Sedlčany
| Sedlčany | |
|---|---|
 Sedlčanská radnice na náměstí T.G.Masaryka | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Sedlčany |
| Obec s rozšířenou působností | Sedlčany (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′38″ s. š., 14°25′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 811 (2024)[1] |
| Rozloha | 36,46 km²[2] |
| Nadmořská výška | 321 m n. m. |
| Počet domů | 1 501 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Sedlčany Náměstí TGM 32 264 01 Sedlčany mu |
| Starosta | Ing. Jiří Burian |
| Oficiální web: www | |
  Sedlčany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541281 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlčany (něm. Seltschan) leží v jihovýchodní části okresu Příbram, v tzv. Sedlčanské kotlině na soutoku Mastníku a Sedleckého potoka. V současnosti jsou třetím největším městem okresu; sídlí v nich obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vykonává státní správu v přenesené působnosti i pro další blízké obce.
Historie
První písemná zmínka pochází již z roku 1294. Již od 12. století[zdroj?] byly střediskem Středního Povltaví. Na počátku 14. století patřila tehdejší trhová ves Rožmberkům, kterým patřily i místní zlaté doly. Za vlády Karla IV. je ale museli vrátit královské komoře. V 15. století získalo město mnoho privilegií a do městského znaku rožmberskou pětilistou růži. Od r. 1469 bylo město zástavou pánů Popelů z Lobkovic, v roce 1580 město získal známý stavitel rybníků - regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (z gelcán a z selčan), který začal brzy vybírat od projíždějících kupců vysoké mýtné. Kvůli tomu se začali kupci městu vyhýbat, což způsobilo spor Krčína s měšťany. Po jeho smrti připadlo město nadlouho Lobkovicům stejně jako velká část okolního kraje.
V 19. století význam města nadále vzrůstal, výrazným impulzem k rozvoji bylo také vybudování železniční tratě Olbramovice - Sedlčany v roce 1894. Nová radnice byla postavena v roce 1903; dnes jsou na ní umístěny památníky padlých v obou světových válkách. U příležitosti velkých manévrů československého vojska v září 1922 navštívil město prezident Masaryk.
Za 2. světové války došlo ke zřízení nacistického vojenského výcvikového prostoru, a k vystěhování Sedlčanska, Sedlecka a Voticka (kde byla velká koncentrace tradičního českého obyvatelstva). 8. května 1943 byla v Sedlčanech zřízena pobočka přesídlovací kanceláře, která zajišťovala vystěhování obyvatel města do 1. srpna 1943.
Po roce 1945 začaly vznikat velké průmyslové závody (Sedlčanské strojírny, Povltavské mlékárny vyrábějící známý sýr Hermelín, později BIOS, nožířské výrobní družstvo KDS, Hamiro a j.).
Roku 1950 byla k obci Sedlčany připojena obec Lhotka.[4] Vzhled náměstí byl výrazně poznamenán výstavbou obchodního domu Rozvoj.
Demografický vývoj
| Rok | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1991 | 2006 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 428 | 4 583 | 4 108 | 3 713 | 5 462 | 7 959 | 7 660 | 7576 |
Rok 1932
Ve městě Sedlčany (2499 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5]
Instituce a průmysl:
- poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní správa, berní úřad, okresní četnické velitelství, 2 katolické kostely, synagoga, hospodářská škola odborná, Okresní museum, obchodní grémium, společenstvo kovářů, krejčí, mlynářů, obuvníků, řezníků a stavebních živností, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, 2 hospodářská družstva, 4 mlýny, továrna na hospodářské stroje
Služby (výběr):
- 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, bio invalidů, fotoateliér, 2 geometři, 3 hodináři, 13 hostinců, 2 hotely (Kracík, U lva), hudební škola, knihtiskárna, lékárna U bílého lva, puškař, Městská spořitelna v Sedlčanech, Okresní záložna hospodářská v Sedlčanech, Živnostenská záložna v Sedlčanech, stavební družstvo, 2 zahradnictví
Ve vsi Červený Hrádek (přísl. Janov, Lhotka, Přibýška, Vítěž, 503 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] 2 hostince, 2 krejčí pro dámy, krejčí pro pány, lihovar, 2 mlýny, povozník, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, 2 velkostatky (Mladota, Počepický), zámečník
V obci Libíň (přísl. Doubravice, Klimětice, Ustupenice, 255 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 hostince, kovář, obuvník, 10 rolníků, 2 trafiky, velkostatkář Buchar
V obci Sestrouň (přísl. Hradištko, Zberaz, 293 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 hostince, košíkář, kovář, krejčí, lom, mlýn, pokrývač, pila, 2 rolníci, švadlena, 2 trafiky, truhlář
V obci Solopysky (261 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] drogerie, 2 hostince, kovář, 3 lomy, obuvník, 2 pojišťovací jednatelství, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika
V obci Třebnice (přísl. Břekova Lhota, Štileček, 480 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, lihovar, mlýn, obuvník, 3 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatkář Šembera
Území města
Centrum města tvoří náměstí T. G. Masaryka se starou radnicí (v níž je městské muzeum), novorenesanční novou radnicí a obchodním domem Rozvoj. Přímo přes náměstí prochází severojižním směrem silnice II/105, která v centru nese název 28. října, na severu Církvičská a na jihu Sedlecká. Jižně od náměstí se nachází kostel sv. Martina, u severního okraje vlastního města poblíž Povltavských mlékáren kostel Nanebevzetí Panny Marie (nazývaný Církvička) a bývalé obchodní centrum Kačenka. Severozápadně od centra se nachází Severní sídliště, podél ulice Víta Nejedlého pak starší Jižní sídliště. Západně od centra se nacházejí výrazné kopce Cihelný vrch (470 m n. m.), na jehož vrcholu se nachází lidová hvězdárna Josefa Sadila, a Sedlčanský Šiberný (478 m n. m.). Z jižní strany míjí centrum města silnice I/18 a se silnicí II/105 se kříží na kruhovém objezdu, v jehož blízkosti jsou obchodní centra: LIDL, Penny Market, Billa a Kik. V okolí leží Němečkova cihelna, jižněji pak velký zemědělský areál a Šípkova cihelna.
