TGV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čelní vůz prototypové turbínové jednotky TGV 001
2 soupravy PSE v původním zbarvení, 1987
Souprava La Poste
Souprava Atlantique č. 335 na Gare Montparnasse v Paříži
AVE S-100 č. 13 u žst. Madrid Puerta de Atocha
AVE S-101 Euromed

TGV [te:že:ve:] je označení pro vysokorychlostní vlaky (Train à Grande Vitesse) francouzských státních drah (SNCF) pro přepravu cestujících, obdobu japonského systému Šinkansen. Zkratka představuje slova train à grande vitesse („vysokorychlostní vlak“). Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po kolejích normálního rozchodu. Pro umožnění vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) jsou však pro ně zpravidla budovány vysokorychlostní tratě (LGV – Ligne à Grande Vitesse) bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7000 m), sklon trati dosahuje až 35 .

Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi Paříží a Lyonem 27. září 1981.

Nástupcem TGV bude vysokorychlostní vlak AGV, jehož výroba pro NTV v současnosti započala.

Popis vlaků

Jednotky TGV se skládají ze dvou hnacích (čelních) a několika hnaných (vložených vozů). Hnací nápravy jsou vždy všechny nápravy hnacího vozu a někdy též sousedního podvozku hnaného vozu. Vložené vozy spočívají na Jakobsových podvozcích (tj. jeden podvozek je vždy společný pro dva sousedící vozy; netýká se spřažení s čelními vozy). Předností tohoto řešení je snížení počtu dvojkolí, zvýšení prostornosti uvnitř vozů, snazší průchodnost a lepší aerodynamika vlaku.

První prototyp TGV 001 byl poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy během ropné krize v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce. Většina vlaků je napájena soustavami:

Doposud byly vyrobeny tyto typy:

Tratě

Tratě TGV:
modrá čára - LGV v Francii
červená čára - LGV mimo Francie
černa čára - standardní tratě s provozem TGV
Souprava Thalys PBA 4537
Dvoupodlažní souprava TGV Duplex (TGV Euroduplex) u města Frankfurt nad Mohanem, Německo

Tratě, které využívají jednotky TGV se označují LGV (ligne à grande vitessevysokorychlostní trať) V současnosti jsou ve Francii a v přilehlém okolí v provozu následující tratě:

V následujících letech se plánuje zprovoznění těchto tratí:

Rekordy

Rekordní jízdy TGV
Souprava Thalys PBKA 4345
Souprava AGV na cerhenickém testovacím okruhu

Již 8. prosince 1972 dosáhla jednotka TGV 001 s plynovou turbínou rychlosti 318 km/h, což byl světový rekord vozidel s termickým pohonem.

26. února 1981 dosáhla jednotka TGV PSE č. 16 na trati Paříž – Lyon rychlosti 380 km/h a překonala tak francouzský rekord z roku 1955 – 331 km/h.

Hranice 400 km/h byla překonána německou jednotkou ICE 1. května 1988, avšak již 5. prosince 1989 opět převzali štafetu Francouzi – jednotka „TGV-Atlantique“ č. 325 dosáhla rychlosti 482,4 km/h a 18. května 1990 dokonce 515,3 km/h.

O možnostech francouzského systému svědčí fakt, že TGV POS č. 4402 drží světový rychlostní rekord pro kolejová vozidla (rychleji jel jen magnetický vlak maglev, 583 km/h, v Japonsku v roce 2005) 574,8 km/h, dosažený 3. dubna 2007 na trati PařížBaudrecourt u vesničky Passavant-en-Argonne. Vlak tím vylepšil svůj vlastní nedávný rekord 553 km/h ze dne 13. 2. 2007 a předchozí vytvořený TGV Atlantique č. 325 z 18. 5. 1990, kdy jel na trati PařížTours poblíž Vendôme rychlostí 515,3 km/h.

Další pozoruhodný výkon předvedla souprava TGV č. 531 dne 26. května 2001, kdy překonala vzdálenost napříč Francií z Calais do Marseille (1 067,2 km) za 3 hodiny a 29 minut, tj. průměrnou rychlostí 278,4 km/h. Na překonání 1 000 km s letmým startem tak potřebovala pouhé 3 hodiny a 9 minut, tj. dosáhla průměrnou rychlost 314,5 km/h. Rychlost na celé trase 1067,2 km je nižší, protože čas zahrnuje počáteční rozjezd a konečné brzdění. Pro srovnání: SuperCity Pendolino Českých drah trvá v běžném provozu 250 km cesty z Prahy do Olomouce s jednou zastávkou 2 hodiny a 10 minut, tj. průměrnou rychlostí 115,4 km/h (stav k roku 2015).

Reference

  1. Thalys News
  2. LGV Est Phase 2 opening completes Paris – Strasbourg high speed line [online]. Railway Gazette, 2016-07-04 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy