Kobra egyptská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kobra egyptská

Kobra egyptská (Naja haje)
Kobra egyptská (Naja haje)
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: Šupinatí (Squamata)
Podřád: Hadi (Serpentes)
Čeleď: Korálovcovití (Elapidae)
Rod: Kobra (Naja)
Binomické jméno
Naja haje
L., 1758
Synonyma
  • Aspis haie

Kobra egyptská (Naja haje) je druh jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který je rozšířen téměř po celé severní Africe a na Arabském poloostrově. Patří k největším africkým kobrám, a tedy i k největším příslušníkům takzvaných pravých kober rodu Naja. Může dorůst délky až téměř 3 metry.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kobra egyptská se, jak již bylo řečeno, řadí mezi největší kobry afrického kontinentu. Má velkou zploštěnou hlavu, která lehce přechází v krk. Také tato kobra má, stejně jako její příbuzné, dlouhá krční žebra, jež se dokážou roztáhnout do velké klínovité "kápě", cítí-li se had ohrožen. Oči jsou poměrně velké, s kulatými zornicemi. Statné tělo je válcovité, s dlouhým ocasem. Délka příslušníků tohoto druhu závisí do značné míry na poddruhu, geografické oblasti a na populaci. Průměrná délka dospělého jedince bývá obvykle mezi jedním až dvěma metry, známy jsou však i případy, kdy had dorostl až téměř třímetrové délky.[1][2] Nejcharakterističtějším znakem této kobry je hlava s širokým oblým čenichem a její kápě. V přední části horní čelisti má pár krátkých a tenkých jedových zubů, jež jsou nepohyblivé. Zbarvení hadů se liší, většina kober egyptských však má tělo zbarvené některým odstínem hnědé s tmavšími či světlejšími skvrnami. Často mívají pod okem skvrnu ve tvaru "slzy". Někteří jedinci mívají barvu červenohnědou či olivovou. Kobry ze severozápadní Afriky (Maroko, západní Sahara) bývají černohnědé až téměř černé.[3]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hlava kobry egyptské v jacksonvillské zoo

Kobra egyptská je rozšířena téměř po celé severní části Afriky a na Arabském poloostrově. Lze se s ní setkat od Maroka přes Alžírsko, Mali, Západní Saharu, Mauritánii a dále přes Senegal, Gambii, Guineu-Bissau a Guineu, Sierru Leone, Libérii, Pobřeží slonoviny, Ghanu, Burkinu Faso, Togo, Benin, Niger, Čad a Středoafrickou republiku až po Nigérii, Kamerun, Gabon, Republiku Kongo a Demokratickou republiku Kongo na jihu. Na východě pak od Libye a Egypta přes Súdán a Jižní Súdán, Eritreu, Etiopii, Somálsko, Keňu a Ugandu až po Tanzanii. V jižní části Arabského poloostrova žije v Saúdské Arábii, Jemenu a v Ománu.[4][5]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Obývá celou řadu biotopů, jako jsou stepi, suché i vlhké savany, suché polopouštní oblasti, v nichž se nachází alespoň trochu vody a vegetace. Často se vyskytuje v blízkosti vodních toků a ploch, v oblibě má i obdělávaná pole a území porostlá křovinami. Nevyhýbá se ani obydleným oblastem, kam ji lákají kuřata chovaná vesničany a krysy, jež přitahují odpadky. Mnohdy tak vleze i do lidských obydlí. Existují i zprávy o tom, že jedinci kobry egyptské byli spatřeni, jak plavou ve vodách Středozemního moře. Má tedy zřejmě ráda vodu, v níž se často vyskytuje.[3][6]

Chování a potrava[editovat | editovat zdroj]

