Velký Jelení vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký Jelení vrch
Velký Jelení vrch, vpravo Malý Jelení vrch
Velký Jelení vrch, vpravo Malý Jelení vrch

Vrchol 514 m n. m.
Prominence 171 m ↓ sedlo s Ralskem
Izolace 3,9 km → Ralsko[1]
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Ralské pahorkatiny
Poznámka kruhový rozhled
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Kotelská vrchovina / Děvínská pahorkatina / Jelenovršská část[2]
Souřadnice
Velký Jelení vrch
Velký Jelení vrch
Hornina čedič, pískovec
Povodí Ploučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Jelení vrch (514 m n. m.) je vrch v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Leží asi 3 km jjz. od obce Hamr na Jezeře, na katastrálním území zaniklé obce Svébořice. Spolu s Malým Jelením vrchem je součástí chráněného území Jelení vrchy. Tato přírodní památka se nachází v jednom z národních geoparků České republiky - Geoparku Ralsko.[3]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do geomorfologického celku Ralská pahorkatina, konkrétně do podokrsku Děvínská pahorkatina a Jelenovršské části okrsku Kotelská vrchovina, který je součástí podcelku Zákupská pahorkatina.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Velký Jelení vrch se nachází na čedičové žíle vulkanického původu.[3] Na vrcholu Velkého i Malého Jeleního vrchu, kde žíla vystupuje na povrch, lze pozorovat sloupcovitou odlučnost čediče, která vznikla v průběhu ochlazování magmatu.[3] Nejvyšším bodem Velkého Jeleního vrchu je čedičový skalní hrot, z něhož je kruhový výhled na Ralskou pahorkatinu, Lužické hory a Ještědský hřbet.[3] Skalnatý vrcholový hřeben, orientovaný zhruba od severu k jihu, je dlouhý přibližně 100 metrů.[4][5] Ve vrcholových partiích kopce se vyskytují mrazové sruby a srázy, které byly modelovány kryogenními procesy.[5]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Z přírodovědného hlediska je rovněž cenný zdejší reliktní lesní porost, tvořený suťovými bučinami s jilmem horským. Lesní porost je v některých partiích doplněn teplomilným společenstvem, v němž se vyskytuje jeřáb muk, strdivka sedmihradská či růže převislá. V květnatých bučinách na svazích Velkého Jeleního vrchu roste lilie zlatohlavá a kyčelnice divítilistá.[3] Lze zde nalézt též jeřáb břek, tolitu lékařskou či lýkovec jedovatý.[5]


Přístup[editovat | editovat zdroj]

Pohled z Malého Jeleního vrchu na Velký Jelení vrch

Automobilem lze dojet do Hamru na Jezeře a Stráže pod Ralskem, kam rovněž zajíždějí autobusové linky z České Lípy a z Liberce.[6] Autem či na kole (cyklotrasa č. 3046) lze dojet též k rozcestí u Sochorova pomníku pod někdejším skalním hradem a pozdější poustevnou Stohánek.[7] Přímo k vrchu vede několik neznačených pěších cest z různých stran. Severně od Malého Jeleního vrchu prochází červeně značená turistická stezka, která směřuje ze Stráže pod Ralskem obloukem kolem Kozího hřbetu a Černého rybníka na hrad Děvín.[4]

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Skály v horních partiích Velkého Jeleního vrchu jsou využívány horolezecky.[8][9] Celkem je zde vyznačeno sedm lezeckých cest o obtížnosti 1 až 4 stupnice UIAA.[7] Vrchol Velkého Jeleního vrchu je jedním z nejlepších vyhlídkových míst v Děvínském polesí.[3][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. a b c d e f Velký Jelení vrch - odměnou vám bude nejkrásnější výhled [online]. Kuřívody: Geopark Ralsko [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  4. a b Seznam. Velký Jelení vrch (514 m) [online]. mapy.cz [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  5. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  6. Seznam. Hamr na Jezeře, nám [online]. mapy.cz [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  7. a b c Děvínské polesí - Hamr na Jezeře: Velký Jelení vrch [online]. Praha: Český horolezecký svaz [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  8. Horolezecké cesty
  9. Popis pískovcových skal v Děvínském polesí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BELLMANN, Michael, THIELE, Manfred. Kletterführer Nördliches Böhmen. Dresden: Verlag Michael Bellmann, 2003 (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]