Železniční trať Cheb – Tršnice – Luby u Chebu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Cheb - Tršnice - Luby u Chebu
Mapa
Číslo 146
Délka 26,8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální rychlost 60 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0 Cheb Trať 170 Trať 179
Trať 148
Ohře
Trať 148
5 Tršnice
Trať 140
7 Třebeň
9 Nový Drahov
11 Vonšov
13 Skalná
Sázek
vlečka Lasselsberger
18 Velký Luh
Plesná
22 Nový Kostel
24 Dolní Luby
26 Luby u Chebu

Železniční trať 146 Cheb – Tršnice – Luby u Chebu, přezdívaná jako Halštrovská dráha, je jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha v okrese Cheb. Délka této tratě je 26,8 km. Celkové převýšení je 110 metrů. Ve stanici Cheb navazuje mj. na železniční trať Plzeň - Cheb.

Železniční stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

km Stanice Zázemí Foto
0 Cheb nádraží (stav výborný) Cheb (nádraží) 2008-07-25.JPG
5 Tršnice nádraží (stav dobrý; udržované) Tršnice Train station 2009-08-06.jpg
7 Třebeň zděná zastávka (stav dobrý) Třebeň Train station 2009-10-15.jpg
9 Nový Drahov nádraží (stav dobrý) Nový Drahov, nádraží.jpg
11 Vonšov dřevěná zastávka (stav výborný) Vonšov (Skalná) Trainstation 2009-10-18.jpg
13 Skalná nádraží (stav dobrý) Skalná Train station 2009-10-18.jpg
18 Velký Luh nádraží (stav dobrý) Velký Luh 2008-06-14.jpg
22 Nový Kostel nádraží (stav špatný)
24 Dolní Luby zastávka
26 Luby u Chebu nádraží Luby.jpg

Stručná historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1881 byl založen "Spolek pro výstavbu železnice města Schönbach (Luby)", který společně se Skalnou podporoval vybudování železničníční tratě Luby - Skalná - Tršnice. O čtyři roky později bylo vydáno usnesení, které zaručovalo, že se za úvěry na stavbu zaručí země Česká. 16. října 1895 obdrželi koncesi ke stavbě šlechtic Jindřich Mattoni, okresní starosta Jan Seidl a hrabě Volkenstein-Trosburg ve Vildštejně, starosta Karl Habermann a c. k. komoří Engelhart v Schönbachu.

Projekt zpracoval Ing. Seitz z Vídně, výstavbu prováděla firma Köhrer a syn z Aše. Slavnostní otevření se konalo 29. a 30. června 1900. Náklady na výstavbu činily 2 393 600 korun rakouské měny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]