Jump to content

Horní Heřmanice (okres Ústí nad Orlicí)

From Wikipedie
Horní Heřmanice
Pohled od kostela
Pohled od kostela
Znak obce Horní HeřmaniceVlajka obce Horní Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLanškroun
Obec s rozšířenou působnostíLanškroun
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel452 (2024)[1]
Rozloha15,73 km²[2]
Nadmořská výška578 m n. m.
PSČ561 33
Počet domů272 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Heřmanice 91
561 33 Horní Heřmanice v Čechách
obec@hornihermanice.cz
StarostaTomáš Beran
Oficiální web: www.hornihermanice.cz
Horní Heřmanice
Horní Heřmanice
Další údaje
Kód obce580295
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Heřmanice (německy Ober Hermanitz, též Herbordsdorf, Hermansdorf) se nachází v okrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji. Žije zde 452[1] obyvatel.

Části obce[edit | edit source]

Historie[edit | edit source]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304, kdy dal král Václav II. již existující vesnici připsat ke statkům Zbraslavského kláštera [4]. Název obce byl pravděpodobně odvozen od jména královského lokátora Hermana.

Zbraslavský klášter Heřmanice roku 1358 postoupil litomyšlskému biskupovi Janovi II. ze Středy, významnému humanistovi a kancléři císaře Karla IV.. Roku 1409 litomyšlský biskup Jan XII. Železný Horní a Dolní Heřmanice s Jablonným zastavil Janu Strýčkovi ze Střížkova, později je vyplatil. Od roku 1544 patřily mezi vesnice příslušné k zámku v Lanškrouně. Původní kostel byl středověký, kamenný byl postaven až v 1. decéniu 18. století.

Pamětihodnosti[edit | edit source]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horních Heřmanicích (okres Ústí nad Orlicí).
Kostel sv. Jiří
  • Kostel svatého Jiří – jednolodní barokní stavba se starší hranolovou věží; stavitelem byl Ital Antonio Sala. Základní kámen byl položen roku 1706, svěcení proběhlo roku 1712, jak potvrzuje nápis tesaný na překladu portálu. Vnitřní zařízení je jednotné, vrcholně barokní. Křtitelnice s řezbou Křtu Krista v Jordáně je z roku 1749. Na hlavním oltáři je replika poutního obrazu Chrudimského Salvátora. Další oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna a prospekt varhan jsou rovněž barokní. Kostel je přifařen k Bystřeci.
  • barokní budova márnice na kruhovém půdorysu, severovýchodně od kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – u fary
  • Vodní mlýn (čp. 103)
  • Venkovský dům čp. 85 a další roubenky
  • výměnek a stodola u čp. 42
  • silniční propustek na silnici I/43

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Regesta diplomatica necnon epistolaria Regni Bohemiae et Moraviae, Josef Emler (editor), Pragae 1882, tomus II, s. 867, č. 2004

Literatura[edit | edit source]

  • Josef Cibulka-Jan Sokol: Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl 47, okres Lanškrounský. Praha 1935, s. 99-111.
  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I.díl A-J, Academia Praha 1978

Externí odkazy[edit | edit source]