Vojníkov: Porovnání verzí
m odstranění obrázku z šablony, na WD je stejný, ibox clean |
|||
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - česká obec |
{{Infobox - česká obec |
||
| název = Vojníkov |
|||
| status = obec |
|||
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] |
|||
| popisek obrázku = |
|||
| NUTS3 = CZ031 |
|||
| okres = Písek |
|||
| obec s rozšířenou působností = [[Písek (město)|Písek]] |
|||
| status = obec |
|||
| pověřená obec = [[Písek (město)|Písek]] |
|||
| nuts5 = 562289 |
|||
| země = [[Čechy]] |
|||
| PSČ = 398 18 |
|||
| počet ZSJ = 3 |
|||
| počet částí obce = 3 |
|||
| nuts4 = CZ0314 |
|||
| počet katastrálních území = 3 |
|||
| obec s rozšířenou působností = [[Písek (město)|Písek]] |
|||
| adresa = Vojníkov č. 10<br />398 18 Záhoří |
|||
| pověřená obec = [[Písek (město)|Písek]] |
|||
| web = http://www.vojnikov.cz |
|||
| země = [[Čechy]] |
|||
| úřední web = |
|||
| výměra = 11,7898 |
|||
| e-mail = obec.vojnikov@tiscali.cz |
|||
| počet obyvatel = 62 |
|||
| starostka = Mgr. Ivana Soukupová |
|||
| obyvatelé datum = 2005 |
|||
| starosta aktuální k = 2023 |
|||
| zeměpisná šířka = 49.353675 |
|||
| zeměpisná délka = 14.1770528 |
|||
| nadmořská výška = 425 |
|||
| psč = 398 18 |
|||
| počet zsj = 3 |
|||
| počet částí = 3 |
|||
| počet katastrálních území = 3 |
|||
| adresa = Obecní úřad Vojníkov<br />Vojníkov č. 10<br />398 18 Záhoří |
|||
| web = http://mesta.obce.cz/vismo/index.asp?id_org=18615 |
|||
| úřední web = |
|||
| email = obec.vojnikov@tiscali.cz |
|||
| starosta = Jiří Hrneček |
|||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=13.23 |lon_deg=14 |lon_min=10 |lon_sec=37.39 |float=center}} |
|||
}} |
}} |
||
'''Vojníkov''' je [[obec]] ležící v [[Okres Písek|okrese Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obec leží severně od města [[Písek (město)|Písek]] a táhne se po pravém břehu [[Otava|Otavy]] na sever od obce [[Vrcovice]], po silnici vedoucí z Písku na [[Jistec]]. |
|||
== Název == |
|||
'''Vojníkov''' je [[obec]] ležící severně od okresního města [[Písek (město)|Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Přesněji se obec táhne po pravém břehu [[Otava|Otavy]] na sever od obce [[Vrcovice]], po silnici vedoucí z Písku na [[Jistec]]. |
|||
Název Vojníkov byl ustaven na základě zákona o obcích 266 Sb. Tento název je oficiálně používán od 14. dubna 1924. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V písemných pramenech se setkáváme s těmito názvy: Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo, Woinow, atd. Tento název je podle [[Antonín Profous|Profouse]] (1955) odvozen od někoho, kdo se zval ''Vojník'' a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně voják, bojovník. Podle legendy se ale dříve obci říkalo Voníkov a ještě předtím Zvoníkov, protože se zde nacházela zvonička, kterou se zvonilo na poplach. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
Po roce 1850 patřil Vojníkov (též Voníkov) až do roku 1921 pod obec |
Po roce 1850 patřil Vojníkov (též Voníkov) až do roku 1921 pod obec [[Vrcovice]]. Poté byl samostatnou obcí až do roku 1961, kdy se opět stal součástí Vrcovic. V letech 1988–1990 pak spadal pod [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]]. Od 24. listopadu 1990 je Vojníkov samostatnou obcí s částmi Držov, Louka a Vojníkov.<ref>{{Citace monografie |
||
| korporace = Český statistický úřad |
| korporace = Český statistický úřad |
||
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad |
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad |
||
Řádek 46: | Řádek 36: | ||
| počet svazků = 2 |
| počet svazků = 2 |
||
| svazek = 1 |
| svazek = 1 |
||
| strany = |
|||
| isbn = 80-250-1311-1 |
| isbn = 80-250-1311-1 |
||
|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf |
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
