Přeskočit na obsah

František Sekanina

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Sekanina
před rokem 1923
před rokem 1923
Narození14. února 1875
Žárovice, dnes součást Plumlova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. března 1958 (ve věku 83 let) nebo 3. března 1958 (ve věku 83 let)
Smečno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Alma materČVUT
Povoláníučitel
DětiIvan Sekanina
Příbuzníšvagrová Růžena Reichstädterová, snacha Gertruda Sekaninová-Čakrtová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Sekanina (15. února 1875, Žárovice[1] – 4. březen 1958, Smečno) byl moravský učitel, básník, spisovatel, překladatel a literární kritik.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Náhrobek rodiny Sekaninových na pražském hřbitově Malvazinky

Narodil se svobodné matce Majdaleně Sekaninové (1851), dceři výminkáře Petra Sekaniny a Františky Marrianové. Oženil se s Miladou Vrlovou (1880–1932), se kterou měl tři děti: JUDR. Ivana Sekaninu (1900), Rostislava (1901) a RNDr. Evu Hertlovou (1906). Jeho švagrová byla Růžena Reichstädterová-Vrlová, snacha, manželka syna Ivana, Gertruda Sekaninová-Čakrtová.

Vystudoval České vysoké učení technické, působil jako učitel na středních školách v Praze. Vydal dvě, dnes už zapomenuté básnické sbírky: Za nocí chmurných i světlých (1896) a Lyrické intermezzo (1900), mnoho časopiseckých povídek a literárních kritik a literárně historických a životopisných spisů (a také mnoha příležitostných přednášek), předmluv k různým knihám, překládal také z francouzštiny (mj. Verlaina). Pozornost si zaslouží jeho 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů, které redigoval (celkem 500 novel od 503 spisovatelů ve 102 knihách). V nich napsal 490 úvodů a 11 novel sám přeložil.

Od roku 1912 psal do listu Národní politika literární kritiky, v nichž proslul vždy pochvalným, pozitivním, nikdy odsuzujícím přístupem k recenzovanému autorovi. Jaroslav Hašek o této Sekaninově vlastnosti podrobně píše v Dějinách Strany mírného pokroku v mezích zákona[2]. Byl také literárním poradcem rozhlasové stanice Radiojournal, kde měl často pořady o literatuře. Působil také jako nakladatelský redaktor, jako takový připravil k vydání např. úplné dílo J. K. Tyla.

Kromě Národní politiky přispíval do čelných českých listů, např. do Obzoru literárního a uměleckého, České revue, Zvonu aj. Od roku 1903 byl činným členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj,[3] od roku 1912 do roku 1945 byl členem Moravského kola spisovatelů.

V období nacistické okupace vystoupil několikrát na podporu protektorátního režimu. Na oslavách 70. narozenin E. Háchy 12. 7. 1942 promluvil jménem básníků a spisovatelů a ve svém projevu vyzdvihoval těsnou a bratrskou spojitost českého národa s německou říší.[4] V červenci 1944 byl ministrem Moravcem jmenován členem Národní rady české[5] a v březnu 1945 se stal jejím předsedou.[pozn. 1] K 6. výročí vzniku Protektorátu Čechy a Morava uspořádala Národní rada česká dne 15. 3. 1945 slavnostní koncert, jenž byl přenášen rozhlasem. Sekanina při té příležitosti pronesl v rozhlasu projev, v němž děkoval německé říši, že umožňuje Čechům i ve válečných poměrech rozvíjet bohatý kulturní život.[7]

Po osvobození byl v květnu 1945 zatčen a několik dní držen ve vazbě. Po propuštění z vazby se pokusil o sebevraždu. Řízení proti němu bylo vedeno trestní komisí Ústředního výboru hl. m. Prahy pro přestupek podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (takzvaný malý retribuční dekret). V lednu 1947 bylo toto řízení zastaveno. Jednání Františka Sekaniny bylo odůvodněno osobní krizí po smrti syna Ivana, který zahynul v koncentračním táboru, pokročilým věkem a politickou dezorientací stupňovanou nátlakem ze strany okupačních úřadů.[8] Byl však vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů.[9]

Pseudonymy

[editovat | editovat zdroj]

Používal pseudonymy: Vilém Krejsa, Vilém Krejza, František Žárovský.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Když byly 7. května 1939 slavnostně pohřbeny ostatky Karla Hynka Máchy na pražském Slavíně, nesli jeho rakev Josef Hora, Jaroslav Seifert, František Halas, Josef Knap, František Kropáč a František Sekanina.[10]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Básně

