Vídeňská úmluva o diplomatických stycích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, přijatá 18. dubna 1961 ve Vídni, kodifikuje právní normy mezinárodního práva v oblasti diplomatických styků a vztahů, které se do té doby zakládaly na výsledcích Vídeňského kongresu z let 1814–1815 a na různých bilaterálních smlouvách. Úmluva byla vypracována Komisí pro mezinárodní právo OSN. V platnost vstoupila 1964, do ledna 2021 ji ratifikovalo 192 států[1]. Mimo jiné řídí Úmluva i otázku exteritoriality a imunity diplomatů. V Česku publikována pod č. 157/1964 Sb.[2]

Originály ve světových jazycích (angličtina, španělština, francouzština, ruština, čínština) jsou uloženy u generálního tajemníka OSN, Antónia Guterrese.

Oblasti konzulárních styků upravuje Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, přijatá 24. dubna 1963,[3] která vstoupila v platnost roku 1967 a kterou do roku 2015 podepsalo 177 států.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. United Nations Treaty Collection. treaties.un.org [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (EN) 
  2. Vyhláška č. 157/1964 Sb., ministra zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. In: Sbírka zákonů. 1964. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Vyhláška č. 32/1969 Sb., ministra zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. In: Sbírka zákonů. 1969. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]