Česko-čínské vztahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bilaterální vztahy České republiky
a Čínské lidové republiky
Česko   Čína
China Czech Locator.svg
ČeskoČína

Česko-čínské vztahy jsou mezinárodní vztahy mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou.

Formálně vznikly v roce 1919 mezi tehdejším Československem a Čínou. Vztahy se prohloubily díky obchodu, turismu mezi těmito zeměmi zejména po začátku 21. století. Vznikly také dohody, které vylepšily ekonomické podmínky mezi oběma zeměmi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 Čína uznala nově vzniklou Československou republikou. V 30. letech začala Čína od Česka nakupovat průmyslové vybavení a to především zbraně pro modernizaci své armády.[1]

V roce 1968 Čína vehementně odsoudila sovětskou invazi do Československa.[2] Dne 23. srpna 1968 přednesl premiér a ministr zahraničí Zhou Enlai projev na rumunském velvyslanectví v Pekingu a obvinil Sovětský svaz z „fašistické politiky, velkého mocenského šovinismu, národního egoismu a sociálního imperialismu“.[2] Zhou porovnal invazi do Československa v roce 1968 s Hitlerovou politikou vůči Československu v letech 1938-39 a americkou politikou ve Vietnamu.[2]

Miloš Zeman, který působil v letech 1998 až 2002 jako předseda vlády České republiky a od roku jako prezident, se snažil navázat blízké vazby na Čínu.[3] Česká politická reprezentace se otevřela čínské vládě v letech 2013–14 pro „ekonomickou diplomacii“.[4] Do roku 2019 mělo toto sbližování smíšené výsledky, včetně několika hospodářských a politických kontroverzí.[3][4]

V roce 2019 si čínské velvyslanectví stěžovalo na názory některých českých politiků ohledně demonstrací v Hongkongu, které označilo za „chybné". Tím dle sinoložky Kateřiny Procházkové porušilo Vídeňskou úmluvu, která říká, že velvyslanectví nesmějí komentovat výroky politiků v zemi působení.[5] České Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám spadající pod Ministerstvo vnitra ČR reagovalo na výrok čínského velvyslanectví tak, že se v Česku od roku 1989 (sametová revoluce) termín „chybné názory" nepoužívá, naopak Listina základních práv a svobod zavedla termín „svoboda projevu".[6]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 z výzkumu agentury STEM vyplynulo, že Češi mají k Číně nejnegativnější vztah ze 23 vybraných zemí světa (19 z nich v Evropě).[7]

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Obchod mezi Českem a Čínou několikanásobně vzrostl od roku 2008, avšak dovoz z Číny do ČR je desetkrát větší než český export do Činy (2018).[8][9] V roce 2017 tvořil český vývoz do Číny 1,32 % všech českých vývozů. Čínský dovoz do Česka tvořil 12,58 % celkového českého dovozu.[10] V Číně tvořily vývozy do Česka 0,39 % ze všech vývozů, importy 0,2 %.

Špionáž[editovat | editovat zdroj]

Česká kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba (BIS) vyjádřila, že čínské tajné služby patří spolu s ruskými v Česku k nejaktivnějším. Čínská špionáž, jenž zaměstnává dle BIS statisíce osob, cílí na „silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži“.[11]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Stávající partnerská města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Pražsko-pekingská smlouva[editovat | editovat zdroj]

Za pražské primátorky Adriany Krnáčové v roce 2016 podepsal pražský magistrát s pekingskou samosprávou partnerskou smlouvu o sesterství měst Praha a Peking. Smlouva, která mimo jiné zahrnovala i souhlas s tvrzením, že Praha uznává politiku jedné Číny (zahrnující území pod jurisdikcí Taiwanu), byla obhájena vedením Prahy tak, že Peking článkem podmiňoval plánované zapůjčení pandy velké do pražské zoo. Dále měla ukotvit hospodářskou a kulturní spolupráci.

Snaha pozměnit smlouvu[editovat | editovat zdroj]

Následující primátor Zdeněk Hřib (úřadující od roku 2018) spolu s celou koalicí prohlásil, že lidská práva jsou pro město víc než panda v pražské zoo. Začalo tak jednání o vyřazení článku o uznání jednotné Číny ze smlouvy s Pekingem, čímž byla ztracena možnost získat pandu. Navíc, prezident Miloš Zeman ani tři roky po podepsání smlouvy o pandu svého čínského protějška nepožádal, bez čehož panda nemohla být získána. Zeman reagoval slovy, že o pandu nepožádal, protože si ji podle něj Praha nezaslouží.[13] Peking neprojevil zájem smlouvu změnit, v září 2019 ji tak Praha nejspíše zruší.[14] Hřib prohlásil „Rada hlavního města jako samospráva mě pověřila, abych vykonal všechny potřebné kroky k vyjmutí politické deklarace s partnerské smlouvy s Pekingem, jelikož tam nemá co dělat. Chceme apolitické vztahy založené na kulturní výměně.“

Čínské velvyslanectví v ČR prohlásilo, že pražský magistrát poškozuje zájmy Číny týkající se Tchaj-wanu či Tibetu, vyzvalo ho, aby to nedělal a „jednal ve prospěch společných zájmů obou národů“.[15] Čína následovně zrušila v roce 2019 koncert Pražské filharmonie v Číně, důvodem byly nejspíše zhoršené pražsko-čínské vztahy kvůli snaze změny partnerské smlouvy s Pekingem z roku 2019.[16]

Kauzou se v září 2019 zaobíral český ministr kultury Lubomír Zaorálek, který měl schůzi z čínským velvyslancem Čang Ťien-minem. Český ministr ale ze schůze předčasně odešel, prohlásil že nechtěl poslouchat jeho prázdná slova a nedošlo k žádné domluvě.[17] Později český prezident Miloš Zeman čínskému velvyslancovi řekl, že jeho reakce na výrok pražského primátora Hřiba byla přehnaná.[18]

Vypovězení smlouvy[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2019 odsouhlasila Rada hl. m. Prahy vypovězení smlouvy s Pekingem. Čína prostřednictvím své ambsády v Praze v reakci na to varovala Prahu, že pocítí újmu, pokud co nejdříve nepřehodnotí své rozhodnutí. Čínská strana vyzvala k přizpůsobení se k „trendu současného vývoje a historického pokroku".[19] Primátor Hřib v reakci na to uvedl, že nelze mluvit o partnerství, pokud jedna strana otevřeně vyhrožuje.[20] O den později smlouvu vypověděl sám Peking. Kancelář pro mezinárodní záležitosti pekingského magistrátu uvedl, že doufá v to, že představitelé Prahy si co nejdříve uvědomí své chyby a konkrétními kroky napraví negativní dopady.[21]

Zastupitelské úřady[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Liang, Hsi-Huey "China, the Sino-Japanese Conflict and the Munich Crisis" pages 342-369 from The Munich Crisis, 1938 Prelude to World War II edited by Erik Goldstein and Igor Lukes, Frank Cass, London, 1999. (anglicky)
  2. a b c Rea,, Kenneth "Peking and the Brezhnev Doctrine" page 22 from Asian Affairs: An American Review, Volume 3, No. 1. September-October 1975 (anglicky)
  3. a b Prague Opened the Door to Chinese Influence. Now It May Need to Change Course. Foreign Policy. BETHANY ALLEN-EBRAHIMIAN, EMILY TAMKIN. MARCH 16, 2018.
  4. a b China’s political interference in Czech Republic back in focus. Agata Palickova. EURACTIV.com. Jul 24, 2019.
  5. Čínská ambasáda stěžováním na české politiky porušuje mezinárodní úmluvu, tvrdí sinoložka. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  6. "Chybné názory" už neznáme, vzkázalo centrum hybridních hrozeb čínské ambasádě. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa [online]. STEM [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  8. Českému exportu do Číny se nedaří. Dovoz je desetkrát větší. 24. 4. 2019. Novinky.cz
  9. Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. 25. 5. 2019. businessinfo.cz.
  10. Czech Republic import and export [online]. WITS [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  11. Šéf BIS varoval české obchodníky před metodami čínských špionů. 25. 9. 2019. ČT24.
  12. a b c Partnerská města HMP Archivováno 25. 6. 2013 na Wayback Machine. http://zahranicnivztahy.praha.eu.
  13. NOHL, Radek. Lidská práva jsou více než panda v zoo, Praha změní smlouvu s Čínou z éry primátorky Krnáčové. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. 
  14. Přestřelka s Čínou pokračuje. Zaorálek se ohradil proti rušení koncertů. iDNES.cz [online]. 2019-09-09 [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. 
  15. ‚Existuje pouze jedna Čína.‘ Po ministerstvu zahraničí kritizuje primátora Hřiba i čínská ambasáda. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (česky) 
  16. Pražská filharmonie v Číně nezahraje. Tamním úřadům vadí Hřibovy výroky. Deník. 2019-06-17. Dostupné online [cit. 2019-09-12]. (česky) 
  17. PANCÍŘ, Tomáš. Zaorálek: Čínský velvyslanec se nedal poslouchat. Opustil jsem místnost, rozhovor mi přišel zbytečný. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-09-12]. Dostupné online. (česky) 
  18. Vaše reakce na Hřiba byla přehnaná, vyčetl Zeman čínskému velvyslanci. Ze situace je zklamaný. Hospodářské noviny [online]. 2019-09-26 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky) 
  19. Čína varovala Prahu, že pocítí újmu. Za Peking se důrazně staví i KSČM. Echo24.cz [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  20. Změňte přístup, nebo pocítíte újmu, varoval čínský velvyslanec Prahu. Petříčkovi se výhrůžky nelíbí. ČT24 [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  21. Peking vypověděl partnerství s Prahou. Její vedení se podle něj vměšovalo do záležitostí Číny. Hospodářské noviny [online]. 2019-10-10 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]