Tichý oceán: Porovnání verzí
m narovnání přesměrování |
|||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Tichý oceán''' nebo '''Pacifik''' je největší [[oceán]] na [[Země|Zemi]]. |
'''Tichý oceán''' nebo '''Pacifik''' je největší [[oceán]] na [[Země|Zemi]]. |
||
== |
== Geografia == |
||
[[Soubor:Pacific Ocean.png|thumb|Mapa Tichého oceánu]] |
[[Soubor:Pacific Ocean.png|thumb|Mapa Tichého oceánu]] |
||
Rozprostírá se od [[Arktida|Arktidy]] na severu po [[Antarktida|Antarktidu]] na jihu (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]; podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]] však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen [[Asie|Asií]] a [[Austrálie|Austrálií]] na západě a [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] na východě. S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v [[Tropický podnebný pás|tropech]] měří přes 20 000 [[kilometr|km]], což je přibližně polovina obvodu [[planeta|zeměkoule]], od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. [[Zemský rovník|Rovník]] oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. [[Mariánský příkop]], při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 [[metr]]ů<ref>[http://technet.idnes.cz/zapiste-si-nejhlubsi-misto-na-zemi-je-10-994-metru-pod-morem-peg-/veda.aspx?c=A111208_085938_veda_vse Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)]</ref> nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 [[ostrov]]ů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od [[Zemský rovník|rovníku]]. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek [[tsunami]]. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží [[Japonsko|Japonska]]. |
Rozprostírá se od [[Arktida|Arktidy]] na severu po [[Antarktida|Antarktidu]] na jihu (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]; podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]] však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen [[Asie|Asií]] a [[Austrálie|Austrálií]] na západě a [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] na východě. S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v [[Tropický podnebný pás|tropech]] měří přes 20 000 [[kilometr|km]], což je přibližně polovina obvodu [[planeta|zeměkoule]], od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. [[Zemský rovník|Rovník]] oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. [[Mariánský příkop]], při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 [[metr]]ů<ref>[http://technet.idnes.cz/zapiste-si-nejhlubsi-misto-na-zemi-je-10-994-metru-pod-morem-peg-/veda.aspx?c=A111208_085938_veda_vse Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)]</ref> nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 [[ostrov]]ů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od [[Zemský rovník|rovníku]]. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek [[tsunami]]. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží [[Japonsko|Japonska]]. |
Verze z 21. 2. 2014, 18:06
Tichý oceán nebo Pacifik je největší oceán na Zemi.
Geografia
Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu (např. podle Národní zeměpisné společnosti; podle Mezinárodní hydrografické organizace však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě. S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²[1] (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 metrů[2] nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.
Původ názvu
Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.
Objev
Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil ale již v roce 1507[3], přestože pro to tehdejší kartografové neměli vůbec žádný důkaz.
Okrajové části
- Filipínské moře
- Korálové moře
- Jihočínské moře
- Tasmanovo moře
- Beringovo moře
- Japonské moře
- Ochotské moře
Nejdůležitější přístavy
- Acapulco, Mexiko
- Anchorage, Aljaška, USA
- Antofagasta, Chile
- Arica, Chile
- Auckland, Nový Zéland
- Bangkok, Thajsko
- Batangas, Filipíny
- Portoviejo, Ekvádor
- Brisbane, Queensland, Austrálie
- Buenaventura, Kolumbie
- Pusan, Jižní Korea
- Cabo San Lucas, Mexiko
- Callao, Peru
- Cebu City, Filipíny
- Chongjin, Severní Korea
- Dalian, Čínská lidová republika
- Ensenada, Mexiko
- Esmeraldas, Ekvádor
- Guayaquil, Ekvádor
- Hong Kong, Čínská lidová republika
- Honolulu, Havaj, USA
- Inčchon, Jižní Korea
- Iquique, Chile
- Kao-siung, Tchaj-wan
- Kitimat, Britská Kolumbie, Kanada
- Keelung, Čínská republika (Taiwan)
- Klang, Malajsie
- Kóbe, Japonsko
- Laem Chabang, Thajsko
- Long Beach, Kalifornie, USA
- Los Angeles, Kalifornie, USA
- Manta, Ekvádor
- Manzanillo, Mexiko
- Mazatlan, Mexiko
- Melbourne, Victoria, Australie
- Manila, Filipíny
- Nampo, Severní Korea
- Newcastle, Nový Jižní Wales, Australie
- Oakland, Kalifornie, USA
- Ciudad de Panamá, Panama
- Portland, USA
- Prince Rupert, Britská Kolumbie, Kanada
- Puerto Montt, Chile
- Puerto Vallarta, Mexiko
- Čching-tao, Čínská lidová republika
- San Antonio, Chile
- San Diego, Kalifornie, USA
- San Francisco, Kalifornie, USA
- Sapporo, Japonsko
- Seattle, Washington, USA
- Šanghaj, Čínská lidová republika
- Šen-čen, Čínská lidová republika
- Singapur
- Songkhla, Thajsko
- Sydney, Nový Jižní Wales, Australie
- Tacoma, Washington, USA
- Tchaj-čung, Čínská republika (Taiwan)
- Talcahuano, Chile
- Tchien-ťin, Čínská lidová republika
- Tijuana, Mexico
- Valparaíso, Chile
- Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
- Victoria, Britská Kolumbie, Kanada
- Vladivostok, Rusko
- Sia-men, Čínská lidová republika
- Yantai, Čínská lidová republika
- Jokohama, Japonsko
Literatura
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
- Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
- ↑ Ocean. Encyclopædia Britannica
- ↑ Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)
- ↑ Universalis cosmographiae
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tichý oceán na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Tichý oceán ve Wikislovníku
1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys |
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA