Pavel Ludikar
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pavel Ludikar | |
|---|---|
| Rodné jméno | Pavel Vyskočil |
| Narození | 3. březen 1882, |
| Úmrtí | 20. únor 1970, |
| Žánry | opera, |
| Povolání | zpěvák, |
| Typ hlasu | bas |
Pavel Ludikar, vl. jménem Pavel Vyskočil, (3. března 1882, Praha – 20. února 1970, Vídeň) byl český pěvec – basista.
Zpěv studoval nejdříve u své matky, altistky Františky Ludikarové - Vyskočilové, poté v letech 1903 -1904 na pražské konzervatoři u prof. z Doetscherů, v roce 1905 se zdokonaloval u slavného francouzkého barytonisty Jeana Lassala.
Po absolutoriu vystupoval v Národním divadle v Praze, dále ve Dvorní opeře v Drážďanech, Lidové opeře ve Vídni, v Itálii v Teatro alla Scala a v Buenos Aires. Vrchol jeho kariéry byl v letech 1926–1932, kdy působil v Metropolitní opeře v New Yorku (1926-1932).
Ludikar byl neobyčejně hudebně všestrannou osobností. Byl vysoce ceněn jak na operních jevištích, kde mistrně ztvárnil basové i barytonové postavy v operách Richarda Wagnera, Scarpii, Mozarta (Figarova svatba), Mefista, Kecala, Borise Godunova aj., Richard Strauss mu v roce 1911 svěřil roli Ochse v italské premiéře Růžového kavalíra.
Na koncertních pódiích přednášel národní písně (písňové cykly v 7 jazycích), byl i úspěšným pedagogem v letech 1941-1943 v Praze, profesorem salzburského Mozartea 1944_1973, ředitelem Opernschule ve Štýrském Hradci. V roce 1949 byl jmenován profesorem vídeňské hudební akademie. Ludikarův průrazný a přesto sametový basbaryton měl krásnou barvu a neobyčejný rozsah od nejhlubších tónů basso-profonda až barytonovému g1.
Pavel Ludikar měl vřelý vztah k Vamberku, který byl rodným městem jeho otce a kam často rád zajížděl.