[editovat | editovat zdroj]
  • Za nocí chmurných i světlých: (1894–1896) – předmluva František Stach. Praha: F. Stach, 1897
  • Lyrické intermezzo: (1896–1900) – Brno: Arnošt Píša, 1901

Překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Jedni i druzí: komedie veršem – Paul Verlaine; ze sbírky "Jadis et Naguère".
  • Dvě japonská dramata: historická tragédie o 1 jednání = Terakoya čili Vesnická škola — Takeda Izumo; Asagao: romantická hra v 1 aktě – Yamada Kakashi; přeložili Quido Jarník a F. Sekanina. Praha: Alois Hynek, 1900
  • Historie ze zásvětí: román dobrodružný – Jean Richepin; s úvodem od překladatele. Praha: Jan Otto, 1901
  • Výbor z poésie – Paul Verlaine; s úvodem překladatelovým. Praha: J. Otto, 1905
  • Příhody a dobrodružství Cyrana z Bergeracu – Henri de Gorsse a Joseph Jacquin; s předmluvou Edmonda Rostanda; ilustroval Édouard François Zier. Praha: František Šimáček, 1906
  • Rub světice: jeptiška, hra o třech dějstvích – François de Curel. Praha: J. Otto, 1908
  • Enšpíglova šibalství – a napsal historický úvod. Praha: Bedřich Kočí, 1909
  • Povídky dne i noci – Guy de Maupassant; ilustroval V. Bocchin. Praha: Josef Richard Vilímek, 1910
  • Marie-Claire: román – Marguerite Audoux; s předmluvou Octava Mirbeaua. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Rangé a Papatua čili nebe a země – neznámý autor maorský; z francouzštiny; [z maorštiny přeložili Paul Lafargue a jeho žena Laura roz. Marxová]; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 4; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Gabriel Spenser – Marcel Schwob; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 8; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Asenat – neznámý autor starověký; z francouzštiny; [z latiny přeložil Jean de Vignay]; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 11; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Novela sedmdesátá – Markéta d'Angouleme; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 14; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Kůň – Cyriël Buysse; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 16; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Velký pátek – Emilia Pardo Bazánová; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 23; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Preparát – Gustav Meyrink; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 29; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Přípitek – Hugo Salus; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 48; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Svítilna – Jakob Schaffner; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 56; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Žena dvou mužů – Vuk Vrčevič; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 88; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1915
  • Země – Gustaf Janson; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 98; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1916
  • Gaskonští kadeti – Henri de Gorsse a Joseph Jacquin; ilustroval Heinrich Vogel. Praha: Šolc a Šimáček, 1925
  • Cikánský poklad – Pierre Perrault; s ilustracemi St. Hudečka a M. Lecoultrea. Praha: J. R. Vilímek,1927

