Úštěcký potok
| Úštěcký potok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 31,54 km |
| Plocha povodí | 216,78 km² |
| Průměrný průtok | 1,03 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| jižně od Mukařova 50°38′29,08″ s. š., 14°17′51,69″ v. d. 505 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe jižně od Nučnic 50°30′13,09″ s. š., 14°13′30,58″ v. d. 148 m n. m. | |
| Protéká | |
| Česko (Ústecký kraj – okres Litoměřice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úštěcký potok je vodní tok v okrese Litoměřice. Je dlouhý 31,54 kilometru a plocha jeho povodí měří 216,78 km². Pramení v Českém středohoří, protéká Ralskou pahorkatinou a v Dolnooharské tabuli se vlévá do Labe.
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Potok pramení v Českém středohoří v nadmořské výšce 526,78[1] metrů asi 500 metrů jižně od Mukařova. Od pramene teče směrem k jihovýchodu. Pod Brusovem opouští České středohoří a vtéká do Ralské pahorkatiny. Postupně sbírá vodu z drobných přítoků, z nichž jediný pojmenovaný je Konojedský potok, který se do Úštěckého vlévá zleva u Dubičné. Dalším levostranným přítokem je Blíževedelský potok a v těsné blízkosti jeho ústí se nachází také ústí Ličenického potoka.[2]
Oba soutoky se nachází jižně od Lukova a Úštěcký potok pod nimi mění směr k jihozápadu. Protéká podél východní a jižní strany Úštěka. Na jižním okraji města se nachází soutok s Loubním potokem a přibližně o jeden kilometru dále po proudu se do Úštěckého potoka vlévá Hrádecký potok. Potok dále pokračuje na jih k Tetčiněvsi, protéká Rochovem a Vědlicemi, za kterými se stáčí na západ k Drahobuzi, kde zprava přijímá menší Studený potok.[2]
Na severním okraji Svařenic Úštěcký potok překračuje hranici Dolnooharské tabule. Tou protéká směrem k západu a jižně od Polep se do něj na říčním kilometru 27,34 zleva vlévá jeho největší přítok Obrtka. Krátce před ústím těsně míjí vesnici Okna, za kterou se v nadmořské výšce 145,23 metrů[1] vlévá zprava do Labe na jeho říčním kilometru 799,55.[1][2]
Povodí
[editovat | editovat zdroj]Úštěcký potok je tokem druhého řádu a patří k povodí Labe. Povodí Úštěckého potoka měří 216,78 km². Nachází se v něm vodní plochy s celkovou rozlohou 82,11 hektarů, z nichž největší je rybník Chmelař u Úštěka s rozlohou 61,35 hektaru.[1] Tři čtvrtiny toku mají sklonitost do 10 ‰. Střední sklon toku je 12,1 ‰. Sklony svahů se v povodí nejčastěji pohybují v rozmezích od dvou do patnácti stupňů.[3]
Hydrologické údaje
[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok Úštěckého potoka v hlásném profilu Vědlice na říčním kilometru 11,8 je 0,33 m³/s.[4] Průměrný průtok v ústí do Labe je asi 1 m³/s.[5]
| N | 1 | 5 | 10 | 50 | 100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Průtok (m³/s) |
4,8 | 11,9 | 16,6 | 26,8 | 32,7 |
Mlýny
[editovat | editovat zdroj]Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka/řeky.
- Křížový mlýn – Úštěk čp. 65, kulturní památka
- Rochovský mlýn – Rochov u Úštěka, kulturní památka
Fauna
[editovat | editovat zdroj]V nivě Úštěckého potoka bylo zjištěno 71 druhů měkkýšů: 62 druhů suchozemských plžů, 7 druhů sladkovodních plžů a 2 druhy mlžů.[6]
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Potok v Brusově -
Most přes potok v Dubičné -
V Úštěku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Základní charakteristiky Úštěckého potoka a jeho povodí 1 [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Základní charakteristiky Úštěckého potoka a jeho povodí 2 [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Základní údaje o vodních tocích na území města Úštěk [online]. Město Úštěk [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav; PÍŠE, Jan; VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon ČSR). Heslo Úštěcký potok, s. 282.
- ↑ HORÁČKOVÁ, Jitka; LOŽEK, Vojen; JUŘIČKOVÁ, Lucie. Nivní malakofauna povodí Úštěckého potoka a její vývoj během holocénu [The floodplain mollusc fauna of the Úštěcký Brook catchment basin and its development during the Holocene (North Bohemia, Czech Republic)]. Malacologica Bohemoslovaca. 2013-03-15, roč. 12, s. 26–39. Dostupné online [cit. 2022-03-28]. ISSN 1336-6939. DOI 10.5817/MaB2013-12-26.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úštěcký potok na Wikimedia Commons - Úštěcký potok – atlas záplavového území [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. ISBN 80-86918-38-6.
