Stohánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stohánek
Hrad Stohánek
Základní informace
Výstavba kolem 1430
Zánik 1444
Materiál dřevo
Stavebník Vartenberkové
Poloha
Adresa Stráž pod Ralskem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stohánek byl dřevěný a zčásti i skalní hrad a poustevna na území bývalého vojenského pásma Ralsko na východ od Mimoně v okrese Česká Lípa. Stával na vrcholu skály Stoh (396 m) v lesích. Od roku 1996 jsou skála a smíšený les kolem součástí vyhlášené přírodní památky Stohánek o rozloze 0,26 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Asi kolem roku 1430 zde Vartenberkové, vlastnící okolní kraj, postavili dřevěný hrad uprostřed lesů. V podhradí stávala vesnička Neiderwald[1], zaniklá po třicetileté válce a směrem k Mimoni vybudovali v 20. století zaniklou vesničku Svébořice. Už dva roky po vybudování hrádku jej i s okolím koupil Zdeněk z Valdštejna, ale protože své zájmy přesunul k hradu Děvín o několik km severněji, ten nijak dobře nechráněný byl roku 1444 lužickými vojsky zbořen.[2] Časem zmizely zbytky dřevěných staveb úplně a v listinách panství z 16. století zmiňován nebyl.

Později zde přebývali poustevníci, kteří si vysekali své světničky. Poustevna z konce 18. století je známá svým popisem z povídky Karolíny Světlé Poslední poustevnice. Skálu označila jako Strouhánek, přepisem z německého Strohanke. V povídce líčila, jak pomocník jednoho poloslepého poustevníka byla přestrojená žena, která sem utekla ve strachu z kupce, kterému sloužívala. Pak ji nahradila jiná pomocnice a poustevník Jetoným pro nemravný život musel roku 1773 odejít a poustevna osiřela.[3]. Zařízení a ani jakékoliv památky na jejich pobyt se zde nezachovaly.

Místnost v půli schodiště

Dnešní stav[editovat | editovat zdroj]

Ve skále se zachoval úzký průchod s vytesaným schodištěm s kovovým zábradlím, ve stěně je řada prázdných výklenků z bývalé křížové cesty i vytesané místnosti, nahoře jsou kamenné zbytky ochozů hradu. Z vrcholu skály je pěkný rozhled po okolí.[4]. Pod skalou je tabule s vyznačením Přírodní památky Stohánek a rozcestníkem. Od tabule nahoru 150 metrů dlouhá cesta vyznačená není. Kopec i se skálou je zarostlý stromy.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Schody na Stohánku

Kolem skály s někdejším hradem vedou dvě cyklostezky 3050 a 3046. Stohánek je na okružní zeleně značené turistické cestě z Hamru na Jezeře dlouhé bez odboček 9 km. V okruhu do 5 km je celá řada dalších přírodních památek, i Sochorův pomník.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 45. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 8. 
  3. MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou. Praha: NLN, s,r.o, 2004. ISBN 80-7106-716-4. Kapitola Děvín a poustevnice na Stohánku, s. 162. 
  4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce 5 – Máchovo jezero - Ralsko. Praha: Soukup a David, 1995. ISBN 80-901517-8-7. S. 20. 
  5. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]