Ralská pahorkatina
| Ralská pahorkatina | |
|---|---|
 Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko | |
| Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
| Rozloha | 1354,9 km² |
| Střední výška | 318,2 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Severočeská tabule |
| Sousední jednotky | Jičínská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Lužické hory České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule[1] |
| Podřazené jednotky | Dokeská pahorkatina Zákupská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Ralská pahorkatina na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | pískovec, křemenec, slínovec, čedič, znělec, trachyt |
| Povodí | Ploučnice, Labe, Jizera |
| Souřadnice | 50°36′30″ s. š., 14°36′21″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIA-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ralská pahorkatina (německy Rollberg-Hügelland) je geomorfologický celek na západě Severočeské tabule. Zaujímá převážnou část okresu Česká Lípa, východ okresu Litoměřice, sever okresu Mělník, jihozápad okresu Liberec a malou severozápadní část okresu Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je hora Ralsko (698 m). V západní části pahorkatiny se nachází CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Je to členitá pahorkatina na svrchnokřídových kvádrových křemenných, místy jílovitých a vápnitých pískovcích, v menší míře na slínovcích, písčitých slínovcích a jílovcích, s četnými drobnými tělesy třetihorních sopečných hornin (žíly, výplně sopouchů, lakolity). Vznikl strukturně denudační reliéf sedimentárních stupňovin, mělkých kotlin s říčními terasami a rašeliništi, rozsáhlých zarovnaných povrchů typu kryopedimentů. V kvádrových pískovcích jsou kaňonovitá a soutěskovitá údolí a četné tvary zvětrávání a odnosu horniny. Charakteristické jsou početné vrchy na neovulkanitech, vypreparovaných čedičových, znělcových a trachytových horninách, které vytvářejí krajinné dominanty. Do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jítravské sedlo v době halštrovského a sálského zalednění pevninský ledovec. Na severovýchodě jsou rozsáhlé montánní antropogenní tvary.[1]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Ralská pahorkatina se táhne ve směru jihozápad – severovýchod. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na severu se stýká s Lužickými horami, linie mezi nimi je vedena mezi Novým Borem, Svorem, Mařenicemi, Heřmanicemi v Podještědí a obcí Kněžice.[2] Na severozápadě mezi Novým Borem a Litoměřicemi navazuje České středohoří, se kterým má vůbec nejdelší hranici z okolních celků. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí. Na jihovýchodě celek plynule přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na východě u města Český Dub sousedí s druhým celkem Severočeské tabule, Jičínskou pahorkatinou, se kterou má nejkratší hranici z okolních celků.[1]
Členění
[editovat | editovat zdroj]Celek Ralské pahorkatiny (dle Demka VIA–1) má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří na jihozápadě Dokeská pahorkatina (VIA–1A), na severovýchodě je Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem devíti okrsků[1]:
| Geomorfologické členění Ralské pahorkatiny | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule | ||
| DOKESKÁ PAHORKATINA |
Polomené hory | Vlhošť (614 m)
|
| Úštěcká pahorkatina | Hořidla (371 m)
| |
| Jestřebská kotlina | Borný (446 m)
| |
| Provodínská pahorkatina | Dub (458 m)
| |
| Bezdězská vrchovina | Bezděz (606 m)
| |
| ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA |
Cvikovská pahorkatina | Ralsko (698 m)
|
| Českolipská kotlina | Špičák (446 m)
| |
| Podještědská pahorkatina | Stříbrník (510 m)
| |
| Kotelská vrchovina | Mazova horka (569 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol | ||
Větší města
[editovat | editovat zdroj]Na území celku leží okresní město Česká Lípa a zčásti též Litoměřice, z dalších menších měst tu jsou Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Doksy, Dubá, Úštěk, Ralsko a z menší části Štětí.
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Uvedeny jsou všechny s aktuální nadmořskou výškou nad 500 metrů. Výška u některých vrchů se časem snižuje těžbou kamene (např. Maršovický vrch, Tlustec).[3]
- Ralsko (698 m), Zákupská pahorkatina
- Jezevčí vrch (666 m), Zákupská pahorkatina
- Vlhošť (614 m), Dokeská pahorkatina
- Bezděz (606 m), Dokeská pahorkatina
- Tlustec (592 m), Zákupská pahorkatina
- Zelený vrch (586 m), Zákupská pahorkatina
- Malý Bezděz (577 m), Dokeská pahorkatina
- Mazova horka (569 m), Zákupská pahorkatina
- Holubník (563 m), Zákupská pahorkatina
- Ortel (554 m), Zákupská pahorkatina
- Ostrá horka (552 m), Zákupská pahorkatina
- Ronov (552 m), Dokeská pahorkatina
- Tisový vrch (540 m), Zákupská pahorkatina
- Slavíček (538 m), Zákupská pahorkatina
- Velký Jelení vrch (514 m), Zákupská pahorkatina
- Stříbrník (510 m), Zákupská pahorkatina
- Vrátenská hora (507 m), Dokeská pahorkatina
- Činkův kopec (507 m), Zákupská pahorkatina
- Jelínka (505 m), Zákupská pahorkatina
- Zábrdský kopec (501 m), Zákupská pahorkatina
- Kostelní vrch (500 m), Zákupská pahorkatina
Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.
Vodopis
[editovat | editovat zdroj]Území je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok a jeho přítok Obrtka). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).
Fotogalerie některých hor
[editovat | editovat zdroj]-
Jezevčí vrch -
Svahy Vlhoště -
Malý Bezděz a Bezděz -
Tlustec od Brništského rybníka -
Zelený vrch nad Cvikovem -
Ortel poblíž Cvikova -
Ronov z Vlhoště -
Slavíček a Tisový vrch
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ralská pahorkatina na Wikimedia Commons
