Přeskočit na obsah

Moldavské knížectví: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m větší vlajka
Flag of Moldavia in 1831.svg
Řádek 17: Řádek 17:
| po 3 vlajka = Flag of Russia.svg
| po 3 vlajka = Flag of Russia.svg
| šířka 1. sloupce =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = Flag of Moldavia.svg
| vlajka = Flag of Moldavia in 1831.svg
| velikost vlajky = 120px
| velikost vlajky = 120px
| znak = Coat of arms of Moldavia.svg
| znak = Coat of arms of Moldavia.svg

Verze z 20. 1. 2021, 10:41

Moldavské knížectví
Țara Moldovei
 
Цара Молдовей 
 Uherské království (1301–1526)
 Zlatá horda
1346–1862 Spojená knížectví Valašska a Moldávie 
Bukovinské vévodství 
Besarabská gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Moldavské knížectví v roce 1483
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Vznik
Zánik
1862 – spojení s Valašskem
Státní útvary a území
Předcházející
Uherské království (1301–1526) Uherské království (1301–1526)
Zlatá horda Zlatá horda
Následující
Spojená knížectví Valašska a Moldávie Spojená knížectví Valašska a Moldávie
Bukovinské vévodství Bukovinské vévodství
Besarabská gubernie Besarabská gubernie

Moldavské knížectví (rumunsky Țara Moldovei, moldavsky Цара Молдовей) bylo polonezávislé knížectví a vazalský stát Polského království a později Osmanské říše, založený v polovině 14. století.

Historie

Prvním vládcem se stal Bohdan I., který se roku 1359 zbavil uherského vlivu a stal se tak prvním nezávislým knížetem.

Později se Moldavsko dostalo do lenní závislosti na polském státě. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (14571504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uherska, ale především Osmanské říše. Proti ní se Stefan snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce uznal pak lenní závislost své země na Osmanské říši.

Již v roce 1769 po postupných porážkach obsadila severní území Moldavského knížectví (Bukovina) vojska carského Ruska a v roce 1774 Rakouska. K pak bylo území jako vévodství Bukovina v roce 1775 podle Konstantinopolské dohody připojena k Rakousku.

Východní část knížectví Moldávie východně od řeky Prut byla roku 1792 připojena k Rusku jako Besarábie (roku 1918 se stala součástí Rumunska). Zbylá část knížectví (ležící západně od řeky Prut) roku 1829 získala od Osmanské říše samosprávu.

Mezi lety 1769 a 1854 bylo několikrát okupováno Ruským impériem. Od roku 1859 mělo společného knížete se sousedním s Valašským knížectvím s nímž se v roce 1862 sjednotilo, čímž vznikla Spojená knížectví Valašska a Moldávie, předchůdce dnešního Rumunska.

Odkazy

Reference

  1. Dimitrie Cantemir Descriptio Moldaviae
  2. Черепнин Л. В. История Молдавской ССР: С древнейших времен до Великой Октябрьской социалистической революции. — Кишинёв: Картя молдовеняскэ, 1965. — С. 263.
  3. Pierre Lescalopier l’an 1574 de Venise a Constantinople, dans Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444
  4. Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444.
  5. Камбур Дмитрий Представительство русского населения Молдавии в Боярском совете при Петре Рареше (1527-1538, 1541-1546 гг.)
  6. Суляк С. Г. Русский язык в Молдавии // Русин, 2010

Související články