Spisy

[editovat | editovat zdroj]
  • Henryk Sienkiewicz: literární studie – Praha: vlastním nákladem, 1901
  • Vzpomínky členů Máje [Adámek Bohumil – Borecký Jaromír – Havlasa Jan – Havlík Josef – Holeček F. S. – Jahn Metoděj – Jeřábek Viktor Kamil – Klecanda Jan – Konrád J. D. – Kronbauer R. J. – Leger Karel – Mrštík Alois – Osten Jan – Sekanina František – Šmaha Josef – Tréval Emil] Praha: Máj, 1904
  • Sebrané spisy Karla H. Máchy – k vydání upravil Jar. Šťastný; úvodem opatřil F. Sekanina. Praha: B. Kočí, 1906
  • Knihovna českých klassiků belletristů. Svazek I. František Jar. Rubeš – Praha: B. Kočí, 1906
  • O umělecké výchově: historie umění ve škole střední – Praha: s. n., 1908–1909
  • Dvě povídky o práci – Karel Rožek, F. Sekanina napsal o autorovi. Praha: František Topič, 1909
  • Legenda o krásném Pécopinovi a o krásné Bauldour – Victor Hugo; napsal úvodní studii; přeložil Jiří Vardener. Praha: Alois Hynek, 1910
  • Dvě povídky – Jens Peter Jacobsen; z dánštiny přeložil Quido Jarník; předmluvu napsal F. Sekanina. Praha: A. Hynek, 1910
  • Z literárního díla Karla Hynka Máchy – uspořádal a napsal úvod. Praha: A. Hynek, 1910
  • Premie spolku Máje na rok 1911: vydaná v jubilejním roce stých narozenin Karla Hynka Máchy: obsahuje fotolitografický otisk původního vydání Máje se všemi důležitějšími literárními ohlasy, jež báseň od svého vydání vyvolala – vydal a napsal Pořadatelovu poznámku. Praha: Máj, 1910
  • 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů. Sv. 1 – 2 – ... – 102 – pořádal a literárními úvody doprovázel. Praha: J. R. Vilímek, 1910–
  • Jaroslav Vrchlický: 17. února 1853 Louny – 9. září 1912 v Domažlice – Praha: Městská rada, 1912
  • Jaroslav Vrchlický: sbírka článků o J. Vrchlickém od V. Dyka, F. Sekaniny, A. Sovy, A. Krause, G. Pallase, P. M. Haškovce aj. Praha: Springer, 1912
  • Sarajevská tragedie: drama života a smrti rakouského následníka trůnu a jeho choti vévodkyně Žofie Hohenbergové – Vilém Krejsa; o autorovi. Praha: Šolc, 1914
  • Český svět: obrazový týdeník – Praha: Emil Šolc, 1916–1917
  • Antonín Jaroslav Puchmajer v rámci našeho národního probuzení: přednáška pronesená dne 8. srpna 1920 v Týně nad Vltavou u příležitosti stého výročí Puchmajerovy smrti – Týn: Tomáš Macháček, 1920
  • Kytička poesie – Fr. S. Procházka; k výročí šedesátých narozenin básníkových upravil a napsal úvod. Praha: Česká grafická unie, 1921
  • Alois Jirásek – Praha: Melantrich, 1921
  • K jubileu stých narozenin K. H. Borovského – Praha: Šolc a Šimáček, 1921
  • Život a osudy Davida Copperfielda – Charles Dickens; přeložili František Hofman a František Heller; napsal předmluvu
  • Československo v obrazech: města, hrady, kroje, zemědělství, průmysl a příroda – redaktor Klement Urban; úvodní slovo napsal Fr. Sekanina; obrazovou část vedl Rudolf Špillar. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1927
  • Dorritovic maličká – Charles Dickens; překlad Antonín Boh. Šrámek, napsal úvod. Praha: Gutenberg, 1928
  • Mikuláš Nickleby – Charles Dickens; napsal předmluvu; přeložil A. B. Šrámek. Praha: Gutenberg, 1928
  • Mistr Jan Hus, mučedník a vítěz kostnický – ilustroval František Vrobel. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1928
  • Básně a drobná prosa – Dekret kutnohorský – Kusy mého srdce – Osmero povídek – Patero dramat – Pět povídek historických – Pět povídek novověkých – Poslední Čech – Rozina Ruthardova – Tři dramata [Josef Kajetán Tyl; upravil a úvody doprovodil. Praha: L. Mazáč, 1928]
  • Alois Jirásek: Hronov nad Metují 23. srpna 1851 – Praha 12. března 1930 – Praha: Máj, 1930
  • Básník František Ulrich – Hradec Králové: Spolek českých bibliofilů, 1933
  • Moji přátelé – Jakub Deml; recense k této knize od Josefa Hory a F. Sekaniny. Tasov: Jakub Deml, 1935
  • Josef Richard Vilímek: jubileum života a práce – Praha: Průmyslová tiskárna, 1935
  • Upomínka na odhalení pamětní desky dramatickému spisovateli, novináři a prvnímu řediteli Národního divadla v Praze ... Františku Adolfu Šubertovi ... – slavnostní řeč. Praha: Politika, 1935
  • Petr Bezruč – Praha: Státní nakladatelství, 1937
  • Vzpomínkou na Františka S. Procházku – Domažlice: Josef Hofmann, 1939
  • Životní dílo Karla Havlíčka Borovského – napsal a upravil. Praha: Rebec, 1940
  • Babička: obrazy z venkovského života – Božena Němcová; napsal předmluvu. Praha: Máj, 1940
  • Veliké dílo Jana Nerudy – napsal úvod; kresby provedl Jaroslav Jareš. Praha: Rebec, 1941
  • Deset let od smrti Aloisa Jiráska: projev F. Sekaniny při slavnostní valné schůzi Společnosti Aloise Jiráska v sále městské pražské ústřední knihovny v neděli 10. března 1940. Praha: Rebec, 1941
  • Romance běloveská: Jakub a Ida – Běloves: Lázně Běloves, po 1941
  • Dr. Emil Hácha – Praha: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1943
  • Humoresky – František Jaromír Rubeš; jazyková úprava a doslov napsal František Oberpfalcer; ilustrace Věra Mužíková-Šetková, obsahuje studii F. Sekaniny "O životě a díle F. J. Rubeše". Lázně Bělohrad: Krbal, 1944
  • Pohádka o Bezručovi, o jeho rodu, osobnosti a díle – Liberec: Cíl, 1947
  • Básnické návštěvy prostějovské: do věnce vzpomínek v životě nejšťastnějších – Prostějov: Osvětová rada, 1948
  • Z českých mlýnů: výbor z nejlepších humoresek – Karel Tůma; 361 perokreseb K. L. Thumy; výbor pořídil a doslov napsal F. Sekanina; přehlédl dr. Vítězslav Tichý. Praha: J. R. Vilímek, 1948