V průběhu moderní historie Vojníkova se na postu [[Starosta|starosty]] vystřídaly pouze |
V průběhu moderní historie Vojníkova se na postu [[Starosta|starosty]] vystřídaly pouze tři osoby: ''Josef Velíšek'', ''Jiří Hrneček'' a od roku 2019 vykonává funkci starostky ''Mgr. Ivana Soukupová''. V průběhu své existence stihla obec zrekonstruovat všechny [[kaple|kapličky]] (Držov, Louka, Vojníkov), dva obecní rybníky (Držov, Louka) a několik cest. Dalším úkolem obce bylo též postarat se o obecní lesy. |
||
Pradávná historie území v okolí dnešního Vojníkova sahá až do [[paleolit|starší doby kamenné]], kdy se poprvé v [[Písecká kotlina|písecké kotlině]] objevuje člověk. Z okolí dnešní obce se dochovaly pravěké [[mohyla|mohyly]] a různá sídliště – jsou známa [[hradiště]] ze [[starší doba bronzová|starší doby bronzové]] a mohyly ze [[Střední doba bronzová|střední doby bronzové]]. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od 2 000 př. n. l.. V malém katastrálním území vsi Vojníkov pak nemáme žádné hmotné ani písemné projevy, které by dokladovaly historii a vývoj území před vznikem vesnice. Pouze v 60. a 80. letech 20. století byly na hranici katastrálních území Vojníkova a Držova objeveny pozůstatky ze střední doby bronzové v podobě rovinného sídliště a [[ležák]] z ručního keltského mlýnku na obilí. |
|||
=== Držov === |
|||
[[Držov]] je vesnice, která se nachází nedaleko od Vojníkova severním směrem. Má 18 stálých obyvatel a rozkládá se v horní části údolí Držovského potoka. |
|||
=== Louka === |
|||
[[Louka (Vojníkov)|Louka]] je situována na silnici od Vojníkova do [[Jistec|Jistce]] rovněž severním směrem od obce, stejně jako Držov. Podobně jako Držov, i v Louce žije 18 stálých obyvatel. |
|||
=== Vojníkov === |
|||
Pradávná historie území v okolí dnešního Vojníkova sahá až do [[Starší doba kamenná|starší doby kamenné]], kdy se poprvé v [[Písecká kotlina|písecké kotlině]] objevuje člověk. Z doby před prvním příchodem člověka lze pouze zmínit [[prehistorické]] nálezy kostí zvířat ([[kůň]], [[nosorožec srstnatý]]), kteří zde žili v poslední [[Doba ledová|době ledové]]. První lidé, kteří se živili lovem a sběrem se usadili na obou březích Otavy na území dnešního okresního města Písku. Z okolí dnešní obce se pak dochovaly pravěké [[mohyla|mohyly]] a různá [[sídliště]] – jsou známa [[hradiště]] ze [[starší doba bronzová|starší doby bronzové]] a mohyly ze [[Střední doba bronzová|střední doby bronzové]]. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od [[2 000 př. n. l.]]. V malém katastrálním území vsi Vojníkov pak nemáme žádné hmotné ani písemné projevy, které by dokladovaly historii a vývoj území před [[Vznik vesnic|vznikem vesnice]]. Pouze v 60. a 80. letech 20. století byly na hranici katastrálních území Vojníkova a Držova objeveny pozůstatky ze střední doby bronzové v podobě rovinného sídliště a [[ležák]] z ručního keltského mlýnku na obilí. |
|||
Od 10. století n. l. vznikají první vesnice. První zmínka o vesnici v historických pramenech sahá do roku [[1542]]<ref>[[Zemské desky|DZ250a 25]] – uvádí PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, ČSAV, Praha 1957.</ref> kdy spadá Vojníkov do působnosti královského města Písek. Stejný nejstarší záznam mají i okolní vsi [[Držov]] a [[Vrcovice]]. Z vzdálenějšího okolí pak [[Relicta Bohemica]] uvádí roku 1323 jako nejstarší psaný záznam [[Louka (Vojníkov)|Louku]] a [[Svatonice]], 1268 [[Tukleky (Oslov)|Tukleky]]. Nejstaršími sídelními jednotkami podle dochovaných historických pramenů jsou pak [[Oslov]] 1226 a dnešní osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]] 1228. |
