[13] a některé nevládní protikorupční organizace vyzvaly premiéra kvůli odvolání ministra spravedlnosti k rezignaci.[14] V krajských volbách 2012 pak jako lídr vedl kandidátku ODS v Plzeňském kraji, kde se ODS podařilo nakonec zvítězit se ziskem 26,5 % a porazit sociální demokracii. Plzeňský kraj byl také jediným krajem, kde zvítězila ODS. Hejtmanem se ale nestal, protože koalici uzavřela ve volbách druhá ČSSD s třetí KSČM. Od 19. prosince 2012[15] do 28. srpna 2013 zastával pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny.
V Topolánkově vládě Pospíšil prosadil z pozice ministra spravedlnosti mj. přijetí nového trestního zákoníku, v Nečasově vládě pak mj. nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva. Za Pospíšila byl také přijat nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim či nový zákon o obětech trestných činů.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Plzeňském kraji jako lídr ODS[16] a byl zvolen s druhým nejvyšším procentuálním počtem preferenčních hlasů. Od 5. prosince zastával pozici místopředsedy sněmovního ústavněprávního výboru, ze které však po vystoupení z ODS později sám odstoupil.[17]
Na 24. kongresu ODS kandidoval na post 1. místopředsedy ODS, získal 193 hlasů delegátů a nebyl tak zvolen. Porazil jej Jan Zahradil.[18] Neuspěl ani v první volbě řadových místopředsedů. Spolu s Petrem Sokolem postoupil až do třetího kola volby, ale ani jeden z nich nezískal dostatečný počet hlasů.[19] Získal nominaci i ve druhé volbě, ale vzdal se jí.[20]
Dne 30. ledna 2014 odešel z ODS. Důvodem podle něj byla oboustranná ztráta důvěry u nemalé části členů a funkcionářů ODS. Odchodem chtěl také umožnit, aby byla ODS jednotná a schopná úspěšně realizovat svůj restart. Poslanecký mandát si ponechal.[21] Zároveň oznámil, že možná požádá Poslanecký klub TOP 09 a STAN o spolupráci (vstupovat do žádné strany však podle svých slov nehodlal).[22]
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval z pozice nestraníka za TOP 09 a STAN na 2. místě jejich kandidátky.[23] Získal 77 724 preferenčních hlasů (v rámci voleb vůbec nejvíce; 32,15 %), přeskočil tak lídra kandidátky Luďka Niedermayera a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignoval dne 20. června 2014 na mandát poslance Poslanecké sněmovny PČR, ve Sněmovně ho nahradil Vladislav Vilímec.[24] Pospíšil působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).
„Chci dbát na to, aby EU při tvorbě norem a zákonů nezacházela příliš daleko a nesnažila se chránit občany i tam, kde o to nestojí. Podpořím také studentskou mobilitu formou výměnných programů jako je Erasmus."
V lednu 2016 v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vážně uvažuje o kandidatuře v nastávajících prezidentských volbách v roce 2018.[25] Zda bude opravdu kandidovat na prezidenta, prozradí na jaře 2017.[26] V krajských volbách v roce 2016 obhájil svůj mandát krajského zastupitele v Plzeňském kraji, a to jako nestraník za TOP 09, když se vlivem preferenčních hlasů posunul z posledního místa kandidátky této strany na místo první.[27]
V říjnu 2017 podal členskou přihlášku do TOP 09[28], o den později byl do strany přijat.[29]
V listopadu 2017 byl zvolen předsedou TOP 09 celkem 147 hlasy[30]. 13 hlasů obdržel jeho protikandidát Pavel Němec.
Kontroverze
Celá kariéra Jiřího Pospíšila je spojována s plzeňským podnikatelem Romanem Jurečkem, který je novináři označován ze jednoho z kmotrů ODS.[31]
Jiří Pospíšil v prvním období v křesle ministra spravedlnosti podpořil nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou při postupu v kauze Čunek, kdy došlo den před podáním obžaloby k odejmutí případu státnímu zástupci. Tento postup podpořilo svým právním posudkem jako jediné právě ministerstvo pod vedením Jiřího Pospíšila. V Nečasově vládě dle médií Pospíšil předchozí chyby napravil – prosadil odvolání Vesecké, kterou nahradil novým nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a připravil nový zákon o státním zastupitelství, který měl výrazně posílit nezávislost veřejné žaloby.[32] Po vleklých soudních sporech prosadil i odvolání vrchního státního zástupce v Praze Vlastimila Rampuly, kterého předtím sám do funkce jmenoval, a za jehož éry se veřejné žalobě nedařilo dotáhnout do konce velké korupční kauzy.[33]
V červenci 2009 byl Jiří Pospíšil v Toskánsku, kde se setkal s generálním ředitelem ČEZ Martinem Romanem a se správcem systému exekucí Pavlem Šikošem.[34] Krátce před setkáním s generálním ředitelem Martinem Romanem, hlasoval Jiří Pospíšil ve třetím čtení pro přílepek „lex ČEZ“[35] k zákonu o spotřební dani, který zajistil ČEZu emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.[36]
V říjnu 2010 po rezignaci na funkci děkana Právnické fakulty v Plzni podpořil do funkce děkana kontroverzního Květoslava Růžičku před favorizovaným Karlem Eliášem.[37]
Poté, co web gaynet.cz přinesl v květnu 2010 spekulaci o údajném Pospíšilově milostném vztahu s Václavem Moravcem,[38][39] se toto tvrzení objevilo i v dalších médiích,[40][41][42] ale již o 4 měsíce dříve se zmínka o Pospíšilově orientaci objevila například v příloze Kavárna deníku MF Dnes.[43] Veřejně se však k těmto osobním otázkám nevyjadřuje. Expremiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro server Česká-justice.cz v březnu 2014 uvedl, že Pospíšila před nástupem do stínové vlády v roce 2003 vyzval ke coming outu, aby nemohl být vydíratelný. Při jeho odvolání z funkce pak údajně označil za chybu, že tak nikdy neučinil.[44] Jiří Pospíšil uvedl, že mu Topolánek nic podobného neřekl.[45]
V červnu 2014 pak v pořadu České televize 168 hodin uvedl, že nemá klasickou rodinu, manželku, děti a žije sám. Dodal, že asi proto hrají v jeho životě významnou roli starší ženy (konkrétně mluvil o Věře Janouškové a Medě Mládkové), které jej obohacují duchovně a nikoliv jinak. Vše uzavřel s tím, že v tom není žádná vypočítavost, ale možná jeho přirozenost.[46]
Reference
- ↑ Plzeňští plagiátoři končí ve funkci, fakultu povede Pospíšil, ČT24, 29. 9. 2009
- ↑ Počet obyvatel: 162 759 Osoba: Jiří Pospíšil [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b [1]
- ↑ Ministr odvolal vrchního státního zástupce Kulvejta
- ↑ Exkomunistický prokurátor Grygárek dělá hvězdnou kariéru, TV Nova, 10.4.2007
- ↑ Na kongresu ODS prohráli kmotři. Do vlády míří Vondra, Pospíšil i Drobil
- ↑ Prezident odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila
- ↑ Proti jmenování Bradáčové byla část ODS. Zřejmě proto Pospíšil skončil
- ↑ [2]
- ↑ [3]
- ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna má opět čtyři místopředsedy, počet doplnili Pospíšil a Hamáček. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Němcová chce být superlídrem ODS, Kubu ve středních Čechách nechtěli [online]. iDNES.cz, 2013-09-02 [cit. 2013-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Sněmovní ústavně právní výbor si do čela zvolil Tejce. Aktuálně.cz [online]. 2013-12-05 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ODS povede Fiala se Zahradilem v zádech, zbývá zvolit posledního místopředsedu. iHNed.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Místopředsedy ODS jsou Zahradil, Kupka, Tošenovský a Vystrčil. Lidovky.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Novým předsedou ODS je Petr Fiala, bude česká Thatcherová?. Česká televize [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Exministr Jiří Pospíšil opustil ODS, poslancem zůstává. iDNES.cz [online]. 2014-01-30 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Pospíšil opustil ODS, stojí o spolupráci s TOP 09. Týden.cz [online]. 2014-01-31 [cit. 2014-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Volby do EP: Nabízíme mezinárodně uznávané odborníky [online]. TOP 09, 2014-02-20 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online.