Jiné

[editovat | editovat zdroj]
  • Sebrané spisy Františka Jaroslava Rubeše – dle prvotisků a spisovatelových rukopisů srovnal František Sekanina; životopisný přehled a chronologický rozvrh díla od vydavatele. Praha: B. Kočí, 1906
  • Sebrané spisy I–III – Josef Kajetán Tyl; uspořádal. Praha: B. Kočí, 1906–1909
  • Ústřední Matici školské na oslavu 25 let činnosti 1880–1905: jubilejní dar spisovatelův a výtvarných umělců českých – redakce části slovesné: Jaroslav Vrchlický, František Herites, František Sekanina, části výtvarné: František Ženíšek, Vilém Amort, K. L. Klusáček. Praha: Ústřední matice školská, 1906
  • Chyše pod horami a jiné povídky – Božena Němcová; uspořádal. Praha: Edvard Beaufort, 1911
  • Praha: premie spolku Máj v Praze na rok 1912 – redakce F. S. Procházka, F. Sekanina a Q. M. Vyskočil; dřevoryty vyzdobil Otakar Štáfl. Praha: Máj, 1912
  • Album representantů všech oborů veřejného života československého – hlavní redaktor. Praha: Josef Zeibrdlich, 1927
  • Lékařství. Lékárnictví [elektronický zdroj] – hlavní redaktor. Praha: Josef Zeibrdlich, 1927
  • Důvěrné chvíle: sborník členů Máje na památku čtyřicetiletého trvání spolku – za redakce Karla Dewettra, F. S. Procházky a F. Sekaniny. Praha: Máj, 1928
  • Kalendář Národní politiky na obyčejný rok 1934. Ročník 44 – redakce. Praha: Politika, 1933
  • Kalendář Národní politiky na obyčejný rok 1937. Ročník 47 – redakce. Praha: Politika, 1936
  • Národní pohádky – Božena Němcová; redigoval. Praha: L. Mazáč, 1940
  • Pan učitel a jiné povídky – Božena Němcová; redigoval. Praha: L. Mazáč, 1940
  • 80 let F. X. Svobody – redigoval památník. Praha: J. R. Vilímek, 1940

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Národní rada česká (NRČ), která existovala v letech 1939–1945, byla instituce oficiálně spjatá s háchovskou protektorátní reprezentací. Nesmí být zaměněna s Českou národní radou (ČNR), která vznikla v únoru 1945 a organizovala Pražské povstání.[6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ PROFESOR FRANTIŠEK SEKANINA, ČESKÝ KRITIK. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 121. 
  4. ↑ Slavnostní shromáždění kulturních pracovníků. Projev prof. Františka Sekaniny. Moravská orlice. 14. 7. 1942, roč. 80, čís. 165, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Nové osobnosti v Národní radě české. Národní politika. 13. 7. 1944, roč. 62, čís. 165, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ Malá československá encyklopedie. Díl 4., M–Pol. Praha: Academia, 1986. 992 s. cnb000125650. Heslo „Národní rada československá", s. 429. 
  7. ↑ Předseda Národní rady české profesor Sekanina o českém kulturním životě. Národní politika. 16. 3. 1945, roč. 63, čís. 64, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4/1: S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. Heslo „František Sekanina", autor Daniel Vojtěch, s. 73–76, citováno ze s. 73–74. 
  9. ↑ MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4/1: S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. Heslo „Syndikát českých spisovatelů", autorka Milena Vojtková, s. 505–508, citováno ze s. 507. 
  10. ↑ Sprostý zločinec Josef Knap. Plus [online]. 2020-07-31 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRABŠA, F. S. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, Rosendorf, 1923. S. 121. 
  • František Sekanina (1875–1958): literární pozůstalost – zpracoval Jan Wagner. Praha: Památník národního písemnictví (PNP), 1968
  • František Sekanina [rukopis]: nástin života a díla – Štěpánka Sekaninová. 1999
  • František Sekanina: (1875–1958): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Bílková. Praha: PNP, 2000

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Sekanina&oldid=24033829“