Sázek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sázek
Soosbach
Sázek protékající Skalnou. V pozadí hrad Vildštejn
Sázek protékající Skalnou. V pozadí hrad Vildštejn
Základní informace
Délka toku17,1 km
Plocha povodí86.8 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-01-0230
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj)
NěmeckoNěmecko Německo (Sasko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sázek (německy Scheidebach) je potok v okrese Cheb v Karlovarském kraji v Česku a v zemském okrese Fojtsko v Sasku v Německu. Je dlouhý 17,1 km.[1] Povodí má rozlohu 86,8 km².[2] Jde o vodní tok III. řádu, který patří do povodí Ohře a Labe, úmoří Severního moře.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na česko-saské hranici jižně od Bärendorfu, na hranici katastru části Výhledy obce Hazlov v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Po státní hranici a zároveň po hranici přírodního parku Halštrov teče potok na jih, později na jihovýchod. Krátce pokračuje dále Saskem pod jménem Scheidebach, přitéká do přírodního parku Kamenné vrchy a u hraničního přechodu u Vojtanova se opět se stáčí k hranici, kterou tvoří až do soutoku s Velkorybnickým potokem nedaleko pramene kyselky v místě zvaném Mlýn u Kyselky. Poté již pokračuje Českem, protéká jediným městem na své cestě Skalnou, kde na ostrohu nad ním stojí hrad Vildštejn. Na konci města protéká čističkou odpadních vod a pokračuje směrem na východ kolem osad Zelené a Kateřiny. Protéká severovýchodní částí národní přírodní rezervace Soos. Za ní přibírá zleva Lužní potok a za osadou Povodí zprava Stodolský potok. Pokračuje střídavě na jih a východ a ústí do Ohře nad obcí Nebanice.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Sázek [online]. [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-12-26]. S. 79. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]