Kobra egyptská žije na zemi a na lov se vydává za soumraku či v noci, lze ji však spatřit, jak se v časném ránu vyhřívá na slunci. Tento had dává přednost stálému bydlišti v opuštěných zvířecích norách, termitištích či ve skalních štěrbinách a rozsedlinách.
Je to aktivní živočich, jenž občas vnikne i do lidského obydlí, zejména při lovu domácí drůbeže. Tak jako ostatní kobry se obecně snaží vyhnout nebezpečným setkáním útěkem, cítí-li se však v ohrožení, zaujme typický postoj se vztyčenou přední částí a roztaženou „kápí“ a zaútočí.
Nejobvyklejší potravu tohoto druhu tvoří žáby, živí se však i malými savci, ptáky, ještěrkami, vejci a jinými hady.[6]

Jed[editovat | editovat zdroj]

Jed této kobry se skládá převážně z neurotoxinů a cytotoxinů.[7] Množství jedu vstříknutého při jednom kousnutí činí průměrně 175 až 300  mg. Jed působí na nervovou soustavu a brání přenášení signálů z mozku do svalů. V pozdějších stadiích otravy brání přenášení povelů z mozku k srdeční svalovině a ke svalům dýchací soustavy, čímž způsobí kompletní zástavu srdce a dýchání. Příznaky působení jedu jsou místní bolesti, těžké opuchnutí, podlitiny, nekróza a řada dalších nespecifických příznaků, jež mohou zahrnovat bolesti hlavy, žaludeční potíže jako zvracení a bolesti břicha, průjem, závrať, křeče, případně i ochrnutí. Na rozdíl od některých jiných afrických kober nepatří tento druh k takzvaným plivajícím kobrám.[8]

Kobra egyptská ve Starověkém Egyptě[editovat | editovat zdroj]

V mytologii Starověkého Egypta představovala tuto kobru bohyně Merseger s kobří hlavou. Stylizovaná kobra v podobě Urea představujícího bohyni Vadžet byla symbolem královské moci faraona, který jej nosil na své čelence. Tato ikonografie se udržela až do Ptolemaiovského Egypta (332 př. n. l.30 př. n. l.).

Mnohé starověké prameny uvádějí, že egyptská královna Kleopatra spáchala po smrti Marka Antonia sebevraždu tak, že se nechala uštknout kobrou, kterou jí prý sloužící propašovali v košíku s fíky. Touto kobrou byla pravděpodobně kobra egyptská. Podle Plútarcha prý prováděla pokusy na vězních, aby zjistila, který jed je co nejbezbolestnější a nejúčinnější.[9] Mnozí badatelé o tomto způsobu sebevraždy nicméně pochybují, neboť jed kobry egyptské působí poměrně pomalu a bolestivě a had sám je příliš velký, což by jistě působilo obtíže při snaze jej propašovat přes římské stráže.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b O'Shea, Mark(2005). Venomous Snakes of the World.United Kingdom:New Holland Publishers, 71. ISBN 0691124361. 
  2. Spawls, Branch, Stephen, Bill(1995). The Dangerous Snakes of Africa: Natural History, Species directory, Venoms, and Snakebite.Florida, USA:Ralph Curtis-Books. ISBN 0883590298. 
  3. a b MASTENBROEK, Richard. Captive Care of the Egyptian Cobra (Naja haje) [online]. www.devenomized.com, [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. www.biolib.cz
  5. Spawls, Stephen(1995). Dangerous Snakes of Africa.London, UK:Blandford Press. ISBN 0-7137-2394-7. 
  6. a b Naja haje - General Details, Taxonomy and Biology, Venom, Clinical Effects, Treatment, First Aid, Antivenoms [online]. University of Adelaide, [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Joubert, FJ; Taljaard N(October 1978)."Naja haje haje (Egyptian cobra) venom. Some properties and the complete primary structure of three toxins (CM-2, CM-11 and CM-12).". European Journal of Biochemistry90(2): 359–367. PMID 710433. 
  8. Bogert, C.M. (1943) Dentitional phenomena in cobras and other elapids with notes on adaptive modifications of fangs. Bulletin of the American Museum of Natural History, 81, 285–360.
  9. Plútarchos Paralelní životopisy, "Život Marka Antonia"
  10. Richard Girling Cleopatra and the asp The Times November 28, 2004

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Egyptian cobra na anglické Wikipedii.