Giacomo Meyerbeer
Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer (* 5. září 1791, Berlín – † 2. května 1864, Paříž), byl německý operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii.
Meyerbeer byl nejvýznamnějším představitelem francouzské opery své doby. Mezi jeho vrcholné opery patří Robert ďábel, odehrávající se v rytířském prostředí. Dalšími slavnými díly jsou opery Hugenoti, Prorok a Afričanka. Meyebeerova operní hudba je vynalézavá a efektní a vždy graduje dramatický účinek. Jeho mistrovské árie byly brzy předmětem masové obliby.[zdroj?] V Evropě v 19. století nebylo jediné divadlo, které by na svém repertoáru nemělo alespoň jedno Meyerbeerovo dílo.[zdroj?]
Meyerbeerova hudba upadla na několik desítek let do zapomnění, dnes se však opět začíná objevovat v repertoáru divadel. Meyerbeerova „velká“ opera i dnes poskytuje působivou zábavu na scéně a oplývá hudební krásou.[zdroj?]
Obsah |
[editovat] Život a dílo
Meyerbeer se narodil v židovské rodině v Tasdorfu, nedaleko Berlína jako Jacob Liebmann Beer. Jeho otec, Jacob Beer Judaha Herze (1769 - 1825), byl úspěšný židovský bankéř. Jeho matka, kterou Giacomo velice miloval, Amalia Liebmann Mayer Wulffová (1767 - 1854), také pocházela z bohaté rodiny. Mezi jejich další děti patřili budoucí astronom Wilhelm Beer a budoucí básník Michael Beer.
Už v devíti letech koncertoval Meyerbeer v Berlíně.[zdroj?] Od mládí byl odhodlaný stát se hudebníkem, ale musel se rozhodovat mezi dráhou interpreta a skladatele. Jméno Meyer si do svého příjmení přidal po smrti svého praděda, kterého obdivoval.
Po studiích v Německu využil zděděného bohatství k cestám po evropských operních domech. Setkával se s nejvýznačnějšími skladateli té doby - s Beethovenem a Rossinim. Slávu si získal v roce 1831, když přesvědčil pařížskou Operu, aby uvedla jeho dílo Robert ďábel. Další úspěchy následovaly: Hugenoti (1836), Prorok (1849) a Afričanka (1865). Jak poznamenal Mendelssohn-Bartholdy, Meyerbeer uspokojil snad každého milovníka hudby.[zdroj?] Zbohatlé pařížské obecenstvo bylo nadšeno ohromnými davovými scénami, senzačním melodramatem a nádherným baletem.[zdroj?]
Úpadek obliby Meyerbeerova díla koncem 19. století způsobily pozdější generace kritiků, mezi které patřili např. George Bernard Shaw nebo Richard Wagner.[zdroj?] Naopak někteří uznávaní skladatelé jako Rossini, Bizet a Dvořák jeho dílo obdivovali.[zdroj?] Za nacistické nadvlády byla Meyerbeerova díla zakázána pro autorův židovský původ.
Významné jsou Meyerbeerovy rozsáhlé deníky a korespondence. Jsou to nedocenitelné zdroje pro historii hudby a divadla v době skladatelova života.
[editovat] Nejvýznamnější díla
[editovat] Opery
- Jeftin slib (Jephtas Gelübte); 1812
- Hostinský a host (Wirt und Gast); 1813
- Braniborská brána (Das Brandenburger Tor); 1814
- Romilda e Costanza; 1817
- Semiramide riconosciuta; 1819
- Emma di Resburgo; 1819
- Margherita d'Anjou; 1820
- L'Almanzore; 1820-1821
- L'esule di Granata; 1821
- Křižák v Egyptě (Il crociato in Egitto); 1824
- Robert ďábel (Robert le diable); 1831
- Hugenoti (Les Huguenots); 1836
- Tábor ve Slezsku (Ein Feldlager in Schlesien); 1844
- Prorok (Le prophète); 1849
- Hvězda Severu (L'Étoile du Nord); 1854
- Dinora andb Pouť na Ploermel (Dinorah ou Le pardon de Ploërmel); 1859
- Afričanka (L'Africaine); uvedena posmrtně v roce 1865
[editovat] Odkazy
[editovat] Zdroje
V tomto článku je použit překlad textu z článku Giacomo Meyerbeer na anglické Wikipedii.
[editovat] Německá literatura
- Heinz Becker: Giacomo Meyerbeer in Selbstzeugnissen und Bilddokumenten. Rowohlt, Reinbek 1980, ISBN 3-499-50288-7.
- Werner Michael Blumenthal: Die unsichtbare Mauer. Die dreihundertjährige Geschichte einer deutsch-jüdischen Familie. 4. Aufl. Dtv, München 2004, ISBN 3-423-30788-9.
- Anselm Gerhard: Die Verstädterung der Oper. Paris und das Musiktheater des 19. Jahrhunderts. Metzler, Stuttgart 1992, ISBN 3-476-00850-9.
- Berndt W. Wessling: Meyerbeer. Wagners Beute - Heines Geisel. Droste, Düsseldorf 1984, ISBN 3-7700-0652-6.
- Reiner Zimmermann: Giacomo Meyerbeer. Eine Biografie nach Dokumenten. Edition Parthas, Berlin 1991, ISBN 3-932529-23-5.