Od 10. století n. l. vznikají první vesnice. První zmínka o vesnici v historických pramenech sahá do roku [[1542]]<ref>[[Zemské desky|DZ250a 25]] – uvádí PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, ČSAV, Praha 1957.</ref> kdy spadá Vojníkov do působnosti královského města Písek. Stejný nejstarší záznam mají i okolní vsi [[Držov]] a [[Vrcovice]]. Z vzdálenějšího okolí pak [[Relicta Bohemica]] uvádí roku 1323 jako nejstarší psaný záznam [[Louka (Vojníkov)|Louku]] a [[Svatonice]], 1268 [[Tukleky (Oslov)|Tukleky]]. Nejstaršími sídelními jednotkami podle dochovaných historických pramenů jsou pak [[Oslov]] 1226 a dnešní osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]] 1228. |
||
Řádek 68: | Řádek 47: | ||
[[Soubor:Vojníkov1880.png|náhled|vlevo|Vojníkov kolem roku 1880]] |
[[Soubor:Vojníkov1880.png|náhled|vlevo|Vojníkov kolem roku 1880]] |
||
Dále je ves zmiňována v roce 1543 a 1642, kdy je prodána rychta Vrcovská zahrnující vsi Vrcovice, Vojníkov a Držov [[Brloh|panství brložskému]]. K datu 1654 uvádí [[berní rula]] 3 osedlé a jednoho nově osedlého. Jako starousedlíci jsou jmenováni ''Jan Hesoun'' (32 [[role|rolí]], 4 |
Dále je ves zmiňována v roce 1543 a 1642, kdy je prodána rychta Vrcovská zahrnující vsi Vrcovice, Vojníkov a Držov [[Brloh|panství brložskému]]. K datu 1654 uvádí [[berní rula]] 3 osedlé a jednoho nově osedlého. Jako starousedlíci jsou jmenováni ''Jan Hesoun'' (32 [[role|rolí]], 4 voli, 5 krav, 7 jalovic a 1 svině), ''Matěj Hačka'' (37 rolí, 5 volů, 3 krávy, 6 jalovic a 1 svině) a ''Matěj Poustka'' (16 rolí, 2 voli, 3 krávy, 5 jalovic a 6 sviní). Nově osedlým je pak ''Jiřík Kotmel'' hospodařící na 25 rolích od roku 1654. Má k dispozici 2 voli, 3 krávy a 5 jalovic. Ves spadá pod Statek Brloh paní [[Dejmové|Alžběty Dejmový]]. [[Sedlák|Sedláci]] musí odvádět určité [[naturálie]] na [[fara|faru]] v [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] a do ''Brlohu''. Dále mají také povinnost [[robota|robotovat]] na polích [[šlechta|šlechty]]. V případě živelní katastrofy je jim ale vyplácena určitá suma. Postupně se jádro obce rozrůstá a přibývají noví statkáři i zahradníci, u řeky dva mlynáři. |
||
Ve |
Ve středověku tudy zřejmě procházela cesta vedoucí z Písku na [[Zvíkov (hrad)|hrad Zvíkov]], jedná se o pokračování tzv. [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]]. |
||
Dále je Vojníkov zmiňován léta páně 1661 jako jedna ze vsí přináležících k tvrzi Brloh, poté 1840 spadající pod [[Drhovle|panství Drhovle]]. V letech |
Dále je Vojníkov zmiňován léta páně 1661 jako jedna ze vsí přináležících k tvrzi Brloh, poté 1840 spadající pod [[Drhovle|panství Drhovle]]. V letech 1869–1890 spadá je ves uváděna jako osada obce Vrcovice a následně 1900–1910 má již vlastní rychtu. |
||
V průběhu následujících staletí se začala obec rozrůstat do současné podoby. Z původních tří statků až po dnešních dvacet domů; přibyly moderní rodinné domy, asfaltová silnice změnila tvar původní cesty, která obcí prochází. Mechanizace a automatizace v zemědělství vedly k výstavbě modernějšího kravína, zavedena byla i autobusová doprava. Od poloviny 20. století se začala postupně budovat západně od obce na území jejího katastru chatová oblast. Prvních několik chat rychle začaly doplňovat další a rozvoj turistiky podpořil i vznik kempu. Naopak tradiční mlýny, které existovaly na Otavě stovky let, rychle zanikly, napomohla tomu ale i [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]], jejíž jezero na část vojníkovského katastru také zasahuje. |
V průběhu následujících staletí se začala obec rozrůstat do současné podoby. Z původních tří statků až po dnešních dvacet domů; přibyly moderní rodinné domy, asfaltová silnice změnila tvar původní cesty, která obcí prochází. Mechanizace a automatizace v zemědělství vedly k výstavbě modernějšího kravína, zavedena byla i autobusová doprava. Od poloviny 20. století se začala postupně budovat západně od obce na území jejího katastru chatová oblast. Prvních několik chat rychle začaly doplňovat další a rozvoj turistiky podpořil i vznik kempu. Naopak tradiční mlýny, které existovaly na Otavě stovky let, rychle zanikly, napomohla tomu ale i [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]], jejíž jezero na část vojníkovského katastru také zasahuje. |
||
Řádek 82: | Řádek 61: | ||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
[[Soubor:Vojníkov, cesta.JPG|náhled|Stavení ve Vojníkově, v pozadí je kaple]] |
|||
Většinou se obyvatelstvo živilo [[zemědělství]]m, až od 60. let 20. století začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli. |
|||
[[Soubor:Vojníkov, cesta.JPG|vlevo|náhled|Stavení ve Vojníkově, v pozadí je kaple]] |
|||
Většinou se obyvatelstvo živilo [[zemědělství]]m, až od 60. let [[20. století]] začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli. |
|||
Vojníkovští, držovští a loučtí byli převážně [[Římskokatolická církev|katolíci]], za [[První republika|první republiky]] zde byli zastoupeni i [[Českobratrská církev evangelická|evangelíci]], v současnosti je většina obyvatel bez vyznání. |
Vojníkovští, držovští a loučtí byli převážně [[Římskokatolická církev|katolíci]], za [[První republika|první republiky]] zde byli zastoupeni i [[Českobratrská církev evangelická|evangelíci]], v současnosti je většina obyvatel bez vyznání. |
||
== Části obce == |
== Části obce == |
||
Obec Vojníkov se skládá ze tří částí, kterým odpovídají tři katastrální území (zároveň [[Základní sídelní jednotka|ZSJ]]). |
Obec Vojníkov se skládá ze tří částí, kterým odpovídají tři katastrální území (zároveň [[Základní sídelní jednotka|ZSJ]]). |
||
* Vojníkov (i název k. ú.) |
* Vojníkov (i název k. ú.) |
||
* [[Držov]] (i název k. ú.) – Pod Držov spadá ještě osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]]. |
* [[Držov]] (i název k. ú.) – Pod Držov spadá ještě osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]]. |
||
* [[Louka (Vojníkov)|Louka]] (k. ú. ''Louka |
* [[Louka (Vojníkov)|Louka]] (k. ú. ''Louka nad Otavou'') |
||
Držov je vesnice, která se nachází nedaleko od Vojníkova severním směrem. Má 18 stálých obyvatel a rozkládá se v horní části údolí Držovského potoka. Louka je situována na silnici od Vojníkova do [[Jistec|Jistce]] rovněž severním směrem od obce, stejně jako Držov. Podobně jako Držov, i v Louce žije 18 stálých obyvatel. |
|||
Držov i Louka se staly součástí obce Vojníkov 24. listopadu 1990, kdy se obec Vojníkov osamostatnila od obce [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]]. |
Držov i Louka se staly součástí obce Vojníkov 24. listopadu 1990, kdy se obec Vojníkov osamostatnila od obce [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]]. |
||
V letech 1921–1950 byly samostatnými obcemi. |
V letech 1921–1950 byly samostatnými obcemi. |
||
Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v [[První světová válka|první světové válce]] a |
Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v [[První světová válka|první světové válce]] a kaple [[Svatý Kříž|Sv. Kříže]]. |
||
V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská |
V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská ubytovna a staré domy patřící původně k mlýnům. Jezy, které dříve k mlýnům též patřily, jsou tři, z toho dva jsou součástí té části řeky, která spadá pod [[Vodní nádrž Orlík|Orlickou přehradu]] a jsou v dezolátním stavu, jelikož nebyly již od 70. let opraveny. |
||
Katastrální území Vojníkova je poměrně malé. Na západě na hranici lesů a polí hraničí s katastrem Držovským a táhne se na západ až k řece [[Otava|Otavě]]. Zahrnuje převážně pole a louky, několik málo hektarů lesů a 3 rybníky. |
|||
[[Soubor:Vojníkov, obec, stavení.JPG|náhled|Různá stavení ve Vojníkově]] |
|||
V obci samotné se nalézá 173 domů a obec má 73 obyvatel. Katastrální výměra je 1179 ha. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] je 398 18. |
|||
== Etymologie == |
|||
Název '''Vojníkov''' byl ustaven na základě [[zákona o obcích 266 Sb.]] Tento název je oficiálně používán od [[14. duben|14. dubna]] [[1924]]. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V [[Písemné prameny|písemných pramenech]] se setkáváme s těmito názvy: '''Woynykow''', '''Wojnikow''', '''Wonikow''', '''Wonikowo''', '''Woinow''', atd. |
|||
Tento název je podle Profouse ([[1955]]) odvozen od někoho, kdo se zval ''Vojník'' a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně ''[[voják]]'', ''bojovník''. |
|||
Podle legendy se ale dříve obci říkalo '''Voníkov''' a ještě předtím '''Zvoníkov''', protože se zde nacházela [[Zvonice|zvonička]], kterou se zvonilo na poplach. |
|||
[[Soubor:Vojníkov, obec, stavení.JPG|vpravo|náhled|Různá stavení ve Vojníkově]] |
|||
== Památky == |
== Památky == |
||
* kaplička |
|||
* statek čp. 4 – statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní [[sýpka]] a její štít v tzv. ''[[Selské baroko|selském baroku]]'' a dále dvě zděné brány s dřevěnými vraty. |
|||
* '''kaplička''' |
|||
* památník padlým v první světové válce – nachází se v horní části návsi. |
|||
* '''statek čp. 4''' – statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní [[sýpka]] a její štít v tzv. ''[[Selské baroko|selském baroku]]'' a dále dvě zděné brány s dřevěnými vraty. |
|||
* boží muka – ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová [[boží muka]] ukotvená na patce či dříku |
|||
* '''památník padlým v první světové válce''' – nachází se v horní části návsi. |
|||
* '''boží muka''' – ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová [[boží muka]] ukotvená na patce či dříku |
|||
== Život v obci == |
== Život v obci == |
||
Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice ([[pálení čarodějnic|čarodějnice]], [[posvícení]]). Někteří obyvatelé jsou členy [[myslivost|Mysliveckého sdružení]] či fotbalového týmu sdružujícího příznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické [[liturgie|liturgii]] a dochází na [[mše]] do kostela Sv. Michala v Záhoří. |
|||
Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice ([[pálení čarodějnic|čarodějnice]], [[posvícení]]). Někteří obyvatelé jsou členy [[myslivost|Mysliveckého sdružení]] či fotbalového týmu sdružujícího příznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické [[liturgie|liturgii]] a dochází na [[mše]] do kostela Sv. Michala v [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]]. |
|||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
[[Soubor:Vojníkov, louka nad obcí.JPG|náhled|Louka v okolí]] |
|||
Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice Písek-Tábor). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně [[školní autobusová linka|školní autobus]] jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtice]] je dosažitelné ze Záhoří asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též [[veřejná telefonní stanice]] a [[poštovní schránka]]. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu Záhoří. |
|||
[[Soubor:Vojníkov, louka nad obcí.JPG|vpravo|náhled|Louka v okolí]] |
|||
Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice [[Písek (město)|Písek]]-[[Tábor]]). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně [[školní autobusová linka|školní autobus]] jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtice]] je dosažitelné ze [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též veřejná telefonní stanice a poštovní schránka. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu „Záhoří u Písku“. |
|||
== Místní pověsti == |
== Místní pověsti == |
||
<!--tohle jako citace z Wikisource, nebo tak--> |
<!--tohle jako citace z Wikisource, nebo tak--> |
||
=== O původu Vojníkova === |
|||
=== O původu Vojníkova === |
|||
Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: ''„Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“'' |
Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: ''„Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“'' |
||
Poznámky: |
Poznámky: |
||
* |