Město Sedlčany se skládá z deseti částí na sedmi katastrálních územích.
V katastrálním území Sedlčany leží samotné město. Na pravém břehu Mastníku, tedy ve východní části města, se v okolí železniční tratě nachází čtvrť Lhotka, plynule navazující na centrum, východněji pak Červený Hrádek a Na Skalách. Severně od osady Na Skalách se nachází (stále ještě v katastrálním území Sedlčany) část obce Vítěž. Východně od Vítěže leží Kolihový les.
V severní část města se nachází katastrální území Sestrouň. Kromě vesnice Sestrouň zahrnuje ještě vesnice Hradišťko a Zberaz a menší osady Na Chalupách a Roudný. Jižně od Roudného je krosový okruh Kotlina.
Západní část území města tvoří katastrální území Solopysky u Třebnic, zahrnující i osadu Šaldovna, katastrální území Třebnice, zahrnující též osady (ZSJ) Štíleček, Mleč a Podlipí, a katastrální území Oříkov, zahrnující též osady Oříkovec a Nová Hospoda. Na jihojihozápadě k městu patří katastrální území Doubravice u Sedlčan s vesnicí Doubravice a osadou Ústupenice, a na jihu města pak katastrální území Libíň zahrnující kromě Libíně i osadu Klimětice.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[11]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
- 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[13]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Současnost
Po listopadu 1989 došlo k privatizaci velkých průmyslových podniků (Stros - stavební stroje a KDS - nože, nůžky), vzniku nových soukromých firem, úpravě historického jádra města i předměstí, ale také k částečnému úbytku obyvatel způsobenému hlavně nepříznivým přirozeným demografickým vývojem. V roce 2003 došlo k reformě veřejné správy. Byl zrušen i příbramský okresní úřad a některé jeho pravomoci převzala také sedlčanská radnice.
Výsledky voleb
| Strana | Počet hlasů | Procent |
|---|---|---|
| ODS | 20063 | 42,86 |
| SNKS | 12921 | 27,60 |
| KDU-ČSL | 6763 | 14,45 |
| ČSSD | 4235 | 9,05 |
| KSČM | 2832 | 6,05 |
Služby
Ve městě najdeme nemocnici, ordinace praktických i speciálních lékařů, poštu, oddělení republikové i městské policie, Stanici technické kontroly, 3 mateřské a 2 základní školy, gymnázium, 2 učiliště a základní uměleckou školu.
Pamětihodnosti
Osobnosti
- Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604), rožmberský regent
- Josef Věnceslav Soukup (1819–1882), český učitel, hudební skladatel, malíř a odborný publicista
- Vilém Holoubek (1859–1924), továrník a politik, starosta Sedlčan, poslanec zemského sněmu
- Karel Ladislav Kukla (1863-1930), spisovatel a překladatel, narozen v Sedlčanech
- František Bučil (1894–1955), katolický kněz, děkan v Sedlčanech; šikanován a odsouzen za sabotáž komunistickým režimem
- Bohuslav Taraba (1894–1978), český skladatel, malíř, hudební spisovatel a vydavatel
- Josef Suk (1874–1935), hudební skladatel, narozen v nedalekých Křečovicích, v Sedlčanech rád pobýval
- Miroslav Plavec (1925–2008), český astronom, jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Zabýval se především studiem těsných dvojhvězd.
