Perpignan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Perpignan
Perpignan.jpg
Perpignan – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 8-100 m n. m.
stát: Francie Francie
region: Languedoc-Roussillon
departement: Pyrénées-Orientales
arrondissement: Perpignan
kanton: chef-lieu 9 kantonů
Perpignan
Red pog.png
Perpignan
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 68,07 km²
počet obyvatel: 117 419 (2010)
hustota zalidnění: 1 725 obyv. / km²
správa
starosta: Jean-Marc Pujol (2009-2014)
PSČ: 66000, 66100
INSEE: 66136

Perpignan je nejjižněji položené velké město kontinentální Francie, nachází se na jihozápadě země, v půli cesty mezi Pyrenejemi a Narbonne, 14 km od Středozemního moře. Město má 150 000 obyvatel a je správním centrem departementu Pyrénées-Orientales.

Mezi nejvýznamnější památky lze zařadit Palác mallorských králů, katedrálu sv. Jana Křtitele a vstupní bránu Le Castillet. Perpignan také patří mezi oblíbené destinace českých studentů vyjíždějících sem studovat v rámci programu Erasmus.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o stálém sídle na tomto území byla vytvořena roku 927. Neslo název villa Perpiniarum. Brzy se stal Perpignan hlavním městem hrabat z Roussillonu. Roku 1172 hrabě Girard II. uzavřel vleklou válku se sousedním hrabstvím ampuriaským. Poté odkázal oslabený Roussillon do rukou Alfonse I., barcelonského hraběte, jelikož zemřel bez potomků. Francouzské právo na feudální panství nad Roussillonem bylo zrušeno Ludvíkem IX. v Corbeilské smlouvě.

Aragonské panství[editovat | editovat zdroj]

Když Jakub I. Dobyvatel (král aragonský a hrabě barcelonský) založil roku 1276 království mallorské, stal se Perpignan hlavním městem vnitrozemských území nového státu. Následující úspěšná desetiletí jsou považována za zlatou dobu v historii tohoto města. V městě kvetla výroba oblečení, kožedělnictví, zlatnictví ale i dalších luxusních předmětů. Francouzský král Filip III. zemřel roku 1285, právě když se vracel z neúspěšně křížové výpravy proti aragonské koruně. Roku 1324 započala stavba katedrály svatého Jana Křtitele

V roce 1344 Petr IV. připojil Mallorské království znovu k Aragonii a Perpignan znovu přejalo hrabství barcelonské. Během několika let město ztratilo přibližně polovinu obyvatel kvůli epidemii černé smrti. Roku 1463 na město zaútočil a posléze ho pokořil francouzský král Ludvík XI: a již o deset let později byli Francouzi nuceni krutě potlačit povstání proti jejich vládě. To se jim po dlouhém obléhání podařilo. Roku 1493 se město vrátilo znovu pod aragonskou korunu, francouzský král Karel VIII. si tímto darem Ferdinandovi II. Aragonskému chtěl ponechat volné ruce, aby mohl podniknout svou invazi do Itálie.

Znovu oblehnut a zabrán Francouzi během třicetileté války v září 1642 byl Perpignan uznán Pyrenejskou smlouvou (1659) jako součást Francouzského království.

Biskupství[editovat | editovat zdroj]

Katedrála svatého Jana Křtitele (Cathédrale Saint-Jean-Baptiste de Perpignan) je římskokatolická katedrála a národní památka Francie. Stavba začala roku 1324. Inicioval ji mallorský král Sancho Mírný. Byla dostavěna roku 1509. Je postavena v gotickém slohu. Byla restaurována v 19. a 20. století.

Ponejprv byla katedrála sídlem biskupů z Elne. Poté se roku 1602 biskupství přejmenovalo na perpignanské.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu