Přeskočit na obsah

Dějiny Ostravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohled na Slezskoostravský hrad z roku 1855

Dějiny Ostravy začínají již v 8. století n. l. Ostrava patří k velmi dlouho osídleným místům na území České republiky. Na území Ostravy se nacházely tři hrady (v Moravské Ostravě, ve Slezské Ostravě a na Landeku), ale pouze slezskoostravský se zachoval až do dneška.

Ostrava v pravěku

[editovat | editovat zdroj]
  • asi před 30 tisíci lety: první trvalejší osídlení lovců mamutů na Landeku, použití černého uhlí jako paliva, Petřkovická venuše

Ostrava ve středověku

[editovat | editovat zdroj]
Privilegium ke konání trhu z roku 1362

Ostrava za vlády Habsburků

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na Ostravu z roku 1699
Pohled na Ostravu z roku 1728
Pohled na Ostravu z roku 1855

V 2. polovině 19. století dochází k rozvoji průmyslu, Slezská Ostrava se stává průmyslovým centrem Habsburské monarchie. Spolu s okolními vesnicemi Hrušov, Muglinov, Michálkovice a Radvanice spadala administrativně do Slezska, tedy pod Opavu a to až do roku 1928, kdy byla země Slezská spojena s Moravskou v Moravskoslezskou s centrem v Brně. Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka byly součástí země Moravské, spadající pod Brno.

Ostrava za první republiky

[editovat | editovat zdroj]
Obchodní dům firmy Brouk a Babka z roku 1928

Ve 20.–30. létech 20. století byly na území města postaveny obchodní domy (Bachner, Brouk a Babka…).

Ostrava za protektorátu

[editovat | editovat zdroj]
Letecký pohled na Moravskou Ostravu za protektorátu

Moravská Ostrava byla jako významné průmyslové centrum obsazena nacistickým Německem ještě dříve, než prezident Emil Hácha podepsal v Berlíně dohodu s Hitlerem. O významu města pro německý zbrojní průmysl svědčí i Hitlerova slova: „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!“ Ostrava byla osvobozena v rámci Ostravské operace.

Ostrava v době poválečné

[editovat | editovat zdroj]
Nová huť
Palác kultury a sportu

Těsně po válce došlo opravám bytového fondu a městské infrastruktury. Během 50.–80. let 20. století došlo k obrovskému přílivu obyvatel a stavebnímu rozmachu města. Byla zahájena výstavba sídlišť v Hrabůvce, Zábřehu a Porubě. Nastal intenzivní rozmach těžkého průmyslu, především hutního. V šedesátých letech bylo vybudováno výstaviště Černá louka a pokračovala necitlivá asanace historického centra města. Za starosty Josefa Kempného pokračovala výstavba ostravských sídlišť a řešila se problematika možné těžby uhlí pod středem města. Po srpnu 1968 došlo k výstavbě sídlišť i na asanovaných plochách (např. Fifejdy). V 70. letech se primátor Eduard Foltýn podílel na tvorbě nového územního plánu; mj. prosadil výstavbu svinovských a frýdlantských mostů, obnovu komunikační sítě města a vybudování krajské nemocnice v Porubě. Stále však pokračovala necitlivá asanace centra města. Posledním předlistopadovým primátorem byl Bedřich Lipina, který rozšířil elektrárnu v Třebovicích a zahájil výstavbu ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze a zpracovatelského závodu komunálních odpadů v Kunčicích. Informace o správním vývoji Ostravy naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Ostrava po sametové revoluci

[editovat | editovat zdroj]
Divadlo loutek
Masarykovo náměstí

Po sametové revoluci navázala Ostrava standardní vztahy s jinými městy tuzemskými i zahraničními. Vznikla Ostravská univerzita, byly založeny pobočky Alliance Francaise a British Council. Ostrava se také zapojila do mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Ouverture. Primátor Evžen Tošenovský se významně angažoval na realizaci Centra tísňového volání, ojedinělého projektu na území České republiky. Kladně bylo hodnoceno jeho pracovní i osobní nasazení během povodně v roce 1997. Bylo postaveno Divadlo loutek a rekonstruováno Divadlo Antonína Dvořáka. Realizována byla také výstavba nové čtyřproudé komunikace ve Vítkovicích, rekonstrukce ulice Poděbradova, výstavba podzemního kolektoru v centru města a rekonstrukce tramvajové vozovny v Křivé ulici.

  1. Vzpomínka na první 1. máj 1890 [online]. 2021-05-02 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]