- ↑ JUDr. Jiří Pospíšil [online]. Poslanecká sněmovna PČR [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.
- ↑ DOLEJŠÍ, Václav. Pospíšil: Zvažuji kandidaturu na prezidenta, na Hradě by měl být někdo mladší, v dobré psychické i fyzické kondici. iHNed.cz [online]. 2016-01-25 [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Pospíšil na jaře ohlásí kandidaturu na Hrad. Už shání peníze na kampaň. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-20].
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Plzeňský kraj, Kandidátní listina: TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, Jiří. @Pospisil_Jiri [online]. 2:46 AM - 22 Oct 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Nástupce Miroslava Kalouska? TOP 09 přijala Jiřího Pospíšila. Lidovky.cz [online]. 2017-10-23 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ TELEVIZE, Česká. ŽIVĚ: Novým předsedou TOP 09 byl zvolen Jiří Pospíšil. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-11-26].
- ↑ HOLEC, Petr. Jiří Pospíšil odchází a s ním i kmotr Jurečko. Na jak dlouho?. reflex.cz [online]. 2012-7-12 [cit. 2012-7-19]. Dostupné online.
- ↑ Syrovátka, T.: Nepospíšil, MF DNES, 28.6.2012, s. 3; Kundra, O.: Tam a zase zpátky, Respekt, 19.12.2011
- ↑ [4]
- ↑ Pospíšil v Itálii: Pobyl u šéfa ČEZ se správcem exekucí
- ↑ Poslanci přiklepli ČEZu 68 miliard, demonstranti odešli s prázdnou
- ↑ Takže Jiří Pospíšil povede ODS do voleb?
- ↑ Ministr: Nikoho jsem nepřemlouval
- ↑ Exkluzivně! Gay Václav Moravec: víme, s kým má sex!, Gaynet, 10. 5. 2010
- ↑ Exkluzivně! Gay Václav Moravec: s Pospíšilem už dokonce bydlí!, Gaynet, 11. 5. 2010
- ↑ GayNet: Exministr Pospíšil žije s moderátorem Moravcem!, AhaOnLine, 26. 5. 2010, anotace na Monitoruji.cz
- ↑ Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, ePortal, 28. 5. 2010
- ↑ Moravec prý žije s exministrem ODS Pospíšilem, Prvnizpravy.cz, 27. 5. 2010 (abb)
- ↑ Zdeněk Sloboda: Polemika: Jiří Hromada před některými problémy gayů a leseb strká hlavu do písku, Kavárna, příloha MF Dnes, 27. 1. 2010
- ↑ MALECKÝ, Robert. Mirek Topolánek: Nečas je jen náhradní cíl. Česká-justice.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.
- ↑ pet. Přiznej se, že jsi gay! řekl Topolánek Pospíšilovi! Ten to popírá. TN.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.
- ↑ STRNADOVÁ, Tereza. 168 hodin: Skrytá tvář Jiřího Pospíšila. Česká televize [online]. 2014-06-01 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Pospíšil na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Pospíšil
- Jiří Pospíšil na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Jiří Pospíšil v pořadu Impulsy Václava Moravce
- Ministři spravedlnosti České republiky
- Místopředsedové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Poslanci Evropského parlamentu z Česka
- Poslanci Parlamentu České republiky (2002–2006)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2006–2010)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2010–2013)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2013–2017)
- Předsedové Legislativní rady vlády České republiky
- Zastupitelé Plzeňského kraje
- Místopředsedové ODS
- Členové TOP 09
- Členové ODA
- Děkani Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni
- Absolventi Fakulty právnické Západočeské univerzity
- LGBT politici
- Gayové
- Narození v Chomutově
- Narození 24. listopadu
- Narození 1975