Konstantin Grünwald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Konstantin Grünwald
Konstantin Grünwald
Konstantin Grünwald
Narození 19. února 1831
Moravská Ostrava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. dubna 1918 (ve věku 87 let)
Moravská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Grünwald (19. února 1831, Moravská Ostrava[1]17. dubna 1918, Moravská Ostrava[2]) byl třetím moravskoostravským starostou.

Jednalo se o potomka váženého koželužského a barvířského rodu, který v Moravské Ostravě působil minimálně od roku 1642. Zajímavostí je, že jeden z předchůdců Konstantina Grünwalda se v letech 16491655 podílel jako radní na správě města. Grünwaldovi patřil dům na náměstí a obchod střižním zbožím.

V roce 1865 vstoupil do komunální politiky jako člen obecního výboru, avšak v červnu 1869 rezignoval na svoji funkci na protest proti negativnímu postoji Aloise Anderky k otevření hlavní chlapecké školy v Moravské Ostravě. Život ve městě mu však nebyl lhostejný, proto se rozhodl opět kandidovat. Dne 17. července 1873 byl zvolen starostou.

Otevřeně se hlásil k české národnosti a i úřední věci vyřizoval v češtině. V roce 1873 se stal ředitelem nově založené moravskoostravské spořitelny; tuto funkci vykonával až do roku 1897. Poněkud kontroverzní bylo založení nižší reálné školy s německým vyučovacím jazykem v roce 1877. Založení českého gymnázia v Ostravě totiž schválil zemský sněm, avšak radnice byla proti a argumentovala tím, že dobrého vzdělání je možné dosáhnout pouze v německých školách. Tyto argumenty byly zčásti pravdivé, protože vyšší vzdělání bylo možné získat pouze v němčině a také odborná literatura vycházela převážně v tomto jazyce. Proti české škole se (anonymně) postavil i Ignát Vondráček, jinak velký podporovatel českých věcí.

Dne 23. května 1880 podal Grünwald abdikaci na funkci starosty jako výraz nesouhlasu s rezolucí osmnácti německých členů obecního výboru. Ti nesouhlasili s tzv. Stremayrovými jazykovými nařízeními z dubna téhož roku, která v úředním styku zrovnoprávnila češtinu s němčinou.

Konstantin Grünwald zůstal členem obecního výboru až do roku 1892 (v letech 18821892 jako radní). Působil také ve spolkovém životě. Patřil mezi zakladatele a aktivní členy Matice ostravské, byl předsedou Občanské besedy, Moravského klubu a spolku Národní dům. Od roku 1914 byl v představenstvu ostravské pobočky Živnostenské banky.

Jako výraz uznání mu bylo 8. července 1898 uděleno čestné občanství města. Když v roce 1918 zemřel, německé noviny Ostrauer Zeitung v nekrologu napsaly: „Byl to Čech, ale neznal nic ze šovinismu… Byl to čestný a otevřený charakter, kterému leželo na srdci blaho obce a na jehož vedení se dalo spoléhat.“

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí : portréty starostů Moravské Ostravy 1861-1918. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. ISBN 80-902075-2-9. S. 15–16. 
Představitelé Ostravy
Předchůdce:
Alois Anderka
1873-1880
Konstantin Grünwald
Nástupce:
Anton Lux