Cheb: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
|||
Řádek 130: | Řádek 130: | ||
* ''Divadlo'' z roku [[1874]] podle plánů architekta V. Pröckla. |
* ''Divadlo'' z roku [[1874]] podle plánů architekta V. Pröckla. |
||
* V místní části [[Hrozňatov]] se nachází [[Loretánská kaple ve Starém Hrozňatově|loretánská kaple]] a zámek [[Starý Hrozňatov (zámek)|Starý Hrozňatov]]. |
* V místní části [[Hrozňatov]] se nachází [[Loretánská kaple ve Starém Hrozňatově|loretánská kaple]] a zámek [[Starý Hrozňatov (zámek)|Starý Hrozňatov]]. |
||
čo? |
|||
=== Památníky === |
=== Památníky === |
Verze z 13. 6. 2013, 08:35
Šablona:Infobox české obce a města Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha[1]), je okresní město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.
Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. V roce 2011 zde žilo přes 33 tisíc obyvatel.
Poloha
Cheb leží na západě České republiky, v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou; na severozápadě Aš, na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12° 22´ v.d. a rovnoběžka 50° 04´ s.š. . Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice. Asi 6 kilometrů severozápadně leží Františkovy Lázně.
Historie
Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou římského krále Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut svobodného říšského města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.
5. května 1389 zde byl podepsán zemský mír (landfríd), mezi králem Václavem IV. a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů.
Během husitských válek stál Cheb jakožto město katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci.
Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.
Autonomistickým tendencím spojených s odvolávání se na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny české učinili definitivní konec Habsburkové roku 1723, když se Cheb roku stal svobodným královským městem (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do řezenské diecéze). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí pragmatické sankce 21. října 1721.
Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu italských legionářů v roce 1919 se však jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, kteří přicházeli do pohraničí za prací. Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.
Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). Po revoluci se zde usídlila velká komunita Vietnamců, kteří zde podnikají se svými tržišti. V Chebu je největší procento Vietnamců v celé ČR.[zdroj?]
- 1930 měl Cheb 31.406 obyvatel (z toho 3493 (11 %) udávalo českou národnost)
- 1945 měl Cheb přes 45.000 obyvatel (toto číslo je ale poněkud zkresleno velkým počtem válečných uprchlíků)
- 1947 měl Cheb jen 14.533 obyvatel (z toho drtivá část jsou pováleční přistěhovalci z vnitrozemí)
- 1990 měl Cheb 29.962 obyvatel
- 2012 měl Cheb 33.067 obyvatel
Podnebí
Pamětihodnosti
Stavby
Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací.
- Chebský hrad, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
- Gotický kostel sv. Mikuláše. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456 - 1476 na trojlodní halu. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice, replikami neogotických věží a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato významná změna ovlivnila zásadně i panorama města. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku jsou z roku 1476.
- Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.
- Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s křížovou chodbou ze 13. - 14. století.
- Bývalý kostel sv. Kláry (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708 - 1711, patrně od K. Dienzenhofera.
- Bývalý křižovnický klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje, obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414.
- Klášter Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže s kostelem Povýšení svatého Kříže, dnes ohrožená stavba. Její současný stav je velmi špatný.
- kostel svatého Václava
- evangelický kostel Pokoje
- Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla.
- V místní části Hrozňatov se nachází loretánská kaple a zámek Starý Hrozňatov.
čo?
Památníky
- Americký památník
- Sovětský památník
- Památník zničeného židovského hřbitova
- Památník synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938
- Památník 1. pěší divize americké armády
Sochy
- V. I. Lenin- původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
- Julius Fučík- dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
- Kašna rytíře Rolanda- Kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal "Wastl". Originál sochy je v mázhauzu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
- Sépie - Jaroslav Róna - Socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.
Doprava
Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu.
Silniční doprava
Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb–Karlovy Vary-Praha, jež je postupně přestavována na rychlostní silnici R6. Možná je i trasa přes Plzeň po dálnici D5, tedy Cheb-D5 (exit 128 Bor)-Plzeň-Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214.
Cheb má městskou autobusovou dopravu, provozovanou na 7 linkách.
Železniční doprava
V Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice Cheb (jediné nádraží), a zastávka Cheb- Skalka (je využívána jen na trati do Německa). Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb-Mariánské Lázně–Stříbro–Plzeň–Beroun-Praha.
Tratě vedoucí z a do Chebu:
- 140 Cheb - Karlovy Vary - Chomutov
- 146 Cheb - Skalná - Luby
- 147 Cheb - Františkovy Lázně - Bad Brambach (SRN)
- 148 Cheb - Františkovy Lázně - Aš - Hranice v Čechách
- 170 Cheb - Plzeň - Beroun - Praha
- 171 Cheb - Marktredwitz (SRN) - Norimberk (SRN)
Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy, a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962.
Letiště
Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Posledních několik let se zde koná "Letecký den" s přehlídkou letecké a hasičské techniky.
Sport
Cheb je město s bohatou sportovní tradicí. V letech 1980 až 1995 hrál dokonce místní klub Union Cheb (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. V posledním desetiletí se postavila nová hokejová a tenisová hala.
Místní části
Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:
- k.ú. Bříza nad Ohří - část Bříza
- Cetnov - Cetnov
- Dolní Dvory - Dolní Dvory
- Dolní Pelhřimov - Pelhřimov
- Dřenice u Chebu - Dřenice
- Háje u Chebu - Háje
- Horní Dvory - Horní Dvory
- Hradiště u Chebu - Hradiště
- Cheb - Cheb
- Chvoječná - Chvoječná
- Jindřichov u Tršnic - Jindřichov
- Klest - Klest
- Loužek - Loužek
- Podhoří u Chebu - Podhoří
- Podhrad - Podhrad
- Skalka u Chebu - Skalka
- Starý Hrozňatov - Hrozňatov
- Střížov u Chebu - Střížov
- Tršnice - Tršnice
Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí obce Odrava.[2]
Správní území
Cheb je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb se skládá ze 40 obcí, ORP z 21 obcí.
Osobnosti města
- Jindřich Břetislav (? – 1197), český kníže a biskup pražský z dynastie Přemyslovců
- Albrecht z Valdštejna (1583 – 1634), český vojevůdce a politik
- Balthasar Neumann (1687 – 1753), německý barokní architekt českého původu
- Andrej Krob (* 1938), český divadelní scenárista a režisér
- Frank Boldt (1942 – 2006), německý historik, slavista a překladatel
- Daniela Kolářová (* 1946), česká herečka
- Marcel Grün (* 1946), český astronom a spisovatel z oblasti astronomie a kosmonautiky
- Libor Dvořák (* 1948), český novinář a překladatel z ruštiny
- Stanislav Tůma (1950 – 2005), český fotograf
- Mikoláš Chadima (* 1952), hudebník
- Ladislav Jakl (* 1959), tajemník prezidenta republiky
- Jaromír Bosák (* 1965), český sportovní komentátor a novinář
- Pavel Anděl (* 1966), český herec, hudebník, hudební publicista, televizní dramaturg a moderátor
- Ilona Csáková (* 1970), česká zpěvačka
- Pavel Nedvěd (* 1972), bývalý český fotbalový reprezentant
Partnerská města
Galerie
-
Náměstí krále Jiřího z Poděbrad
-
Chebský hrad
-
Bývalý kostel sv. Kláry z roku 1711
-
Divadlo
-
Chebský Špalíček
-
Cheb, náměstí směrem ke kostelu
-
Písečná brána, Ohře
-
Zbytky středověkého opevnění
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb na Wikimedia Commons
Související články
Reference
- ↑ (německy) Bund der Eghalanda Gmoin e. V
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.