* Bujanov – je část [[Katastrální území|k. ú.]] [[Držov]], kde nejsou ale žádné známky původního osídlení, pouze keltské slovo „bujanov“ svědčí o určité „živosti“ lokality. |
||
== Okolní obce, či jejich místní části == |
== Okolní obce, či jejich místní části == |
||
Řádek 148: | Řádek 114: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
<!-- |
|||
=== Související články === --> |
|||
=== Literatura === |
|||
* '''Fröhlich, J. 1997.''' Písecko v zrcadle archeologie. Prácheňské muzeum. ISBN 80-902038-6-8 |
|||
* '''Profous, A. 1955.''' Místní jména v Čechách. ČSAV. Praha. |
|||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
* Fröhlich, J. 1997. Písecko v zrcadle archeologie. Prácheňské muzeum. {{ISBN|80-902038-6-8}} |
|||
* Profous, A. 1955. Místní jména v Čechách. ČSAV. Praha. |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat |
* {{Commonscat}} |
||
* {{RÚIAN}} |
|||
{{HlavičkaObecNav|Vojníkov}} |
|||
'''Vojníkov''' | |
|||
[[Držov]] | |
|||
[[Louka (Vojníkov)|Louka]] | |
|||
ZSJ: [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]] |
|||
{{PatičkaObecNav}} |
|||
{{Části české obce}} |
|||
{{Okres Písek}} |
{{Okres Písek}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Česko|Geografie}} |
|||
[[Kategorie:Vojníkov| ]] |
[[Kategorie:Vojníkov| ]] |
||
[[Kategorie:Vesnice |
[[Kategorie:Vesnice v okrese Písek]] |
||
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]] |
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]] |
||
[[Kategorie:DSO mezi Vltavou a Otavou]] |
[[Kategorie:DSO mezi Vltavou a Otavou]] |
||
[[Kategorie:Svazek obcí regionu Písecko]] |
[[Kategorie:Svazek obcí regionu Písecko]] |
||
[[Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině]] |
Aktuální verze z 10. 4. 2023, 18:35
Vojníkov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Písek |
Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′14″ s. š., 14°10′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 87 (2024)[1] |
Rozloha | 11,78 km²[2] |
Nadmořská výška | 425 m n. m. |
PSČ | 398 18 |
Počet domů | 63 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vojníkov č. 10 398 18 Záhoří obec.vojnikov@tiscali.cz |
Starostka | Mgr. Ivana Soukupová |
Oficiální web: www | |
Vojníkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 562289 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojníkov je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v ní 87[1] obyvatel. Obec leží severně od města Písek a táhne se po pravém břehu Otavy na sever od obce Vrcovice, po silnici vedoucí z Písku na Jistec.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Vojníkov byl ustaven na základě zákona o obcích 266 Sb. Tento název je oficiálně používán od 14. dubna 1924. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V písemných pramenech se setkáváme s těmito názvy: Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo, Woinow, atd. Tento název je podle Profouse (1955) odvozen od někoho, kdo se zval Vojník a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně voják, bojovník. Podle legendy se ale dříve obci říkalo Voníkov a ještě předtím Zvoníkov, protože se zde nacházela zvonička, kterou se zvonilo na poplach.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1850 patřil Vojníkov (též Voníkov) až do roku 1921 pod obec Vrcovice. Poté byl samostatnou obcí až do roku 1961, kdy se opět stal součástí Vrcovic. V letech 1988–1990 pak spadal pod Záhoří. Od 24. listopadu 1990 je Vojníkov samostatnou obcí s částmi Držov, Louka a Vojníkov.[4] V průběhu moderní historie Vojníkova se na postu starosty vystřídaly pouze tři osoby: Josef Velíšek, Jiří Hrneček a od roku 2019 vykonává funkci starostky Mgr. Ivana Soukupová. V průběhu své existence stihla obec zrekonstruovat všechny kapličky (Držov, Louka, Vojníkov), dva obecní rybníky (Držov, Louka) a několik cest. Dalším úkolem obce bylo též postarat se o obecní lesy.
