Ostrava
Šablona:Infobox statutární město
Další údaje
- Hustota osídlení
- 1 453 obyvatel/km²
- Maximální vzdálenosti
- Ostrava ze severu na jih (Antošovice - Nová Bělá) 20, 5 km
- Ostrava z východu na západ (Bartovice - Krásné Pole) 20, 1 km
- Nadmořská výška
- 208-334 m. n. m.
- Délka místních komunikací
- 828 km
- Telefonní předčíslí
- 59
- Registrační značka
- T (dřívější SPZ: OV, OT, OS)
Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je převážně průmyslové statutární město na rozhraní Moravy a Slezska na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně má Ostrava příjemné klima, které svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 309 tisíc obyvatel; Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Sídlem magistrátu je Nová radnice.
Původně malá osada, vzniklá nad řekou Ostrá (Ostravice), která ji dala jméno a dodnes dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. V roce 1763 je ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí. To znamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 zakládá majitel panství hutě, zvané Rudolfovy (po svém majiteli). Později tyto hutě přecházejí do majetku rodiny Rothschildů a získávají název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého rozkvětu města. Výsledkem je, že v druhé polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky. Kvůli důlním plynům je (zejména mladou generací) také nazývána Metan City. Heraldický znak se skládá z bílého koně (vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo postava z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě) a zlaté růže (z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze).
V dnešní době po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se již netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více nabírá na důrazu strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Přírodním unikátem, byť uměle vytvořeným, je pak halda Ema.
Historie
Mezi významné historické události Ostravy patří:
- 1229: zmíněna ves Ostrawa (nyní Slezská Ostrava) v listině papeže Řehoře IX.
- 1267 (29. listopadu): zmíněna osada Ostrava (nyní Moravská Ostrava) v závěti olomouckého biskupa Bruna (1245–1281)
- před 1279: udělen statut města, první písemné doklady o kostele svatého Václava
- 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
- 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
- 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
- 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
- 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
- 1930: postavena Nová radnice
- 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
- 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
- 1955: ostravské studio České televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio v České republice
- 1959: vznikla Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
- 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
- 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
- 2004: Ostrava je jedním z pořadatelů MS v ledním hokeji v ČEZ Aréně
- 2006: Ostrava hostila 60. Mistrovství světa v kulturistice mužů a 6. Mistrovství Evropy v soutěži teamgym
Doprava
Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!
V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice.
Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať do sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.
Starostové a primátoři
- 1861: Hermann Zwierzina
- 1864: Alois Anderka
- 1873: Konstantin Grünwald
- 1880: Anton Lux
- 1888: Dr. Adalbert Johanny
- 1901: Dr. Gustav Fiedler
- 1918: Johann Ulrich (do 17. prosince 1918)
- 1918: Jan Prokeš
- 1935: Josef Chalupník
- 1939: Dr. Josef Hinner
- 1940: SS Sturmbannführer Emil Beier
- 1945: Josef Lampa (jmenován dočasně na tři týdny)
- 1945: Josef Kotas
- 1960: Jan Buchvaldek
- 1964: Ing. Josef Kempný
- 1968: Ing. Zdeněk Kupka
- 1971: RSDr. Eduard Foltýn
- 1986: Ing. Bedřich Lipina
- 1989: Ing. Lubomír Vejr CSc.
- 1990: Ing. arch. Jiří Smejkal
- 1993: Ing. Evžen Tošenovský
- 2001: Ing. Čestmír Vlček
- 2002: Ing. Aleš Zedník
- 2006: Ing. Petr Kajnar
Členění města
Ostrava je rozdělena na 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že se Ostrava rozdělí na 22 obvodů. Tato změna začala platit od 24. listopadu 1990. Od 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná.
Některé obvody zahrnují více katastrálních území.
Partnerská města
Šablona:Portál Ostrava
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava na Wikimedia Commons
Volgograd, Rusko (1949)
Coventry, Spojené království (1957, obnoveno 1990)
Katowice, Polsko (1960, obnoveno 1996)
Drážďany, Německo (1971, obnoveno 1995)
Split, Chorvatsko (1976)
Pireus, Řecko (1997)
Košice, Slovensko (2001)
Miskolc, Maďarsko (2001)
Pittsburgh, Spojené státy americké (2001)- okres Wodzislaw, Polsko (2005)
Slavní rodáci
- Vlastimil Brodský – herec
- Slávka Budínová – herečka
- Tomáš Galásek – fotbalista
- Věra Chytilová – režisérka
- Marek Jankulovski – fotbalista
- Zdeněk Jirotka – spisovatel
- Martina Kociánová – televizní moderátorka
- Richard Krajčo – herec a zpěvák
- Ivan Lendl – tenista
- Artur London – politik a publicista
- Vojtěch Martínek – spisovatel
- Luděk Mikloško – fotbalový trenér
- Jaromír Nohavica – písničkář
- Karel Reisz – filmový režisér
- Marie Rottrová – zpěvačka
- Jiří Rusnok – politik
- Vilém Závada – básník
Vysoké školy
Externí odkazy
- Magistrát města Ostravy
- Mapový server Magistrátu města Ostravy
- Ovanet – metropolitní síť zahrnující mj. kamerový systém
- Visit Ostrava – podpora turistického ruchu
- Za starou Ostravu – občanské sdružení
- eOstrava – informační portál
- Ostravské stránky – katalog odkazů
- Ostravské noviny – zpravodajský server
- OstravaBlog – zpravodajský server
- Ostravak – blog svérázného obyvatele
- Ostravaci – fotky Ostravy