- Josef Václav hrabě Radecký z Radče (1766–1858), rakouský polní maršál, narozen v nedalekých Třebnicích, připomínán expozicí v městském muzeu
- Karel Baxa (1862-1938), český právník, politik, primátor Prahy
- Bohumil Baxa (1874-1942), český právník a politik
Kultura a sport
V Havlíčkově ulici se nachází Kulturní dům Josefa Suka s divadelním sálem a kinem. Městské muzeum na náměstí nabízí expozice zaměřené na hmotné památky osídlení sedlčanského regionu v pravěku, středověku i novověku, na národopis i osobnost Jakuba Krčína, zajímavostí je také cechovní místnost. Významným kulturním činitelem ve městě je i městská knihovna.
V Sedlčanech najdeme známé přírodní motokrosové závodiště Sedlčanská kotlina. Dále také zimní krytý stadion, 2 fotbalové stadiony s přírodní trávou a 1 stadion s umělou trávou, tenisovou halu, a velké množství různých hřišť a tělocvičen a sokolovnu. V Sedlčanech najdete také skatepark, na Šiberném vrchu se nachází přírodní sjezdovka s jednoduchým lyžařským vlekem.
Působí zde množství spolků zaměřených na kulturní, sportovní, sociální i chovatelskou činnost.[17]
Od roku 1995 zde působí softbalový oddíl SK Pegas Sedlčany, který od roku 1997 hraje na stadionu v Luční ulici. V současné době má čtyři oddíly - v dospělé i mládežnické kategorii mužů a žen.
Místní TJ Tatran Sedlčany, z.s. má celkem 8 oddílů, hokejový "A" tým hraje krajskou soutěž, A tým fotbalového oddílu byl v sezoně 2015/16 poprvé v historii účastníkem divize.
V roce 1990 byla po více než sto letech obnovena tradice městských slavností ROSA, navazujících na slavnosti náboženského charakteru, které se patrně od konce 17. století konaly každý rok o velikonocích. Důvodem této oslavy bylo údajné vítězství nad Žižkou v r. 1420 v bitce u opevněného kostela sv. Martina „za ranní rosy“. V současnosti se konají zpravidla ve druhé polovině června.[18]
Sedlčany jsou dějištěm mezinárodních akcí Sukovy Sedlčany (hudební festival) a Sedlčanská kotlina (autocross, rallycross).
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Město protínají silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany - Olbramovice a II/105 Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany - Milevsko - České Budějovice, ve městě končí silnice II/119 Dobříš - Cholín - Nalžovice - Sedlčany a II/120 Sedlčany - Sedlec-Prčice - Sudoměřicee u Tábora - Mladá Vožice.
- Železnice
- Do města vede železniční Trať 223 Olbramovice - Sedlčany s koncovou železniční stanicí Sedlčany asi 0,7 km od náměstí T. G. Masaryka. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1894.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Z města vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dobříš, Heřmaničky, Milevsko, Petrovice, Plzeň, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlec-Prčice, Tábor, Votice. Autobusové stanoviště se nachází přibližně ve třetině cesty mezi hlavním náměstím a nádražím, je tvořené 8 ostrovními nástupišti na ploše a dalšími 4 stanovišti po obvodu.
- Železniční doprava
- Po trati 223 jezdí v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 7 osobních vlaků.
Turistika
- Cyklistika
- Území města protínají cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Kosova Hora - Červený Hrádek - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - Dolní Líšnice, č. 8133 Sedlčany - Příčovy - Dublovice - Chramosty a č. 8136 Prosenická Lhota - Sedlčany.
- Pěší turistika
- Městem procházejí turistické trasy
Sedlčany - Příčovy - Chlum - Hrazany, Milevsko - Petrovice - Vysoký Chlumec - Sedlčany - Křečovice - Neveklov, 
Kosova Hora - Sedlčany a 
Jesenice - Libíň - Sedlčany.
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1526. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 135. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 724. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1535. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1576. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1731-1732. (česky a německy)
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ www.sedlcany-info.cz [online]. www.sedlcany-info.cz [cit. 2016-02-15]. Dostupné online.
- ↑ http://mesto-sedlcany.cz/sites/default/files/hierarchie_webu/30/spolky_web_-_2.11.2015.pdf
- ↑ mesto-sedlcany.cz [online]. mesto-sedlcany.cz [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
Literatura
- SOMMER, Petr; STECKER, Martin. Kostely na Sedlčansku. Sedlčany: Městské muzeum Sedlčany, 2011. 162 s. ISBN 978-80-903679-6-8.
- Habart, Čeněkː Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl, Sedlčanyː Alfaprint, 1994
Související články
- Softballový klub v Sedlčanech - SK Pegas Sedlčany
- Sdružení obcí Sedlčanska
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlčany na Wikimedia Commons 
Průvodce Sedlčany ve Wikicestách- Oficiální stránky klubu Tatran Sedlčany
- Webový provodce Sedlčanskem
| Město Sedlčany | |
|---|---|
|
k. ú. Sedlčany (Sedlčany včetně lokality Červený Hrádek • Vítěž) • k. ú. Sestrouň (Sestrouň • Zberaz • Hradišťko) • Libíň • Doubravice • Oříkov • Třebnice včetně osady Štíleček • Solopysky | |