Pradávná historie území v okolí dnešního Vojníkova sahá až do starší doby kamenné, kdy se poprvé v písecké kotlině objevuje člověk. Z okolí dnešní obce se dochovaly pravěké mohyly a různá sídliště – jsou známa hradiště ze starší doby bronzové a mohyly ze střední doby bronzové. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od 2 000 př. n. l.. V malém katastrálním území vsi Vojníkov pak nemáme žádné hmotné ani písemné projevy, které by dokladovaly historii a vývoj území před vznikem vesnice. Pouze v 60. a 80. letech 20. století byly na hranici katastrálních území Vojníkova a Držova objeveny pozůstatky ze střední doby bronzové v podobě rovinného sídliště a ležák z ručního keltského mlýnku na obilí.
Od 10. století n. l. vznikají první vesnice. První zmínka o vesnici v historických pramenech sahá do roku 1542[5] kdy spadá Vojníkov do působnosti královského města Písek. Stejný nejstarší záznam mají i okolní vsi Držov a Vrcovice. Z vzdálenějšího okolí pak Relicta Bohemica uvádí roku 1323 jako nejstarší psaný záznam Louku a Svatonice, 1268 Tukleky. Nejstaršími sídelními jednotkami podle dochovaných historických pramenů jsou pak Oslov 1226 a dnešní osada Spolí 1228.
Dále je ves zmiňována v roce 1543 a 1642, kdy je prodána rychta Vrcovská zahrnující vsi Vrcovice, Vojníkov a Držov panství brložskému. K datu 1654 uvádí berní rula 3 osedlé a jednoho nově osedlého. Jako starousedlíci jsou jmenováni Jan Hesoun (32 rolí, 4 voli, 5 krav, 7 jalovic a 1 svině), Matěj Hačka (37 rolí, 5 volů, 3 krávy, 6 jalovic a 1 svině) a Matěj Poustka (16 rolí, 2 voli, 3 krávy, 5 jalovic a 6 sviní). Nově osedlým je pak Jiřík Kotmel hospodařící na 25 rolích od roku 1654. Má k dispozici 2 voli, 3 krávy a 5 jalovic. Ves spadá pod Statek Brloh paní Alžběty Dejmový. Sedláci musí odvádět určité naturálie na faru v Záhoří a do Brlohu. Dále mají také povinnost robotovat na polích šlechty. V případě živelní katastrofy je jim ale vyplácena určitá suma. Postupně se jádro obce rozrůstá a přibývají noví statkáři i zahradníci, u řeky dva mlynáři.
Ve středověku tudy zřejmě procházela cesta vedoucí z Písku na hrad Zvíkov, jedná se o pokračování tzv. Zlaté stezky.
Dále je Vojníkov zmiňován léta páně 1661 jako jedna ze vsí přináležících k tvrzi Brloh, poté 1840 spadající pod panství Drhovle. V letech 1869–1890 spadá je ves uváděna jako osada obce Vrcovice a následně 1900–1910 má již vlastní rychtu.
V průběhu následujících staletí se začala obec rozrůstat do současné podoby. Z původních tří statků až po dnešních dvacet domů; přibyly moderní rodinné domy, asfaltová silnice změnila tvar původní cesty, která obcí prochází. Mechanizace a automatizace v zemědělství vedly k výstavbě modernějšího kravína, zavedena byla i autobusová doprava. Od poloviny 20. století se začala postupně budovat západně od obce na území jejího katastru chatová oblast. Prvních několik chat rychle začaly doplňovat další a rozvoj turistiky podpořil i vznik kempu. Naopak tradiční mlýny, které existovaly na Otavě stovky let, rychle zanikly, napomohla tomu ale i Orlická přehrada, jejíž jezero na část vojníkovského katastru také zasahuje.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V současnosti zahrnuje obec Vojníkov tři vesnice (Držov, Louka, Vojníkov), jednu osadu (Spolí) a několik rekreačních území (ve všech vesnicích na břehu řeky Otavy a v osadě Spolí). Celkový katastr hraničí na jihu s Vrcovicemi a Záhořím, na západě s Čížovou a Vráží, na severu s Ostrovcem a Oslovem a na východě s Oslovem, Vlastcem a Záhořím.
Jádro vesnice Držov se nachází v korytě Držovského potoka a na jeho okrajích. Je tvořeno, několika chalupami, dvěma statky a jednou původní školou. Na návsi se nachází kaplička z dob první republiky a požární rybník. Ke katastru této obce náleží též hájovna na cestě mezi Držovem a Loukou zvaná "Džovská". Jižně u řeky Otavy se nachází chatová oblast Držov. Držov zaujímá největší katastrální výměnu celé obce, ale naopak má nejméně obyvatel. Žije zde pět starousedlíků, přičemž jedna rodina se živí zemědělstvím. V obci se udržují původní tradice Velikonoc, stavění máje, poutě, posvícení apod.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Většinou se obyvatelstvo živilo zemědělstvím, až od 60. let 20. století začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli.
Vojníkovští, držovští a loučtí byli převážně katolíci, za první republiky zde byli zastoupeni i evangelíci, v současnosti je většina obyvatel bez vyznání.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Vojníkov se skládá ze tří částí, kterým odpovídají tři katastrální území (zároveň ZSJ).
- Vojníkov (i název k. ú.)
- Držov (i název k. ú.) – Pod Držov spadá ještě osada Spolí.
- Louka (k. ú. Louka nad Otavou)
Držov je vesnice, která se nachází nedaleko od Vojníkova severním směrem. Má 18 stálých obyvatel a rozkládá se v horní části údolí Držovského potoka. Louka je situována na silnici od Vojníkova do Jistce rovněž severním směrem od obce, stejně jako Držov. Podobně jako Držov, i v Louce žije 18 stálých obyvatel.
Držov i Louka se staly součástí obce Vojníkov 24. listopadu 1990, kdy se obec Vojníkov osamostatnila od obce Záhoří. V letech 1921–1950 byly samostatnými obcemi.
Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v první světové válce a kaple Sv. Kříže.
V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská ubytovna a staré domy patřící původně k mlýnům. Jezy, které dříve k mlýnům též patřily, jsou tři, z toho dva jsou součástí té části řeky, která spadá pod Orlickou přehradu a jsou v dezolátním stavu, jelikož nebyly již od 70. let opraveny.
Katastrální území Vojníkova je poměrně malé. Na západě na hranici lesů a polí hraničí s katastrem Držovským a táhne se na západ až k řece Otavě. Zahrnuje převážně pole a louky, několik málo hektarů lesů a 3 rybníky.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- kaplička
- statek čp. 4 – statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní sýpka a její štít v tzv. selském baroku a dále dvě zděné brány s dřevěnými vraty.
- památník padlým v první světové válce – nachází se v horní části návsi.
- boží muka – ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová boží muka ukotvená na patce či dříku
Život v obci[editovat | editovat zdroj]
Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice (čarodějnice, posvícení). Někteří obyvatelé jsou členy Mysliveckého sdružení či fotbalového týmu sdružujícího příznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické liturgii a dochází na mše do kostela Sv. Michala v Záhoří.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice Písek-Tábor). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně školní autobus jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a Albrechtice je dosažitelné ze Záhoří asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též veřejná telefonní stanice a poštovní schránka. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu Záhoří.
Místní pověsti[editovat | editovat zdroj]
O původu Vojníkova[editovat | editovat zdroj]
Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: „Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“
Poznámky:
- Bujanov – je část k. ú. Držov, kde nejsou ale žádné známky původního osídlení, pouze keltské slovo „bujanov“ svědčí o určité „živosti“ lokality.
Okolní obce, či jejich místní části[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1.
- ↑ DZ250a 25 – uvádí PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, ČSAV, Praha 1957.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Fröhlich, J. 1997. Písecko v zrcadle archeologie. Prácheňské muzeum. ISBN 80-902038-6-8
- Profous, A. 1955. Místní jména v Čechách. ČSAV. Praha.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojníkov na Wikimedia Commons
- Vojníkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)